Vítkovická obránkyně Katarína Klapitová v neděli vstřelila dvě branky, na vítězství to ale Moravankám nestačilo. Sváteční střelkyně promluvila o svém střeleckém duchu, který se ukázal také v loňském Superfinále, ale především o své roli v týmu, která se po začátku semifinálové série ještě znásobila.
Po dvou utkáních je stav semifinálové série Vítkovic s Chodovem vyrovnaný. Panuje spíše spokojenost nebo spokojeni nejste?
„Z části můžeme být spokojeni, protože máme jednu výhru, ale po nedělním utkání v podstatě nespokojeni, protože jsme chtěli doma dvakrát vyhrát. Takto se nám série prodlouží, ale zase nikdo nečekal, že to bude čtyřzápasová záležitost. Máme na čem pracovat.“
Jsi známá jako asi největší týmová hecířka. Semifinále je všeobecně vnímáno jako vrchol ročníku. Snažíš se tedy ještě nějak více povzbuzovat než obvykle?
„Samozřejmě, v týmu jsem hlavní „kričač“, takže po každém víkendu nemám hlas a většinou mně to za to stojí, ač po nedělní prohře s holkama asi celý týden nebudu mluvit. Ale ne, teď vážně: vítkovický kolektiv je známý tím, že je skvělý, neustále se hecujeme, holky, které zrovna nehrají, tak nás hecují, je to úžasné. Sama se snažím více křičet než kritizovat a napomínat, protože v tom daném momentu to nikomu vlastně nepomůže.“
Chodovu scházela Anet Jarolímová, která se v Hamburku účastnila rozlučky svého bratra Davida s profesionální kariérou. I z toho pohledu, že je asistentkou trenéra, chyběla?
„Určitě, obraz hry Chodova s Anet je úplně jiný, takže až bude za týden hrát, tak můžeme od Chodova čekat zase něco úplně jiného.“
Na Chodovu bylo v sobotu vidět, že není ve své kůži, jeho hráčky byly očividně nervózní. Myslíš si, že kalkuloval s tím, že ještě ani jedno utkání s duem Vítkovice – Herbadent v sezoně nevyhrál? Z druhé strany, kalkulovali jste s tím vy?
„Myslím si, že jsme s tím možná trochu kalkulovali, hlavně po sobotní výhře. Bylo ale jasné, že se z toho nezblázní a nezačnou hrát nějak jinak, bezhlavě útočit. Myslím si, že je to právě naopak ještě více namotivovalo, protože už v té analýze Florbal.cz všichni vesměs říkali, že v této sérii věří spíše nám.“
V prvním utkání jste ubránili dvě oslabení v posledních minutách za stavu 3:3. O chodovské síle v početní převaze se všeobecně ví, připravovali jste se nějak speciálně?
„Samozřejmě, že jsme se speciálně připravovali, ukazovali jsme si, jak přesilové hry Chodova máme bránit a v sobotu se nám to také podařilo. Věděli jsme, že to před nedělí určitě změní, akorát jsme se nemohli připravit na to jak. Myslím si, že jsme ve druhém utkání dobře četli hru, nedostali jsme branku a míček jsme drželi v oslabeních pomalu stejně dlouhou dobu jako soupeř.“
Chodov svou hru před nedělním utkáním změnil svou hru, jeho hráčky navíc nepůsobily tak nervózně. Co si myslíš, že za tím stálo?
„Chodov velmi zjednodušil hru, v podstatě stále nahazoval míčky před bránu, kde jeho hráčky trestaly to, že jsme bohužel v některých situacích nebyli dostatečně důrazní. Proto také góly většinou padaly z dorážek do odkryté branky.“
S reprezentací Klapitová v únoru vybojovala postup na světový šampionát. Foto: Flickr IFF
V neděli jste hned čtyřikrát dotáhli jednobrankovou ztrátu. Souvisí to nějak s tím, co v naší analýze naznačil Jiří Uher, že po takové sérii letošních úspěchů jste mentálně odolnější a nepříznivý vývoj utkání vás tolik nerozhodí?
„Přesně, je to pravda. V tom je naše vítkovická síla, že také za nepříznivého stavu jdeme do všeho naplno. V nedělním utkání jsme se ale na gól strašně nadřeli, po nevím kolik střídáních jsme konečně vystřelili, dali branku, ale Chodov přišel v dalším střídání s dorážkou a vyrovnal. To jediné nás může mrzet.“
Nicméně, dvě, tři branky padly po chybách v rozehrávce, kdy následoval soupeřův únik. Takové branky jsou v semifinále play off poměrně laciné, ne?
„Nevím, co k tomu mám říct, možná byly některé branky laciné, možná nikoliv. Ale rozhodně nás nevykombinovali do prázdné brány. Prostě tam někdo běžel, někdo vystřelil a někdo dorazil. To je celá chodovská hra.“
Sama jsi dala ve druhém utkání dvě branky, v extralize poprvé od Superfinále. Je to tak, že se v Kataríně Klapitové probudí v důležitých momentech nějaký gólový duch?
„Pořád tam je, jen se nerad ukazuje. (směje se) Jenom, když je potřeba nebo když v sobě cítím nějakou vnitřní motivaci, když o něco jde. Tyto zápasy jsou pro nás vrcholem sezony, už se nejedná o utkání v základní části proti soupeřům z druhé poloviny tabulky, už to není čtvrtfinále. Dvakrát jsme byli v Superfinále a chceme tam potřetí. Takže já ho tam cítím a on se prostě ukazuje.“
Co bude nejdůležitější za týden v Praze?
„Vyhrát alespoň jedno utkání. Bude důležité lépe bránit, více střílet a nenechat se vyloučit za zbytečné hraní rukou, tak jako se nám to povedlo v prvním utkání. Rovněž je třeba pořádně si odpočinout.“
Autor: Michal Dannhofer
