Na tiskové konferenci vysoko nad Prahou ve věži televizního vysílače na Žižkově je posadili těsně vedle sebe k maličkému stolku. Být to tiskovka boxerů, možná by se servali, jejich lokty se totiž dotýkaly a také se vzájemně hecovali. Jan Zahalka a Jiří Jakoubek, trenéři týmů, které se probojovaly do Superfinále, si ale nakonec spíš notovali.
Aby ne. Oba prošli stejným klubem. Zahalka ve střešovickém Tatranu získal titul jako hráč, ale více slávy si užil spíš jako trenér. „Tatran ve finále, to je pro mě vyvrcholení sezony. Je to nejkvalitnější, nejflorbalověší soupeř, který nás mohl potkat. Má skvělou historii a i já jsem tam zažil spoustu hezkého. Florbal jsem se tam naučil,“ vysekl poklonu svému sobotnímu rivalovi.
Pak už ale rychle přešel ke svým svěřencům. „Teď trénuju jiný tým, který je podle mě stejně kvalitní. Jsou v něm velcí hráči, kluci, co mají za sebou kus obrovské práce. Je to finále, jaké jsem si přál od začátku sezony. Teď to bude srážka dvou gigantů. Jen na hřišti se ukáže, kdo je lepší,“ myslí si mladoboleslavský trenér.
V průběhu sezony odehráli superfinalisté tři vyrovnané zápasy se spoustou gólů, ve dvou posledních zápasech jich padlo 13. „Já to samé očekávám ve finále. Přiznám se, že jsem rád, že je to první superfinále, kde budou hrát dva týmy, které se snaží hrát útočný florbal a nebude se tam praktikovat osobní obrana. Já jí prostě ve florbale nemám rád,“ říká Jan Zahalka.
Jiří Jakoubek. Foto: Pavel Doubek Photography
A kouč Střešovic mu v tomto ohledu notoval. „Loni to bylo, předloni asi taky. Na osobku je úplně jiná příprava. Je to jako když člověk na tréninku hraje sám proti sobě. Řeší se speciální situace. Aspoň teď nemusíme objednávat speciání lidi, kteří proti nám hráli osobku a podobně, to je výhoda,“ říká Jiří Jakoubek. „Uvidíme s čím nastoupí Boleslav a s čím nastoupíme my. Třeba na nás Bolka tu osobku zkusí,“ usmívá se.
Provokaci ale Zahalka ustál a nevypadá to, že by tento florbalový model vytáhl. „Pro soupeře, který hraje proti osobce to je samozřejmě nepříjemné. Ale když proti to proti nim hrajete pořád, tak se to naučíte přehrávat. Jen pro diváka je to nekoukatelné. A bohužel, místo toho aby ty týmy ubývaly, tak přibývají. Letos to hrálo čtyři nebo pět týmů v extralize, je to šílené. Proto se těším na Tatran, kde si konečně zahrajeme pořádný florbal,“ říká Jan Zahalka.
Souboj dvou nejlepších týmů základní části vypadá napohled vyrovnaně, dle slov trenérů rozhodnou hlavně maličkosti a psychická pohoda. „Bude to o emocích a bude to o tom, ty emoce ustát. Protože tam dole na hřišti je to úplně něco jiného. V tom kotli člověk pomalu neslyší, uteče to hrozně rychle a je to jen o tom, jak se na to člověk připraví. Samozřejmě, v každém zápase jde o hlavu, ale tady ještě o 50 procent víc,“ říká Jiří Jakoubek z Tatranu.
Petr Novotný, Jan Zahalka a Jiří Jakoubek. Foto: Pavel Doubek Photography
Jeho slova potvrdili Mladoboleslavští ve středu. Namísto tradičního videorozboru dorazil do Mladé Boleslavi mentální kouč Marian Jelínek. Přece jen Středočeši budou stát v O2 areně poprvé.
Zahalka přidává ještě jeden důležitý faktor, který velké zápasy rozhoduje. „Rozhodnou brankáři. Čekám, že bude chytat Tomáš Kafka, jeho zkušenosti jsou pro Tatran nedocenitelné. V takových zápasech hraje velkou roli nervozita a ten tým, který se s tím dokáže poprat líp, tak ten vyhraje. Jinak je herní kvalita je podobná,“ myslí si.
„Gólmani? To je u nás pořád otevřené. Oba naši brankáři ukázali, že chtějí chytat i poslední zápas sezony, až nám to trochu zamotalo hlavy. Nějakou představu o tom mám, ale nechám si ji pro sebe,“ mlží zatím Jiří Jakoubek. „Myslím ale, že tohle superfinále bude také o našich mladších hráčích. Pokud budou drzí, jak se projevují a není to jen jejich póza, tak to pro nás bude dobře. Musí to předvést i na hřišti v Superfinále. To může rozhodovat,“ říká trenér Tatranu.
Milan Fridrich. Foto: Štěpán Černý
„Někdo může překvapit. Někdo se dobře vyspí, někdo se s tím popere a dá tři góly, jak se to povedlo Milanovi Fridrichovi v roce 2012, kdy Tatran vyhrál,“ vzpomíná Zahalka. „On tehdy dlouho nehrál, pak tam vlítnul, dal tři góly a celé to rozhodl. To se může stát i letos, na každé straně je spousta hráčů, kteří na to mají. Kdo to bude, to se necháme překvapit,“ dodává.
