Generálka na finále? Možná ano. Mladá Boleslav sehrála s Vítkovicemi fantastický zápas o první příčku tabulky. Byly z toho gólové hody, plná hala a nakonec radost domácích po vítězství 10:6. Středočeši vůbec poprvé v historii vyhráli základní část extraligy.
Je to jednoduché. Kdo vyhraje základní část, vybírá si letos soupeře pro čtvrtfinále i semifinále, proto bylo o motivaci víc. Mladoboleslavští ve strhujícím souboji nakonec uspěli a v jejich dresu zářil hlavně Martin Rožnovják.
„Nikdy jsme to nevyhráli, letos je to poprvé! Bylo to vidět i na tom, jak se slavil každý gól. Každej chtěl vyhrát a jsem rád že se to povedlo,“ říkal střelec hattricku.
„Jo, jasně, pro mě to byl super zápas, ale mrzí mě, že jsme tři góly dostali. Naštěstí jsme jim ale zase 5 dali,“ počítal. Když on sám rozvlnil síť za Romanem Ciompou, pokaždé to dal řádně najevo. „Já jsem rád za každý gól, vždyť jich moc nedávám,“ usmál se. Nemá pravdu, letos jich dal 18 a je třetím nejlepším střelcem týmu.
Prestižní bylo utkání i pro Petra Kološe, který se už v Mladé Boleslavi zabydlel a také převzal tým juniorů. Ale právě anabáze s juniorkou v play off óvém utkání s Tatranem vzala prý Kološovi dost hlavně psychických sil.
„Byl jsem fakt vyčerpaný, neuvěřitelně jsem se nervoval a nájezdy už ani nevnímal,“ usmíval se. Mohl být ale nakonec rád, že jeho svěřenci vyhráli 12:11. Jenže Kološe musel daleko víc zajímat duel s Vítkovicemi. A tak se pro odlehčení atmosféry s kamarádem Lukášem Hrubým začal hecovat. „Provokovali jsme se, kdo komu dá housle, nakonec nikdo nikomu, ale jsem rád, že po zápase jsem se mohl smát já,“ říkal. Aby ne. Svým bývalým spoluhráčům dal gól a na další tři nahrál. Třetí formace prostě zářila.
„Jsem rád, že jsem dokázal, že na to mám, navíc proti Vítkovicím,“ těšilo Kološe. Ale není ještě konec. I když si Mladé Boleslav bude moci zvolit ideální cestu přes play off, spokojenost bude, až se vyhraje poslední zápas“ „Já jsem kritik, na naší hře se nelíbí pár věcí. Dokud nezvedneme pohár, tak tu sezonu nebudeme hodnotit jako úspěšnou.“
Autor: Tomáš Rambousek