Bude to pro něj třetí Superfinále. A Milan Fridrich by rád rozšířil svou již teď bohatou sbírku trofejí. Když hrál poprvé, užil si zápas i díky hattricku a vítězství. Podruhé prohrál. A nyní poprvé v Superfinále proti němu nebudou stát Vítkovice. Jeho Tatran vyzve v boji o zlato Mladou Boleslav. Fridrich očekává atraktivní podívanou, kde nebude nouze o pěkné kombinace.
Poprvé ve čtyřleté historii Superfinále se do něj nepropracovaly Vítkovice. Tatran v boji o titul vyzve nabitou Boleslav, která už v této sezoně jeden úspěch oslavila. Zvítězila v Poháru České pojišťovny a vidina druhého zlata je lákává. Jenže Střešovice chtějí završit cestu zpátky na vrchol. Na trůně chybějí od roku 2012.
Milan Fridrich má pro všechny diváky příznivý vzkaz. „Setkají se dva týmy, které vyznávají zónovou obranu. Z tohoto důvodu předpokládám, že to pro diváky může být atraktivnější. Ve vzájemných zápasech navíc byla spousta šancí. Oba týmy si to užijí,“ předpokládá Fridrich.
Oproti předchozím kláním s Vítkovicemi tak diváci uvidí něco úplně jiného. „Největší rozdíl je v tom, že oba týmy předvádí kombinační florbal. Když na vás někdo hraje osobku, tak je tam hodně soubojů jeden na jednoho, je potřeba individuálně podržet míček,“ vysvětluje střešovický matador.
„Kdežto tady půjde o souboj kombinací, které jsou oběma týmům vlastní a v kterých se oba týmy cítí mnohem silnější. I proto proti nám a Boleslavi spousta týmů využívá osobní obranu. Chtějí eliminovat naši kombinační hru,“ dodává.
Tatran obměnil po neúspěšné sezoně 2012/13 kádr. V obměněném složení loni došel až do Superfinále, ale v něm neuspěl. Může však Střešovicím pomoci, že si už hodně hráčů z jeho kádru osahalo atmosféru zápasu ve vyprodané O2 aréně? „Každá zkušenost je určitě dobrá. Samozřejmě záleží na tom, jak se z toho jednotliví hráči poučí. Ale nezaručuje to, že to příště zvládne lépe,“ upozorňuje Milan Fridrich.
Jan Natov a Milan Fridrich. Foto: Milan Hospodka
Naopak celek ze středních Čech jde do Superfinále vůbec poprvé. Jak ale Fridrich naznačil, to o úspěchu nerozhodne. „Jsou hráči, kteří jsou schopní zvládat stresové situace dobře, někteří to zvládají hůře. Zkušenosti mohou lehce napomáhat. Ale nevidím v tom rozhodující faktor, který by měl rozhodovat. Jde o to, jak se na to každý připraví, je to jeden specifický den,“ říká jasně.
Fridrich se také zamyslel nad tím, jestli by dal přednost finálové sérii nebo současnému modelu. „Superfinále je skvělá akce. Po sportovní stránce bych ale upřednostňoval sérii, a to i z taktického hlediska. Je tam totiž mnohem víc možností, jak reagovat na to, co týmy na hřišti vytvářejí. V sérii jsou taktické šachy možné, v tom jednom zápase není moc ideální šachovat,“ vyjádřil svůj názor.
A zároveň zavzpomínal na památné finálové bitvy s Vítkovicemi či Ostravou. „Moc rád na to vzpomínám. Pak není nad to, když týmy hrají dlouhou sérii a už se upravují pouze detaily. Oba soupeři se dokonale znají a jsou na sebe zvyklí,“ nastiňuje kouzlo finálových sérií.
„Ale chápu, že marketingově je strašně těžké prosazovat něco, co nevíte, kdy skončí, nevíte, kdy se může rozhodnout,“ chápe smysl Superfinále.
Svůj pohled ještě rozvedl. „V sérii se někde vyvinuly různé situace, různé zákroky, které pak mohou zaujmout i širší veřejnost. Takže má to všechno svoje plusy a mínusy. Ze sportovního hlediska pro mě série bude vždy nejlepší, vždycky proti sobě hrát ty nejlepší týmy a bude to spravedlivější,“ uzavírá svou výpověď.
Autor: Gustav Ondrejčík