On sám může vyhrát už druhé Superfinále a stát se tak prvním mužem, který zvedne v O2 areně pohár nad hlavu znovu. „Máte pravdu, ale o tom to není. tady se neměří individuální záležitosti, prioritní je týmový úspěch. Já si cením spousty práce všech hráčů. Co udělali v týmu, kolik tomu věnovali času, energie, aby se tam dostali. To je pro mě to důležité. Proto chci abychom vyhráli, aby ti kluci za tu investici dostali něco zpátky, vím že si to zaslouží,“ říká Zahalka.
Rozhodující zápasy prostě miluje. „Já jsem těch superfinále zažil vlastně víc, než jen ty, co byly v O2 areně. Když jsem ještě byl v Tatranu, tak finále s Vítkovicemi a poté s Ostravou byly páté zápasy a nesmazatelné zážitky. To, že teď chybí ty úvodní zápasy je možná škoda ze sportovního hlediska, ale jestli hrát pátý zápas před 2000 diváky, nebo jeden zápas před 12 tisícema, tak z hlediska životního zážitku Superfinále úžasné. Pro tuhle atmosféru, si to myslím chce zahrát každý…“
A Jiří Jakoubek doufá, že tentokrát uspěje, když to loni nevyšlo… „Těšíme se na to. Bude to superfinále proti zónové obraně,“ usmívá se.
Autor: Tomáš Rambousek
To je sice možný, ale pro diváka neatraktivní
atraktivní to není proto, že za ty roky se na to nikdo nenaučil hrát, osobka prostě vyžaduje více schopností a umu od hráčů i trenérů, vítkovice to navíc dokážou kombinovat se zónou a hrát tak více systémy…
Aha tak nikdo se to nenaučil hrát. A proč by se to jako měli učit, kvůli Vítkovicím? Nebo Mrázkovi? Blbost žádný špičkový zahraniční tým to nehraje je to zastaralý, nemoderní a neatraktivní. Naučili se osobní obranu překonat a to stačí a dál preferují útočný florbal na který je radost se dívat.
Vy tomu očividně rozumíte, zřejmě i více než Mrázek. Nechtěla byste začít pořádat školení pro trenéry? Určitě byste si mohla říct minimálně o 1000Kč/hod a méně vzdělaní trenéři by vám ty peníze rád dali za předané znalosti.
Pokud už tato školení pořádáte, mohla byste sem dát nějaké info, kde a kdy je nejbližší seance? Děkuji
To co jsem napsala je prostě fakt. Netvrdím, že tomu rozumím víc než Mrázek, ale ani Mrázek nemá patent na rozum, že? Pokud to nehrají Švédi ani Fini, kteří si dovolím tvrdit jsou daleko před námi tak to asi něco znamená…… Nebo trenéři nejlepších týmu světa tomu také nerozumí?
Pan Jakoubek to dneska v online rozhovoru na isport.cz řekl dobře. Dokud nebudou v CR technicky vyspělí hrací tak je osobní obrana celkem slušná zbraň. Ze se proti ni lze celkem atraktivně hrát ukázal letos proti nám prav tatran. Takže problém není ani tak ve Vítkovicích jako spis v úrovni naši nejvyšší soutěže. Mraza jako výborný trenér moc dobré věděl proč to kluky začal učit. Jediné tedy čemu úplné nerozumim je celkem populistické a bulvární vyjádření pana Jakoubka, ze konečné bude finále bez osoby. Zrovna u takové trenérské osobnosti bych očekával vetší nadhled aze na tuto jednoduchou rétoriku nepřistoupil obzvlášť když si jeho tým letos s naši osobkou dobře poradil. Jinak držím tatranu palce a at do toho našeho gold člunu nepustí nikoho dalšího 🙂
Pan Jakoubek to dneska v online rozhovoru na isport.cz řekl dobře. Dokud nebudou v CR technicky vyspělí hrací tak je osobní obrana celkem slušná zbraň. Ze se proti ni lze celkem atraktivně hrát ukázal letos proti nám prav tatran. Takže problém není ani tak ve Vítkovicích jako spis v úrovni naši nejvyšší soutěže. Mraza jako výborný trenér moc dobré věděl proč to kluky začal učit. Jediné tedy čemu úplné nerozumim je celkem populistické a bulvární vyjádření pana Jakoubka, ze konečné bude finále bez osobky. Zrovna u takové trenérské osobnosti bych očekával vetší nadhled aze na tuto jednoduchou rétoriku nepřistoupil obzvlášť když si jeho tým letos s naši osobkou dobře poradil. Jinak držím tatranu palce a at do toho našeho gold klubu nepustí nikoho dalšího 🙂
před 30-40 lety nikdo v basketu netušil, co je osobní obrana… dnes 90% mužstev v 90% hrací doby hraje systém osobní obrany…bez ní to bohužel nejde… a klidně se s vámi vsadím, že florbal dospěje tamtéž. pro mě je totiž zase nezáživné dívat se na to, jak náhodně z půlky někdo vystřelí, brankář přes hráče nic nevidí a padne tak celkem nezajímavý a náhodný gól…nebo jak se náhodně vzduchem nahodí míček před brankáře a tam několik zběsilých hráčů mává stejně zběsile hokejkami a následně padne celkem náhodně z dorážky upatlaný gól…
To je hodně zajímavá prognóza a srovnání. Není vyloučeno, že to tak bude 🙂