Už žádná švýcarská chrochtavá němčina, jako tomu bylo dlouhá léta. Reprezentanti už povýšili, loví je kluby ze švédské Superligy a oni se tak nyní potýkají s nástrahami jazyka Stiega Larssona. A některým to jde dokonce tak, že se nyní v Göteborgu na mistrovství světa v pohodě s místními domluví.
Jako třeba zdejší legionář Patrik Dóža. „V nároďáku umí nejlíp určitě Paddy, jednoznačně. Když je tu třeba zařídit něco komplikovanějšího, obracíme se na něj,“ říká Milan Tomašík, který výraznou vlnu českých odchodů do Superligy před 3 lety začal.
Sám si donedávna vystačil s angličtinou. „Jenom jsem poslouchal, v týmu jsem v pohodě mohl mluvit anglicky. Nicméně teď jsme v září začali kurz, takže nějakou úroveň už mám. Domlouvám se s klukama na nějakých věcech, rozumím jim, dá se říct, z většiny,“ popisuje. „Ještě musím zapracovat na gramatice, která není úplně nejlehčí, ale podle mě tak 2, 3 měsíce kurzu a bude to v pohodě,“ odhaduje.
Zmíněný kurz je státní, je určen přistěhovalcům. „První 2 měsíce je pro začátečníky, je tam hodně lidí a učitelka se nemůže věnovat naplno všem žákům,“ vykládá Tomašík. Přesto vydržel – a teď už je na tom daleko lépe. „Těsně předtím, než jsem odjeli na mistrovství, začal flex kurz. Ve třídě je nás asi 10 s tím, že můžeme chodit kdykoliv od 8 do 16 hodin. Takže na hodině jsme teď 2, 3, už je větší prostor pro individuální výuku, teď se mi to začalo líbit. Ty první 2 měsíce jsem si říkal, jestli to má cenu, ale určitě jsem se chtěl naučit švédsky a pořád se chci zdokonalit,“ podotýká.
Dóžu ale stejný hromadný kurz po 3 dnech odradil. A – za půl roku se švédsky naučil sám! „Prostě jsem to drtil, mluvil jsem s lidmi, které jsem znal, a chytlo se to rychle,“ vypráví. Při učení zvolil vlastní metodu. „S iPadem jsem si sednul k televizi a vypisoval jsem si slovíčka. Tady nedabují, mají švédské titulky, to mi dalo asi nejvíc,“ vyzdvihuje.
K tomu si pořídil učebnici – ovšem tady narazil. „Bohužel neexistuje žádná česko-švédská, není ani pořádná švédsko-anglická. Takže jsem jel celou ve švédštině, to ze začátku moc nepomohlo,“ přiznává. Ale že nemluvil gramaticky správně, ho neodradilo. „Hrozně moc lidí dělá tu chybu, že nezačne mluvit, stará se o to, že to říká špatně, tohle jsem moc neřešil. Prostě jsem ze začátku mluvil špatně, teď už je to samozřejmě dobré,“ dodává.
I Tomašík se obrnil trpělivostí. „Objednat si tady na mistrovství v hotelu jídlo, nebo něco vyřídit na recepci, to ve švédštině bez problému zvládnu. Gramaticky nevím, jestli je to ve většině případů správně, ale kluci v Dalenu mi rozumějí. Nesmějí se mi za gramatiku, a když jo, mám to v paži… Když pak něco opravdu nejde, přejdu do angličtiny,“ přidává jednoduchý recept.
Legionářů ze Švédska je nyní v týmu celkem 5. Vedle Tomašíka s Dóžou ještě Patrik Suchánek a Martin Tokoš z Dalenu a Matěj Jendrišák z Linköpingu. V Superlize navíc působili i Tomášové Kafka a Sladký i nynější trenér Radim Cepek.
Ten nejdřív hrál za druholigové Tranas, pak v nejvyšší soutěži za Växjö. I když tam své roční působení skončil před více než 13 lety, švédsky pořád vládne. „Nedorozumím se určitě tak, abych plynule mluvil, ale vím, co říkají, čtu si, překládám si veškeré články ze švédských médií, sbírám informace na internetu…,“ poukazuje, k čemu mu je znalost švédštiny teď během šampionátu užitečná.
