Plných 10 nováčků. Přesná polovina českého týmu je na mistrovství světa vůbec poprvé. Největší turnaj dosud znala jen z vyprávění svých spoluhráčů, z televize, z webu… Zprostředkovaně. Teď jej má šanci premiérově v kariéře zažít na vlastní kůži. Na co se nejvíc těší (pochopitelně vedle samotných zápasů)?
Tak proměněná sestava pro vrcholnou akci necestovala na závěrečný turnaj v českých barvách dlouhých 12 let. Naposledy do Helsinek 2002 povolal tehdejší kouč Zdeněk Skružný 11 nových tváří, čili nadpoloviční většinu. Tehdy hladový tým senzačně porazil Finy a v boji o bronz podlehl Švýcarům až v prodloužení.
Nejzkušenější hráč nynějšího výběru, brankář Tomáš Kafka, se nad velkým počtem premiantů v týmu pozastavil. „Jediné, co nás může zaskočit, je nezkušenost některých hráčů. Ale věřím, že je trenéři dokážou zbláznit a půjdeme za medailí,“ uvedl.
Křest ohněm s Norskem prodělalo v základní sestavě 7 hráčů a jeden z nich, Jan Natov, pomohl s úvodní trefou Matěji Jendrišákovi. Možná mu pomohlo, že to tady dobře zná a cítí se tu příjemně. „Mám to tu hrozně rád, v Göteborgu už jsem asi pošesté,“ říká.
Ještě důkladněji to zde má zmapované další z nováčků Patrik Dóža, jenž obléká dres místního Pixba. Včera se zdejším fanouškům připomněl 2 trefami. „Turnaj bude víc sledovaný lidmi, které tu znám. Je to v podstatě, jako kdyby se to hrálo v Česku, pro mě by to bylo to samé. A je to určitě plus,“ říká.
Martin Zozulák už v reprezentaci debutoval před 7 lety, její pevnou součástí se však stal až teď. Na svůj první šampionát tak přijel až ve svých 27 letech. „Je pro mě neskutečná čest tady být. Turnaj je setkáním nejlepších hráčů na světě, tím pádem mezi ně patřím i já,“ přemítá.
Před 8 lety si premiéru v národním týmu odbyl právě na EFT v Göteborgu. Čili tady skládal i tradiční vstupní krok všech nováčků: zpíval národní hymnu. „Pamatuju si, že nás tam bylo tenkrát hodně, vždycky je lepší to zpívat ve skupině. Gólman Vochozka, Horák z Tatranu, další jména už si nevybavím. Naštěstí to nebylo v letadle, ale tuším, že na hotelu v jídelně, takže v pohodě,“ usmívá se.
Na společné chvíle s ostatními se těšil další novic Jan Barák. „Mám spoustu vrstevníků z ročníku 89, z juniorského MS. Je skvělé s nimi být a moct být zase součástí národního týmu,“ vyznává se. Nejvíc vyhlížel bývalého chodovského spoluhráče Matěje Jendrišáka, nyní už oporu švédského Linköpingu, také boleslavské Jana Jelínka, Jiřího Curneyho, s nimiž si rád popovídá. „A je fajn nemuset si říkat: ‚Hele, sundáme ho, ať nám nedá gól.‘, jak je to v lize před zápasy. Tady jsme na jednom šlapadle a jedeme spolu,“ užívá si. „V lize není na pokec čas, před zápasy na to nejsou myšlenky, prohodíme pár slov… Tady je to fajn, ty lidi mám rád a je super, že tady s nimi můžu být,“ říká vděčně.
Obránce Lukáše Veltšmída při jeho premiéře na závěrečném turnaji překvapilo, jak silný je o tým zájem médií, kolik jeho kamarádů turnaj sleduje, kolik dostává povzbudivých vzkazů… „Je to milé, vždycky to potěší a navíc mi to i pomáhá,“ vykládá. S lidmi v Česku čile komunikuje přes facebook. „Já na něm postoval fotku ze šatny, jak ji máme vyzdobenou, i když bych asi před zápasem neměl, ale…“ nemůže si pomoct.
Místo Lukáše Veltšmída v české kabině.
Komunikace na sociálních sítích, i to je jedna z věcí, se kterou se nováčci na MS musejí seznámit. „Máme se vyvarovat toho, abychom nevypustili něco, co by mohlo posílit třeba Švýcary, na co by si mohli dát pozor. Například, že má někdo z nás zdravotní problémy…“
Šampionát je vrcholná akce a na Veltšmída tenhle fakt před prvním zápasem silně dýchl. „Sám jsem nečekal, jak pěkně budeme mít udělanou kabinu, potěšilo mě to. Měli jsme každý své místo, se svým jménem, nachystaný svůj dres. Připadal jsem si jako profesionál v NHL,“ líčí.
Autor: Pavel Křiklan
