Vedle Radima Cepka bude mít český florbal mezi šestnáctkou hlavních koučů na Mistrovství světa ve Švédsku ještě jednoho zástupce. Reprezentaci Korejské republiky povede trenér sparťanské juniorky Michael Blažík. Jedna z největších českých trenérských nadějí poskytla serveru Florbal.cz obsáhlý rozhovor týkající se právě angažmá ve z florbalového hlediska stále rozvojové zemi.
Třiadvacetiletý Blažík, v civilu student Právnické Fakulty Univerzity Karlovy, ve Spartě vedle juniorky vede i tým starších žáků a je asistentem Jaroslava Berky u extraligového A-mužstva. Díky svému angažmá u korejské reprezentace je jedním z nejmladších hlavních koučů seniorského národního týmu v kterémkoliv sportu na světě. Jak se do nevšední destinace dostal, jaká je kvalita tamního florbalu a jaké má se svým týmem na MS cíle?
Korea je, alespoň co se týče florbalu, velmi exotická destinace. Jak a kdy ses dostal k tamní reprezentaci?
„První kontakt byl z mé strany. Chtěl jsem během léta strávit nějakou dobu v cizině a spojit to s florbalem. Korejcům jsem nabídl, že jim pomůžu s rozvojem florbalu v jejich zemi. Využil jsem jejich euforie těsně po úspěšné kvalifikaci na MS. Další výhodou bylo, že český florbal je pro Korejce vzorem a chtějí se učit zrovna od nás. Po další komunikaci mi bylo nabídnuto pomáhat s přípravou jejich národního týmu na MS. Očekával jsem roli asistenta, ale nakonec jsem byl po dobu mého pobytu hlavní trenér.“
Kolik máš v realizačním týmu spolupracovníků? Jsou podobně mladí jako ty?
„Realizační tým je poměrně široký. Co se týče taktiky a skladby týmu, nejvíce mi byl k ruce kapitán týmu Jong Suk Shin. Dále jsou v něm dva asistenti, kondiční trenér a nemůžu zapomenout na vedoucího družstva, který se staral opravdu o všechno a během cvičení mi vždy osobně mazal trenérskou tabulku. Avšak v Koreji se celkově pracuje trochu jinak. Já jsem zvyklý se svým realizačním týmem diskutovat, konfrontovat své názory. Korejci ale moc diskuzi nevedou – platí to, co řekne nejvyšší autorita a přes to nejede vlak. Co se věku týče, byl jsem suverénně nejmladší – dokonce i mladší než spousta mých hráčů. Drtivá většina z nich už má za sebou například službu v armádě. Myslím, že máme jeden z nejstarších týmů na šampionátu, hodně hráčům je více než 30 let. Na druhé straně jsem pravděpodobně nejmladší trenér na MS, takže aspoň nějak se to vyvažuje.“
Kolik času jsi strávil během 2letého reprezentačního cyklu přímo s týmem?
„S týmem jsem strávil pouze dva měsíce v létě, červenec a srpen.“
Jakou úroveň má korejská florbalová liga?
„Celý korejský systém je jiný než u nás. V mládeži se sportuje hlavně ve školních týmech a kluby působí až na úrovni dospělých. Moc jich není a rozdíly mezi jednotlivými týmy jsou obrovské. Korejci jsou ale teprve na začátku. Florbal se tam hraje 10 let a pořádně se rozvíjí až v poslední době. Situace je tam pro tento sport mnohem složitější než u nás. Není tam žádná hokejová tradice, nejpopulárnějším sportem je baseball a tak každý, kdo dostane poprvé do ruky hokejku, s ní máchá vysoko ve vzduchu. A tělocvičny jsou často svou velikostí stavěné spíše na basketbal. Každopádně se florbalu daří ve školách. Florbal hraje čím dál více dětí a věřím, že časem bude v Koreji opravdu hodně hráčů. Jiná věc je ale kvalita jejich práce s mládeží, ta je tam opravdu na velmi slabé úrovni.“
Když si představíš, že by tvůj reprezentační výběr hrál dlouhodobou soutěž v Česku, kam by svou kvalitou mohl patřit? Spodek extraligy, 1. liga, nebo níž?
