Srbové by strašně rádi hráli florbal. Pár českých nadšenců už dokonce zavítalo do Bělehradu, aby si v červenci v opravdovém party městě zahráli tamní Open. Vraceli se nadšení. Jenže všední srbský florbalový život zas tak dobře nevypadá.
Když se podíváte na profil federace, zjistíte, že má registrováno pouhých 83 hráčů, hraje se na 5 místech rozlehlé země. A tak není divu, že když se tvořila reprezentace, aby odehrála kvalifikaci mistrovství světa, rozhlíželi se srbští florbalisté po celém světě a zkoumali, jestli třeba někdo nemá srbské kořeny.
Skoro půlka reprezentace hraje ve Švédsku a většina z těch hráčů ani na začátku nevěděla o tom, že Srbský florbalový svaz existuje. „Pak i já sám se snažil prohledávat ligy a obepisovat lidi, kteří měli balkánské jméno. Dokonce já sám jsem psal i gólmanovi Michajlovičovi a jeho bratrovi, ale od nich se mi nedostalo odpovědi. To bylo ještě v dobách, kdy hráli za Kozel Počenice a Radovan ještě nebyl českým reprezentantem,“ vzpomíná Milan Jakšič, který už delší dobu žije v Praze, ale na svou rodnou zemi nedá dopustit a je hrdý, že může hrát za národní tým.
Milan Jakšič (10) už se zabydlel v České republice.
On sám se Srbské florbalové asociaci přihlásil sám. Našel si kontakt a dohodnul si setkání. Brzy byla dohoda na světě. Chtěli ho, hrál v Česku za Bohemians a to byl pro činovníky pojem. „Jenomže z toho, co jsem pochopil, nebude asi každý tak průbojný jako já,“ podotýká Jakšič.
Devatenáctiletému Milanovi opravdu není reprezentace lhostejná a říká, že hledání florbalových Srbů po celém světě rozhodně neskončilo. „Je to pro nás hodně důležité. Celkově je nás Srbů, kteří se nějakým způsobem florbalu věnují, málo. Ať už je to ve Švédsku, Česku a nebo jinde. Víme, ale že nějací další, o kterých nevíme, budou i ve Švýcarsku, na Slovensku a dost možná i v jiných zemích,“ vysvětluje.
Martin Petroci proti Srbsku. Foto: IFF
Letošní přestupové léto ale přineslo jednu raritu. Vůbec prvním hráčem, kterým přestoupil do srbského klubu, byl slovenský reprezentant Martin Petroci. Na pár týdnů se stal členem klubu Partizan Bělehrad!
Jenže nenechte se mýlit, neodehrál ani zápas. „Kdepak, já v Bělehradu nikdy ani nebyl,“ směje se bývalý hráč FlorKa Košice. „Byl to mezinárodní transfer, abych se vysvobodil z FlorKa,“ vysvětloval Petroci.
Vladimir Miškovič, který hrál za Prešov. Foto: IFF
A tak se ocitl v Partizanu. „Jeden z kluků z Prešova měl v Partizanu známé. Tak se to dohodlo. Teď ještě čekám 6 měsíců až vyprší lhůta od přestupu, abych se mohl vrátit zpět,“ říká Petroci.
Tenhle bizarní příběh je vlastně malým střípkem o tom, co je ve florbalovém světě možné. Srbsko je v něm nevinně, i když story o něčem vypovídá. Kdo by bránil někomu, jít hrát do Bělěhradu, i když je to slavný Partizan.
Florbal v Kragujevaci
Florbal v Srbsku má ale ještě jeden problém. Rád by se rozvíjel, ale není moc peněz. I když je díky velmi dobré házenkářské historii v zemi docela dost vhodných hal, nejsou peníze a chybějí mantinely. „Myslím, že ze Švédska se přivezla jedna sada, která je v Bělehradě. Ale třeba v Kragujevaci se mydlí florbal o desky opřené o sloupky. Srbský florbalový svaz nedostává ani korunu od státu, proto je strašně těžké obstát. I haly se pronajímají dráž než v Čechách a výplaty o polovinu menší,“ říká Jakšič.
Florbal v Kragujevaci
Sám se proto pustil do dobrodružství, rozhodl se, že se do své země pokusí získat jednu sadu mantinelů. „Možná lidé zaregistrovali kauzu s těmi v Čakovicích. Ještě do minulého týdne tam vedl rozhovor o tom, že bychom je převzali, když se na ně v Čechách nesmí hrát. Nakonec mi řekli, že je poslali na likvidaci, to mi vážně hlava nebere. Půl roku jednání bylo pryč. Řekl jsem to šéfovi svazu a ten z toho byl taky špatnej,“ lituje Milan Jakšič.
A tak nabádá české florbalisty: „Jakákoliv pomoc ve formě nepoužívaného florbalového vybavení, mantinelů, míčků, hokejek, čepelí, brankářského vybavení a čehokoliv jiného by byla vážně cenná a určitě by do budoucna fungování svazu pomohla. Cokoliv, co se lidem tady zdá nepoužitelné, je tam na denním pořádku.“
Srbové jsou členy Mezinárodní florbalové federace od roku 2007, ale pokaždé když to bylo možné vyrazili na kvalifikaci mistrovství světa. V roce 2012 byli dokonce blízko postupu, ale nakonec bylo silnější Slovensko. O tom, že by nenastoupili kvůli financím do dalšího ročníku MS, jako tomu bylo naposledy v sousedním Slovinsku, vůbec neuvažují. Florbal prostě chtějí hrát, i když je stojí pěkné peníze.
Alexander Zorič (Olofströms IBK) a Darien Banda (Czvena Zvezda).
Autor: Tomáš Rambousek