Radim Cepek (vpravo) v dresu Växjö.
Řadu slovíček už pozapomínal. Ale i on se kdysi naučil rychle. „Od druhého dne, co jsem tam byl, jsem měl zajištěnou školu švédštiny pro cizince, do které jsem chodil 3x týdně dopoledne. První měsíc jsem dejme tomu ještě nemluvil, ale potom, protože mě to bavilo, jsem si s klukama v týmu začal povídat a hodně mi to pomohlo. Od listopadu se mnou trenér a hráči mluvili jen švédsky,“ vybavuje si.
Tomáš Kafka dopředu věděl, že bude v Balrogu jen půl sezony, proto se se švédštinou netrápil. „Není to jazyk, který by člověk komerčně využil. Švédů je míň než Čechů. Asi zhruba stejný důvod po cizince, proč se učit česky… Všichni se mnou navíc mluvili anglicky,“ vyzdvihuje. To ale neznamená, že by v osvojení jazyka neviděl důležitý krok. „Obdivuju lidi, jako je třeba Paddy (Patrik Dóža) nebo kluky z Dalenu, kteří se učí a umějí se slušně domluvit. Je fajn, že do toho jdou, protože Švédové k nim budou mít úplně jiný přístup, když vycítí tu snahu. Když uvidí, že na to člověk kašle, snižuje to respekt okolí,“ myslí si.
I Tomašík tohle naznačil svým českým spoluhráčům. „Říkal jsem jim něco v tom smyslu, aby se učili, ale nejsem jejich táta, abych jim něco přikazoval. Suchoš si to vzal, má zájem se naučit švédsky a do budoucna umět a Toky je… Toky. Je těžké s ním dělat nejen ten jazyk, ale všechny věci…“ rýpne si se smíchem do spoluhráče.
Patrik Suchánek a Martin Tokoš v dresu Dalenu.
Navíc je tu další aspekt: sehnat v zemi práci bez znalosti švédštiny je velice obtížné. A protože nástup do zaměstnání čeká po šampionátu Matěje Jendrišáka, odnedávna navštěvuje kurzy i služebně nejmladší „Švéd“. „Začal jsem 2 týdny zpátky s tím, že herní věci už umím. Porady máme ve švédštině, vždycky z kontextu poznám, o čem je řeč. Jen na začátku mi chvilku trvalo, než jsem pochopil, jestli se mluví o naší obraně nebo útoku,“ usmívá se.
Má ochotného trenéra, který mu ve všem vyjde vstříc. Ovšem jak říká Dóža, aby člověk opravdu do Švédska vstoupil a pochopil zdejší mentalitu, dokud se nenaučí jazyk, bude to mít těžké. „Na trénincích neví, co si hráči říkají mezi sebou, nevidí ty pocity, co se tam opravdu děje… Neumím si představit, že bych tu byl a nemluvil jazyk, pro mě to byla samozřejmost,“ říká.
Díky tomu prý švédskou náturu poznal. Je opravdu tak sebevědomá a arogantní? „U nás je arogance strašně hanlivé slovo, u nich to tak není. Můžu to vidět na tom, co o sobě psali před šampionátem. Stačí si rozkliknout jejich portál a když si to člověk přeloží, pro nás bychom okamžitě byli namachrovaní, arogantní blbci,“ míní.
Třeba v odborném časopise Innebandymagazinetu byla 2strana s vizitkami všech 20 švédských hráčů, to vše pod titulkem: Tým, který bude mít zlato. „U nich to tak je, mají zdravé sebevědomí,“ souhlasí Dóža. „Taky dávají přednost individuálnímu pojetí. Každý odvede svou práci na 100% a dohromady to potom dá tým. Trenér je od toho, aby to řídil, rozhodoval to, kdo kde hraje a každý hráč řeší úplně na maximum svůj výkon,“ přibližuje.
Zpátky na začátek: ta 3 slova v titulku znamenají: Dobrá práce, kluci! „Švédům“ věří i kouč Zdeněk Skružný. „To oni by měli na šampionátu táhnout tým.“ Třeba ho dovedou až tak daleko, že si se Švédy budou moci popovídat přímo na hřišti…
Autor: Pavel Křiklan
