Byla to právě její umístěná střela, která rozhodla pohárové finále mezi Vítkovicemi a Herbadentem. Útočnice Ostravanek Veronika Enenkelová vstřelila v čase 67:24 vítěznou branku a poslala tak svůj tým pro pohár. Po utkání si hlavně oddechla, že ji v ideální moment našla přihrávající Ivana Šupáková.
Ve vítkovické kabině bylo před duelem s Pražankami cítit velké odhodlání. „Prohrály jsme s nimi před 2 roky a byla v nás obrovská motivace jim to vrátit. Ještě navíc tady, v Opavě, skoro doma,“ říkala šťastná střelkyně. „Navíc jsme pohár ještě nezískaly a už jsme byly hladové po nějaké výhře,“ usmála se s tím, že její tým nemá dost.
Utkání se na stranu „rytířek“ přelilo na začátku 2. třetiny. Její první 10minutovka byla ze strany týmu Jiřího Veleckého hodně kvalitní, avšak Vítkovice vstřelily jen 2 branky. „Bylo by lepší, kdybychom jich daly více, ale ne každý den se daří a navíc jim dobře zachytala brankářka. Takhle si to alespoň více užili diváci,“ hodnotila Enenkelová.
Góly chyběly v závěru, kdy Herbadent vyrovnal. Nebála se Enenkelová, že se soupeřky dostaly na pozitivní vlnu, ze které utkání definitivně zvrátí? „Ne, to vůbec. Trenér nás připravoval na to, že se může stát, že nás dotáhnou. Bylo podstatné zůstat čisté v hlavě,“ použila zajímavý příměr. „Navíc, kdo to utkání viděl, ví, že Vítkovice byly lepším týmem, tlačily jsme je celý zápas,“ prohlásila sebevědomě.
Její rozhodující branka padla po rychlém rozehrání, bylo zřejmé, že zeď Herbadentu ještě nebyla úplně zformovaná. „Všimla jsem si toho. Mířila jsem, ale především je to kvalitní přihrávka od Šupy, že si mě všimla, to byl základ,“ vyzdvihla autorka vítězné trefy přínos rozehrávající Ivany Šupákové.
Autor: Michal Dannhofer
