Národní tým florbalistek nastupuje k zápasu, v jeho první obraně je na hřišti i drobná plavovlasá hráčka s číslem 14 na zádech. V utkání patří k lepším, tvoří v útoku, dá také první gól týmu, na druhé straně na poslední chvíli několikrát přeruší nebezpečnou akci soupeřek. Všechno při starém? Kdepak. I když tahle charakteristika přesně sedí na stálici národního týmu Denisu Billou, tentokrát to bylo v reprezentaci jiné. Se čtrnáctkou totiž proti Švýcarkám vyběhla na hřiště Kristýna Bachmaierová.
A svou ostřílenější spoluhráčku zastoupila, tradičnímu číslu ostudu určitě neudělala. Billá, která je momentálně zraněná a k týmu by se podle dohody s koučem Miroslavem Janovským měla plnohodnotně připojit až začátkem příštího roku v kvalifikaci na mistrovství světa, tomu všemu na Podvinném mlýně přihlížela zpoza české střídačky.
V chodovské obránkyni se chvílemi poznávala. „Byly takové momenty, kdy jsem si říkala, že je to dost podobný typ hráčky, jako jsem já. Přijde mi docela vtipné, že má i stejné číslo,“ říká. Bachmaierová přitom čtrnáctku dostala náhodou. V sadě od 1 do 20 bylo jediné volné triko. „Ten dres na mě evidentně zbyl. Nebylo to tak, že bych to číslo chtěla,“ podotýká.
Cestou včera na oběd se Billé, která je v Praze s týmem, ptala: „Hele, v jakém vlastně hraješ čísle, když mám čtrnáctku?“ Odpověď: „Ale já přece nehraju.“ Načež se začala Bachmaierová provinile omlouvat. Prostě si to v tu chvíli neuvědomila… „Jasně, že až se vrátí, čtrnáctku jí dám, co já s ní budu dělat? Je mi úplně jedno, jaké mám číslo,“ mávne rukou.
Se Švýcarkami odehrál nově se rodící tým nakonec vydařený duel. „Přiznám se, že jsem měla obavy, myslela jsem si, že to bude kolotoč. Ale nakonec dostaly bídu Švýcarky. Přišlo mi, že postupem času, každou třetinu jsme měly větší tlak a pak to podle toho taky dopadlo,“ pochvaluje si. A vůbec jí prý nevadilo počáteční tápání a hledání správné hry. „Jasně, že se musím nějak chytit, ale já jsem taková, že kouknu a jedu,“ usmívá se.
Možná i díky téhle vlastnosti hrála od začátku stejně dobře, postupně se k ní přidávaly další. „Cítila jsem se super. A můj výkon? Pochválím se,“ nadhodí zvesela. „Jenže nejhorší je, že se mi první zápas povede a další nestojí za nic,“ dodává.
Že by zlá předtucha před duelem se Švédkami? Chodovská obránkyně nastoupila v předchozím měření sil se světovými šampionkami, které v dubnu na EFT skončilo ostudným debaklem 4:16. „Švédky? To bude sklenička čistýho vína. Myslím ale, že bychom to neměly vzdávat už na začátku a rozhodně do nich jít jako teď do Švýcarek. A aspoň něco uhrát,“ přeje si.
Autor: Pavel Křiklan
