Jsou nejúspěšnější sourozeneckou dvojicí českého florbalu. Symboly havířovského Torpeda. V podvědomí všech nerozlučnými bratry. A přesto – už léta se Pavel a Petr Kožušníkové, vicemistři světa z roku 2004, na hřišti nepotkali. A to prý ani na tréninku. Až teď, na víkendových Prague Masters veteránů, na nichž znovu oblékli černožlutý havířovský dres.
V něm si také spolu zahráli naposledy. Ale kdy to bylo? „Pět roků zpátky? Šest? Tak nějak. Když k nám brácha přišel na půl roku,“ pátrá v paměti starší Pavel. „Tolik? Čtyři, ne?“ namítá Petr. „Nevím. Nějaká baráž to byla. To jsme se ještě udrželi,“ vzpomíná Pavel.
Pravdu měl on, v sezoně 2008/09 se Petr Kožušník vrátil na druhou půlku ročníku ze Švýcarska domů a pomohl Havířovu k hladké záchraně v 1. kole play down na úkor Třince, tehdy třeba s Jiřím Curneym v sestavě. Kožušníkové tehdy triumf ve 3. zápase pečetili v závěru 10. gólem po vzájemné spolupráci. Od té doby se na hřišti nesešli. Pavel bojuje o vzkříšení slávy Havířova, o 2 roky mladší Petr hrál ještě loni semifinále švýcarské ligy za Grasshoppers, pak kariéru ukončil.
Pavel Kožušník. Foto: www.praguemasters.cz
Teď jsou znovu spolu. Je paráda sledovat, jak se zase po hřišti hledají přihrávkami, jak o sobě vědí. A jak se po zápase popichují. „Hrát s bráchou? Nic moc. Zhoršil se,“ rýpne si s vážnou tváří Pavel. „Taky jsem čekal víc, na to, že ještě hraje,“ vrací úder Petr. „Abych mohl něco zahrát, potřebuju k tomu nějaké spoluhráče,“ nechá si Pavel poslední slovo.
Ale nevěřte jim, pořád jsou na hřišti vidět, svým výkonem z obvyklého standardu Prague Masters vysoce vyčnívali. Oba by si rozhodně ještě v 1. lize své uhráli. Petr ovšem skončil a vypadá to, že to definitivně. „Kolena už se sice spravila, musím zaklepat, že drží, ale už mě to na té úrovni přestalo bavit. Nechce se mi to stíhat s prací. Už toho bylo dost,“ uleví si.
Petr Kožušník. Foto: www.praguemasters.cz
Pavel pořád těží ze svého talentu a Havířov drží na špici východní skupiny Národní ligy (3. nejvyšší soutěže). „Ta naše liga je v pohodě. Člověk si ji může zahrát bez tréninku a pořád to stačí,“ říká bez obalu.
Ovšem něco odchodit, to u Kožušníků nepřichází v úvahu. I na Masters „jezdili“ v zápasech kategorie nad 35 let od začátku do konce, třeba po prohře s celkem Technic Košice (1:2) ve skupině se z nich pot jen řinul. „Ale my jsme zpocení, už když jdeme ze šatny,“ žertuje Pavel. „Tohle bylo těžké. Ti Slováci stáli, pak vyráželi do brejků. My jsme běhali a nic z toho,“ pokrčí rameny.
Petra úroveň turnaje překvapila. „Po první zápase jsem si říkal, že byla náhoda, že byl soupeř dobrý. Ale i ti Slováci hráli solidně, uměli podržet míček…“ Jen pro úplnost: Havířov v úvodním duelu narazil na loňského finalistu kategorie nad 35 let Black Angels, který se pro letošek ještě posílil, a prohrál 2:4. Po 2 porážkách se ovšem černožlutý tým rozjel a zastavil se až ve čtvrtfinále, v němž podlehl pozdějším vítězům z norské Sveivy 2:7.
Kožušníkové ovšem ani příliš nepočítali s tím, že by při své premiéře na největším světovém veteránském turnaji rovnou triumfovali. „Jsme nováčci. Letos jsme si to přijeli oťukat a příští rok sem pojedeme vyhrát,“ plánuje Pavel. A ještě na něco se mohou těšit: že se zase za rok spolu setkají na hřišti…
Finálové výsledky Prague Masters 2014:
Muži:
Nad 35 let:
Sveiva IB – Pohodový 100D 3:1 (3:1)
Branky: 18. a 20. Hanssen, 10. E. Pedersen – 4. J. Mudra.
Konečné pořadí:
1. Sveiva IB (Nor.)
2. Pohodový 100D (ČR)
3. Dynamo (ČR), IBF Offensiv Lidingö veteraner (Švéd.)
Nad 40 let:
ThorenGruppen – SONORA-Bauska 4:3 (4:2)
Branky: 15. a 20. Strangdal, 3. Johansson, 6. Uhlin – 16. a 22. Grunckis, 14. Grandovskis.
Konečné pořadí:
1. ThorenGruppen (Švéd.)
2. SONORA-Bauska (Lot.)
3. Wiler-Ersigen Tigers (Švýc.), 1. SC Vítkovice Oxdog (ČR)
Ženy – nad 30 let:
Vítkovice Selection – Chodičky 4:2 (2:1)
Branky: 3. Wirthová, 4. Sobková, 26. Pavlíková, 26. Adamová – 6. Rozumová, 19. Zamrazilová.
Konečné pořadí:
1. Vítkovice Selection (ČR)
2. Chodičky (ČR)
3. Brněnské Bohyně (ČR), Ovocné Báze (ČR)
Autor: Pavel Křiklan