„Nad touto otázkou jsem hodně přemýšlel a asi bych je typoval na spodek 1. ligy. V čem se jim ale ani extraliga nemůžu rovnat je nasazení, bojovnost a chuť nechat na hřišti opravdu vše. Prozradili mi, že je to „Korean spirit“, díky kterému na fungují naplno až do úplného skonání.“
Sestavoval jsi nominaci na MS osobně, nebo jsi to přenechal svým kolegům z realizačního týmu, kteří pracují s hráči během sezony v Koreji? Z kolika hráčů vůbec reálně můžete vybírat, když vezmeme v úvahu počet registrovaných a fakt, že ne každý může v prosinci na tři týdny odjet do Evropy?
„Výběr moc široký není. Hráčů je hodně, v mládeži to budou tisíce, ale těch kvalitních, ze kterých se dá vybírat, je jen hrstka. Korejská reprezentace spolu trénuje 2x týdně a širší výběr asi 30 lidí byl vybrán dávno předtím, než jsem se k týmu připojil já. Je v něm 10 hráčů, kteří převyšují zbytek. Hlavní slovo jsem při výběru účastníků MS měl já, ale definitivně vše musel potvrdit sekretář Korejské florbalové federace Kim Hwang Joo. Naštěstí jsme se shodli. Výběr tvoří zkušenější hráči, kteří dostanou na MS opravdu hodně prostoru a pak několik velmi mladých hráčů, na kterých by měl jednou korejský florbal stát. Samozřejmě komplikace se nevyhnuli ani našemu týmu. Jeden hráč je zraněný a dva museli svou účast odřeknout kvůli škole nebo práci. Jsou to velmi citelné ztráty, protože je není kým adekvátně nahradit.“
Dají se zápasy korejské ligy sledovat na internetu, případně máš alespoň od svých spolupracovníků nějaké záznamy zápasů?
„Korejská liga se na internetu sledovat nedá a nemyslím si, že by to mělo nějaký smysl. Mám pravidelné záznamy z tréninků reprezentace a s těmi pracuji. Tým už byl vybraný, takže šlo hlavně o taktiku, o to zjistit, kde ještě děláme chyby, kde máme mezery a co nám už naopak jde. Rozhodně to není ideální.“
V čem korejští hráči nejvíc zaostávají oproti vyspělým florbalovým zemím?
„Rozhodně v individuálních dovednostech. Jednak nehrají příliš dlouho. Jeden z nejlepších obránců týmu Song Sung Yeon hraje teprve 3 roky. Sám jsem nevěřil, jak se mohl tak rychle naučit až ve 20 letech ovládat tak dobře hokejku, nicméně na mezinárodní úrovni se nedostatky rozhodně projeví. Každopádně individuální schopnosti jsou nejslabším místem celého korejského florbalu a to bohužel i do budoucna. Vychází to z mentality, kterou Korejci mají u kolektivních her. Důležitý je tým, individuality neznamenají nic. Hra je postavena tak, že sólisté nemají v týmech místo. Na reprezentační úrovni by to ani tolik nevadilo, nicméně takto je vedena i mládež včetně těch nejmladších. Měl jsem možnost účastnit se mládežnických a školních mistrovství a byl jsem zděšen. Hráči v podstatě jen odpalují míče do volných prostorů. Žádné vedení míčku, žádná klička, žádné 1 na 1. Vše jde z první a hráči tak neumějí ani míček zpracovat. Ve Spartě máme propracovaný systém výchovy mládeže a individuální schopnosti klademe na první místo. Nějak jsem si za ty roky zvykl, že je to automatické a o to větší šok to pro mě byl.
Dal jsem si pak za cíl, začít šířit v tomto směru osvětu. Pořádal jsem dva semináře o výchově mládeže pro korejské trenéry a kdykoliv jsem měl příležitost, tak jsem jim zdůrazňoval, jak nesmírně důležitou roli v rozvoji hráče mají. Na florbalovém kempu pro děti, prvním svého druhu v Koreji, jsme v podstatě nedělali nic jiného. Vzniklo z něj video, které by mělo sloužit jako návod k rozvíjení korejské mládeže.“
Michael Blažík vede seminář pro korejské reprezentanty
Ve Spartě trénuješ několik mládežnických kategorií, studuješ 4. ročník Právnické Fakulty UK… Stíháš vůbec ještě všechno naplno? Zabírá ti korejský florbal nějakou významnou porci času i přes sezonu?
