Vítkovický objev Lukáš Souček: Chytat jsem začal už ve školce

Roky byli synonymem pro vítkovické brankoviště Roman Ciompa s Marcelem Suchánkem. Letitou hegemonii narušila až gólmanská kometa jménem Lukáš Souček. Mladý brankář zazářil na letním Czech Open, následně prvně oblékl reprezentační dres a do začátku sezony vstoupil už jako jasná brankářská jednička Vítkovic.

Lukáši, v srpnu ses prvně zúčastnil reprezentační akce. Jaká to byla zkušenost?
„Zkušenost to byla obrovská. Celé bystřické soustředění jsem si moc užil. Chytal jsem proti nejlepším českým hráčům a poznal jsem, jak to na takových akcích chodí. Celý areál v Bystřici byl také skvělý, vůbec nic mi nechybělo. Na druhou stranu jsem ale zjistil, jak moc na sobě musím ještě pracovat a v čem mám nedostatky.“

Ještě minulou sezonu jsi hájil barvy prvoligového Paskova, dnes jsi jedničkou Vítkovic i součástí reprezentace. Příběh jak z Andersenových pohádek… Jak k němu došlo?
„Hostování v Paskově mi velmi pomohlo. Těšil jsem tam ze skvělé party kluků i z práce velmi zkušeného kouče Hrčka. Po skončení sezony jsme se s trenérem Mrázkem domluvili, že budu pokračovat ve Vítkovicích. Absolvoval jsem celou letní přípravu a poté i Czech Open, který se mi i díky skvělému výkonu celého týmu vydařil. Za jedničku Vítkovic se ale rozhodně nepovažuju. Pozvánka na reprezentační soustředění mě poté velmi překvapila. S něčím takovým jsem opravdu nepočítal.“

Kdy jsi vůbec s chytáním začínal?
„Dá se říci, že už ve školce. S klukama jsme venku hrávali hokej a já byl vždy v brance. Na základce jsem poznal florbal a kamarádi, kteří ho už tehdy hráli za Sokol Poruba, mě přivedli na první trénink. Sokol je mým mateřským klubem.“

Vítkovický trenér Radomír Mrázek prozradil, že na sobě už dva roky tvrdě pracuješ…
„Během mé poslední sezony v juniorské lize jsem se začal hodně bavit s Pavlem Brusem, který mě svým přístupem inspiroval k ještě většímu úsilí a práci při tréninku. Před hostováním v Paskově jsem s Pavlem strávil letní přípravu, převážně v posilovně, která mi velmi pomohla.  Letos jsme vedle běžné přípravy s týmem byli ještě téměř každý den se spoluhráči Patrikem Suchánkem a Radimem Poláškem ve fitku. Snažili jsme se na sobě pracovat s co možná největším úsilím. Nejde jen o samotný trénink, člověk by měl řešit celkovou svoji životosprávu a přístup k sobě samému.“

K ruce máš ostřílené brankářské borce Romana Ciompu a Marcela Suchánka. Radíš se s nimi?
„Určitě ano, beru si každou jejich radu k srdci. Jde hlavně o jejich zkušenosti. Poznal jsem to na už na letním Czech Open. Řekli mi třeba, co mám čekat od takových týmů jako Dalen, Wiler či Koovee a opravdu mi to moc pomohlo. Doufám, že budeme v nastolené spolupráci pokračovat.“

V jaké výstroji a masce chytáš?
„Vyloženě oblíbenou značku nemám. Nikdy jsem ale neměl žádný problém konkrétně třeba s výstrojí od Canadienu. Momentálně chytám v Oxdog výstroji. Ta mi opravdu sedí a chytá se mi v ní skvěle.“

Na bystřickém soustředění jsi ale musel obléknout reprezentační výstroj Salming. Jak ti převlékání vyhovovalo?
„Je pravda, že se mi lépe chytá v upnutějších věcech. Zkrátka se nechci spoléhat na velké dresy a kalhoty, aby za mě vše vykryly. Salming výstroje jsou opravdu hodně velké, s tím se ale nedá nic dělat. Po dobu soustředění jsem se s tím snažil nějak poprat.“

Máš nějakou zvláštnost ve výstroji či rituál před zápasem?
„Kdepak. Myslím, že moje výstroj se od jiných brankářů nijak neliší.  Co se týče rituálů před zápasem, žádné speciální nemám. Pouze v den utkání si ráno k snídani dám kávu a pak už se jen snažím být v klidu a eventuelně si v hlavě probrat, co mě tak asi v zápase čeká.“

Úvod sezony se tobě i Vítkovicím povedl. S jakými cíli jsi do ročníku vstupoval?
„Můj hlavní cíl byl i je stále neflorbalový. Splnit si ve škole vše tak, abych postoupil do dalšího ročníku.  A co se týče florbalu, samozřejmě chci vyhrát vše, co se dá a hlavně být přínosem pro celý tým.“

Očima Romana Ciompy:

„Lukáš je především neuvěřitelně skromný a poctivý člověk i brankář. Na tréninku se snažíme všichni stejně, ale jemu vždycky nejdéle vydrží elán. Sám si třeba občas u nějaké střely v rozcvičce ‚odpočinu‘, ale on jede pořád naplno. Když neví, jak něco dělat, zeptá se a probereme, co by šlo zlepšit. Jediné, co mě na něm mrzí, je to, že mě už asi nepustí do brány.. (směje se) V reprezentaci si myslím, že má Tomáš Trnavský jiné adepty. Pokud ale nebude chtít brát Tomáše Kafku v příštích letech jako dvojku, jedničkou bude David Rytych, myslím, že má do budoucna velkou šanci, se prosadit i tam.“

Autor: Jan Barák