Zase to byl on, kdo nakonec zachraňoval kůži národnímu výběru. Dvěma klíčovými zákroky v závěrečných vteřinách pomohl udržet výhru 7:6 nad Norskem. Po zápase na něj pršela chvála ze všech stran. I když mu kritikové vyčítají, že hřeší na svou pozici a stagnuje, ostřílený gólmanský mazák Tomáš Kafka ve svých 36 letech a před svým osmým světovým šampionátem kariéry naopak dřel, jako kdyby byl na začátku kariéry.
Přesně ve jménu filosofie této reprezentace – práce. On není výjimkou. „V posledních 3, 4 měsících jsem individuálně trénoval s kondičním koučem. Držel jsem dokonce dietu, dostal jsem se pod 100 kilo, kde jsem byl naposledy tak před osmi lety,“ svěřuje se.
Dal na rady střešovického kondičního trenéra Martina Košťála. „Říkal mi: ‚Pokud nezměníš jídelníček, dolů to žádným tréninkem nepůjde.‘ Tak jsem nasadil nízkosacharidovou dietu a najednou to šlo fakt 2 kila týdně dolů. Když jsem se dostal pod 100, řekl jsem si: ‚To je fajn, začnu zase normálně jíst, abych nebyl nějak vykolenej na šampionát.‘,“ přibližuje.
Po tom, co proškrtal seznam přípustné stravy, totiž spousta jejích běžných součástí vypadla. Omezil jakýkoliv přísun sacharidů, takže pil prakticky jen vodu, nejedl žádné ovoce, rýži, brambory, pečivo, knedlíky… „Žil jsem v podstatě na vajíčkách, na zelenině, na masu a na rybách. Ze začátku to bylo složitější, zejména jsem měl absťák na sladký, ale jinak dobrý,“ usmívá se. „Ale když už na mě kalhoty od obleku divně visely, říkal jsem si, že už je to trochu moc, zbytečný. Kdybych zhubnul ještě, musel bych si nechat přešít všechny obleky,“ dodává.
Zlepšil se také v některých fyzických testech. Když v létě běhal Cooperův test, byl na tom lépe než před rokem, před dvěma. A nejen v něm. „Dřív, když jsem šel při rozběhávání do vyššího tempa, funěl jsem. Jako bych běhal s baťohem a měl v něm 3 cihly.“ Teď ne. V brance se cítí o něco rychlejší, také méně unavený.
Nad rámec týmových tréninků 1x, 2x týdně chodil s kondičním koučem do posilovny, společně se zaměřili na core trénink. „Na to, co asi potřebuju nejvíc. Břicho, záda, zadek, stehna… Nebylo to o objemu, ale obecně o připravenosti a lepší akceschopnosti svalů,“ vysvětluje Kafka.
Sám říká, že tím čelí procesu stárnutí. A to, že je pořád mrštný, prokázal ve včerejším duelu s Nory. „Bolek měl tu smůlu, že si 30 minut pořádně nesáhl na balón, padaly mu tam góly a vlastně ani nevěděl, jak. Nebyl v zápase, proto se šel i rozchytat. A potom vytáhl ty své big sejvy. Obrovskej dík i jemu, protože z toho se dělá velký gólman,“ chválí jej kouč Radim Cepek.
Jestli Kafkovi kvůli dietě chybělo v jídelníčku sladké, konec včerejšího duelu byl pro něj tou nejsladší odměnou za jeho odříkání…
Autor: Pavel Křiklan