Není toho málo, ale nemám pocit, že by to nešlo zvládat. Někdy je to sice hodně únavné, hlavně v kombinaci se školou, ale myslím, že to stojí za to. Navíc pracovat ve Spartě je něco skvělého, nesmírně mě baví působit v tak dynamicky se rozvíjejícím se klubu. Korejská reprezentace mi čas zabírá a teď před MS stále více. Studuji videa, jak naše, tak soupeře, o kterých se snažím získat co nejvíce informací. Něco ještě musím vytáhnout z mého svěřence, Slováka Marka Košča, proti kterému v druhém utkání nastoupíme.
Jak jste na tom v týmu s komunikací? Korejsky asi nehovoříš a v Koreji naopak není příliš zakořeněná angličtina.
„Komunikace je komplikovaná. Korejci bohužel anglicky mluví ještě hůře a méně, než jsem očekával. Minimálně u teenagerů jsem čekal nějaké lepší schopnosti, ale vůbec. Naštěstí v týmu byl jeden hráč, který studoval na mezinárodní škole ve Vietnamu, kde se mluví jen anglicky a tak dělal tlumočníka. Ten však na MS nejede a tak ho zastoupí náš jediný krajánek ze švýcarské ligy Jun Oh Lee. Snad bude umět anglicky stejně dobře, jako původní tlumočník. Musel jsem přehodnotit svůj názor, že české děti vůbec neumějí anglicky. Samozřejmě na tom nejsme nijak slavně, ale oproti korejské mládeži je to pořád skvělé.“
Jaké jsou vaše cíle na turnaji? V kvalifikaci jste Japonsko rozstříleli 10:1, myslíte třeba i na skalp Slovenska a postup do bojů o lepší umístění?
„Tuto otázku si kladu často. Samozřejmě bych rád, abychom ve skupině vyhráli dva zápasy a postoupili tak mezi nejlepších 12. To by byl mega úspěch. Ale je třeba zůstat realistou. V žebříčku IFF jsme z účastníků MS nejníž, takže cokoliv jiného než poslední místo asi bude úspěchem. Na druhou stranu jak říkáš, Japonsko jsme v kvalifikaci roznesli, takže nad ním musíme chtít jednoznačně vyhrát. V dalších duelech bude vždy favoritem soupeř. Ale v tom je krása sportu, že i takový outsider jako Korea může překvapit.“
Není ti líto, že kvůli dost zvláštnímu hernímu systému turnaje si tvoji svěřenci narozdíl například právě od Japonska na minulém MS asi nezahrají s žádným týmem TOP 4? I přes očekávaný debakl by jim pravděpodobně takový zápas dal víc, než utkání se Slovenskem, USA a Japonskem dohromady…
„Myslím, že nový systém je super. Nezastávám názor, že prohra o 10, 20 i více branek někomu něco dá a to v žádné kategorii. Předchozí MS ve Švýcarsku přineslo spoustu takových – v mých očích zbytečných – zápasů. Nový systém je sice méně spravedlivý, ne všechny týmy mají stejnou startovní čáru. Ale reálně si přiznejme, že medaile si nikdo jiný než týmy z TOP 4 neodveze. Je to prostě odraz florbalové reality. Až budou týmy na mezinárodní úrovni opravdu vyrovnané, nepochybuji, že se herní systém opět změní. Připomíná mi to trochu košový systém, který jsme zavedli v žákovských kategoriích v Praze a Středočeském kraji. Týmy hrají vyrovnané zápasy – kdo převyšuje ostatní, postoupí k silnějším, kdo naopak ztrácí, sestoupí a bude příště hrát se sobě rovnými. Mě se to líbí i proto, že to nabízí prostor k nějakému překvapení. Třeba to bude právě Korea.“
Foto: Archív Michaela Blažíka – převzato z http://mblazik.blogspot.cz/
Autor: Redakce Florbal.cz
