Teorie je jedna věc, praxe druhá. Jak řeší brankáři ty nejčastější herní situace přímo při zápase? Šest vybraných gólmanů popisuje šest modelových akcí. Co při nich obvykle dělají?
Herní situace 1-0: Šárka Topičová, FBŠ AL INVEST Jihlava
Šárka Topičová
„Situaci 1 na 0 řeším povyjetím ze základní čáry, abych mohla co nejvíc zmenšit úhel pro případ, že by hráčka vystřelila. Když vidím, že půjde do kličky, téměř až ke mně, snažím se „kopírovat“ její pohyb a přitom sledovat míček a její oči – ty totiž nejvíc napovědí, kam mi to chce poslat…“
Herní situace 1-1: Marcel Suchánek, 1. SC WOOW Vítkovice
Marcel Suchánek
„Po mém obránci chci, aby se snažil svým pohybem dostat útočníka ze středu hřiště, kde je nejnebezpečnější. Potom už je to o dobrém vykrytí úhlu. To je ideální způsob. Jinak se snažím mít míček pořád na očích a být proti hráči dobře vyjetý, abych pokryl střelu, nebo případnou kličku.“
Herní situace 2-0: Tobias Köstler, UHC Sparkasse Weißenfels
Tobias Köstler
„Při zápase řeším tuto situaci tak, že jdu od osy střelce se středem branky více na vzdálenější tyčku. Lákám tak střelce na malý prostor, místo v brance u bližší tyčky, kam si myslí, že může skórovat. Ale já tuto střelu očekávám a jsem si jistý jejím chycením. Když hráč přihraje, přesouvám se s míčkem a doufám, že druhý hráč bude střílet. Zaberu co největší prostor, který jen můžu, nohu a ruku mám na zemi. Pokud hráč nestřílí a dá přihrávku zpět, nemám šanci a můžu jen doufat, že se buď už vrátil obránce, nebo že chytím přihrávku nohama.“
Herní situace 2-1: Petr Sandů, Powerbar SSK Future B
Petr Sandů
„Útok 2 na 1 je celkem častou herní situací a s klukama dodržujeme základní pravidlo, že brankář má střelu a bek přihrávku. Vyjedu, zmenším střelecký úhel, ale zároveň si hlídám bližší tyč pro případné zakončení kličkou a bek drží osu hřiště.“
Herní situace 2-2: Tomáš Kafka, Tatran Omlux Střešovice
Tomáš Kafka
„V Tatranu vím velmi dobře, co můžu od našich obránců očekávat. Jsou někteří beci, skrz které střela prostě neprojde (např. Honza Klimeš), což mi výrazně usnadňuje práci. Někdy taky zohledňuju, kteří útočníci se dostávají do šance – někteří hráči jsou vysloveně zakončovatelé a jiní zase nahrávači. Je to tak trochu jako statistika ve škole. (usmívá se) Ale tato statistika, nebo držení hole jsou ještě významnější v situacích 2-1 nebo 2-0. Někdy už podle držení těla, vedení míčku, nebo sledováním hry lze předvídat, co hráč s míčkem udělá. Může to znamenat drobnou, ale v konečném zúčtování důležitou výhodu při brankářově zákroku.“
Reprezentace ČR
„V reprezentaci je to do jisté míry podobné, ale obranný styl jednotlivých obránců se výrazně liší (někdo třeba agresivně napadá hráče s míčkem okamžitě, jiný volí vytlačování z optimálního úhlu, další ustupuje). Hůře se předvídá, co bek udělá a taky spolupráce a komunikace v obranné dvojici nefunguje tak dobře jako na klubové úrovni, kde spolu obránci hrají 4x týdně.“
Herní situace 3-2: Sofie Francová, FbŠ ROPRO Bohemians (nyní na hostování v týmu Děkanka SK Praha 4)
Sofie Francová
„Hru 3 na 2 samozřejmě procvičujeme na trénincích, takže základy máme natrénované. Je ale pravda, že ve hře není nikdy nic podle předem dané šablony a vše je mnohem složitější a rychlejší. Většinou na holky křičím z brány a koordinuju je tak, jak se mi to zrovna zdá nejlepší. To znamená: hráčku s míčkem mám já a holky se hlavně snaží zabránit přihrávce na ostatní hráčky.“
Autor: Jakub Koráb
Kdo je Petr Sandů??? Tenhle člověk by už rozhodně neměl dostávat více prostoru v médiích rozvíjet své publikovatelské dovednosti s ohledem na další vývoj budoucích generací 😀
Myslim, že je to celé spíše o instinktu, než o přemýšlení…