Zdvojnásobili předchozí divácký rekord základní části ženské extraligy. Na úterní zápas Chodova s Herbadentem se pořadatelům povedlo přitáhnout 632 fanoušků. Fantastické číslo! A naprosto ojedinělé. Dosavadní maximum 307 diváků vydrželo jen o něco víc než rok. Jak dlouho vytrvá tahle cifra? A kdo se do téhle „soutěže“ přidá?
Předně – součet publika je bombastické číslo, které je srovnatelné s top zápasy základní části mužské nejvyšší soutěže či se ženskou Superligou ve Švédsku. Pomohlo jej zvednout několik faktorů. Oba kluby patří v republice ke špičce, je mezi nimi vzájemná rivalita, letní přesuny hráček, k tomu pozlátko televizního zápasu… Hlavní faktor je však ten, že Chodov a Herbadent sídlí pod jednou střechou. Diváci jsou pod ní zvyklí chodit na zápasy svého týmu, v úterý „své síly“ jen spojili.
Pod nynější i předešlý rekord je podepsán jako pořadatel Chodov. Marketinkový manažer klubu David Podhráský udělal spoustu práce. I jeho ovšem číslo 632 ohromilo. „Bomba, radost, překvapení. To, že lidi přijdou, jsem si myslel, doufal, ale že jich dorazí tolik? To jsem nečekal,“ svěřuje se se svými pocity.
Nadprůměrný počet lidí chodí na zápasy nejvyšší soutěže v Jičíně, v Brně na Židenice, fanoušky dokážou přitáhnout mistrovské Vítkovice. Ale 632 lidí na českou ženskou extraligu? „To nejtěžší na tom je zacílit správně a správnými nástroji. Pokaždé řešíme, a asi nejen my, jestli dělat plakáty, volné vstupenky, komu je rozdávat…“ přibližuje Podhráský. „Tady to samozřejmě bylo lehčí v tom, že se lidi koncentrovali na jednom místě, na Praze 11. Takže kampaň byla specifická třeba v porovnání s tou, která nás čeká v únoru, kdy budeme hrát s Mladou Boleslaví,“ dodává.
To číslo znovu stojí za zopakování. 632! „Jsem pyšná na to, že Chodov dokázal přilákat takové množství diváků do hlediště. Děkujeme všem, kteří přišli a vytvořili úžasnou atmosféru,“ těší trenérku bílomodrého týmu Michaelu Marešovou.
Nedávno byla na stáži ve švédském Pixbu. A tenhle zápas by se vyjímal i ve švédské Superlize. Což ostatně potvrzuje i obránkyně Herbadentu Martina Čapková, jež minulou sezonu strávila v Moře, jednom z nejlepších týmů země. „Tenhle zápas se určitě se Švédskem dá srovnat. Pravděpodobně nejvíc podobné jsou mu zápasy s ostrovním Endre. Doma jim chodí i v základní části přes 1000 diváků, i když pochybuji, že kdy byli tak hlasití, jako fanoušci v úterý,“ chválí Čapková.
Samotnou ji zarazilo, co všechno se kolem zápasu strhlo. „Musím říct, že atmosféra před tímhle derby byla vážně trošku přehnaná na to, že to byl jen zápas základní části, ale rozhodně si nestěžuju,“ usmívá se. „Pořád osobně cítím větší rivalitu proti Vítkovicím, a když se řekne derby, stále mě napadá hlavně Bohemka. Tohle už si budu muset asi v hlavě přenastavit,“ uvažuje.
Když před 6 lety nastoupila proti Chodovu za Future, bylo na zápas zvědavých pouhých 19 lidí. Ve světle toho se zdá cifra úterního publika neskutečná. A přece byla reálná… „Zápas byl velmi dobře zpropagovaný, koláče evidentně zachutnaly,“ vtipkuje Čapková. Ve Švédsku není podobně vysoká návštěva na „obyčejný“ zápas základní části ženské extraligy tak kosmicky vzdálená jako tady. Přesto… Vývoj i v Česku jde dopředu. „Napadlo mě, že se může stát, že přijde tolik lidí. Jen jsem nečekala, že to bude už v tomhle desetiletí,“ říká.
Monika Slavíková s Kristýnou Bachmaierovou v souboji před „oranžovou“ tribunou.
Samotnou ji překvapilo, kolik lidí se nakonec namačkalo na tribuny. A co na ně… Kdo přišel pár minut po začátku zápasu, měl smůlu. Musel se posadit na schody, stoupnout si za plexi… „Tušila jsem, že nějakých 450, 500 lidí by dorazit mohlo,“ líčí. Zaplňující se halu před zápasem však nijak nevnímala. „Respektive jsem o tom nepřemýšlela. Jediné, co mě potěšilo, byl rychle se plnící ‚herbadentí‘ kotel za naší bránou. Chtěla bych za to oranžovým fanouškům moc poděkovat,“ vzkazuje vděčně.
Kulisa učarovala i Podhráskému. „Zaprvé jsem rád, že dorazili fanoušci obou táborů, že se fandilo férově a myslím, že byla fakt hezká atmosféra. A druhá věc, která ve mně zanechala stopy, bylo vyhlášení osobností. Mám tohle rád. Florbal má sice krátkou historii, ale myslím, že tohle je správné a fajn,“ vrací se ke slavnostní události, kdy 16 person z historie a současnosti chodovského ženského týmu uvedl prezident klubu Michal Bauer do pomyslné síně slávy.
Do ní vstoupil i tenhle zápas. Co vlastně udělal Chodov tako výjimečného, že dostal do haly takové kvatnum lidí? „Nakonec jsme nešli cestou plakátů, ty byly jenom v halách po Praze. Myslím, že lidi, kteří se o florbal nezajímají, to plakát na zápas nepřitáhne,“ přemýšlí Podhráský. „Proto jsme cílili na facebooku, kde jsou fanoušci florbalu, chtějí ho vidět a zajímají se o něj. Určitě pomohlo virální video, taky jsme psali do všech klubů v Praze…“ vypočítává.
Děkuje i soupeřícímu Herbadentu za spolupráci. „A taky Aničce Dvořákové, která z Jihlavy přivezla 70 dětí, což je úplně fantastické. Ještě v tomhle počasí. Klobouk dolů!“ smeká.
A smeknout je na místě před všemi, kdo tenhle rekord pomohli vytvořit…
Autor: Pavel Křiklan
