Překvapil. Byl skvělý. Matěj Jendrišák přišel do švédské Superligy jako velká neznámá. A i když prestižní severskou ligu hrálo v minulosti už několik českých florbalistů, on se prosadil ze všech nejvíc. Zahrál si Superfinále a po posledním utkání ho vyhlásili nejlepším nováčkem soutěže. Klobouk dolů!
Pro Matěje Jendrišáka ale sezona ještě neskončila. Čekají ho tři zápasy s českou florbalovou reprezentací ve švédském Sandvikenu. A mezitím stihl i odpovědět na otázky serveru florbal.cz pro obsáhlý rozhovor.
Sezona to byla rozhodně výjimečná. Dá se říct, že nejlepší v kariéře?
„Asi jo. Tím, že se povedla jak sezóna v klubu, tak i další vrchol, tedy mistrovství světa, tak můžu říct, že byla.“
Hodně se mluví o adaptaci na rychlejší a tvrší Superligu. Kdy ses ve Švédsku na hřišti začal cítit dobře, kolik bylo potřeba zápasů, aby se člověk dostal do pohody, začal si být jistý a věřil si?
„Já jsem se cítil dobře od prvního tréninku. Věděl jsem, že to je liga, kde chci hrát a věřil jsem, že mi bude sedět. Určitě pomohlo získat větší jistotu, že jsme v přípravném období před začátkem ligy odehráli snad třináct přípravných zápasů, ať už s kluby z nižní soutěže nebo z nejvyšší.“
Matěj Jendrišák a švédské Superfinále 2015. Foto: Per Wiklund
Z videozáznamů bylo zřejmé, že trenér vsadil na hru, která je pro tebe tak typická a vyhovuje ti. Mluvili jste o tom, v jakém systému se ti hraje nejlépe, co ti sedí?
„Ne, trenér určuje systém a je na něm, aby si přivedl hráče, kterým bude vyhovovat. Rozhodně se ten systém neupravoval podle mě. Systém je sice podobný tomu, co jsem hrál na Chodově a hrajeme i v repre, ale zároveň těch rozdílů je hodně. Opticky největší je, že se pohybuju na druhé straně hřiště, než dřív.“
Loni nehrál Linköping ani play off, letos postoupil až do finále. Myslíš, že ještě neřekl poslední slovo?
„Kdybych tomu nevěřil, tak bych nepodepsal smlouvu na tak dlouho. Je těžké říct, při té vyrovnanosti týmů v soutěži, že budeme hrát další tři roky ve finále. Ale věřím tomu, že dalších pár let můžeme hrát na špici ligy.“
Matěj Jendrišák a švédské Superfinále 2015. Foto: Per Wiklund
Hrál jsi dvě Superfinále: české a švédské. V čem se lišily? Sportovně, ale třeba i mediálně nebo atmosférou?
„Ze sportovního hlediska je švédské superfinále jediné, které mi dává smysl. V sezóně, kdy odehrajete přes dvacet kvalitních zápasů v základní části a deset v play-off, už zakončení na jeden zápas dává větší smysl než u nás, kdy těch kvalitních zápasů není ani zdaleka tolik. A ty nejkvalitnější zápasy prostě chybí. Ale je i druhá strana mince, kdy to superfinále v Čechách má punc něčeho výjimečného a trošku to odlišuje od dalších sportů. Co se týče atmosféry, tak mi se líbilo více to švédské z jednoho důvodu. Oba týmy tam měly více než tisícihlavé kotle fanoušků, které fandily celý zápas. Jinak atmosféra byla podobná. Mediálně ten zájem je asi srovnatelný.“
Na konci sezony si byl vyhlášen nejlepším nováčkem superligy. I když se to asi dalo čekat, po tak skvělé sezoně, počtu bodů i postupu do finále…
„Já jsem to moc neřešil. Trenér mi říkal ke konci základní části, že je to více méně mezi mnou a jedním klukem. Nicméně on se svým týmem nepostoupil do play-off, takže se to potom dalo trochu čekat. Zase tak moc velký okruh kandidátů na konci už nebyl.“
Matěj Jendrišák, nejlepší nováček Superligy. Foto: Per Wiklund
Ve Švédsku budeš skoro jeden celý rok. Už sis zvykl? A jak rychle se člověk učí tamní řeči?
„Beru to jako pozitivní změnu ve všech směrech. Chybí samozřejmě kamarádi z Česka a rodina, ale zase ostatní věci to vynahrazují. S jazykem jsme bohužel začali až na konci ledna, ale už ho začínáme pomalu ovládat. Na jejich normální mluvu to ještě není. Nicméně, když se mnou lidi mluví pomalu, tak se dorozumím.“
Pomohlo třeba i to, že jsi v klubu samotný Čech a že tak věci musíš řešit samostatně?
„Nemyslím si, že více Čechů má v klubu něco jednodušší. Hlavně se tam řeší, co ukážeš na hřišti a v tréninku. Poctivá příprava je samozřejmost. Tam se poctivě připravuje 25 lidí. Ale jinak já považoval za klad, že jsem tam byl sám. Musel jsem se více snažit zapadnout do týmu od prvního momentu. A někdy je fajn projít si všemi nepříjemnosti sám, protože příště už člověk neudělá stejné chyby.“
Švédské Superfinále: Foto: Per Wiklund.
Na konci sezony Linköping oznámil, že s tebou podepsal novou smlouvu na další tři roky. Dá se tedy říct, že zkouška vyšla a ve městě nacházíte definitivně nový domov? Co na to říkala přítelkyně nebo rodina. Neprotestovali?
„Tři roky jsou dlouhá doba, ale přítelkyně neprotestovala, naopak jsme oba spokojení, ať už z hlediska životního nebo i to co se týče florbalu. Navíc si myslím, že byla by chyba po roce měnit klub jenom proto, že bych třeba někde dostal lepší kontrakt. Rodiče mi to samozřejmě taky nerozmlouvali, ani jsem jim moc nedal příležitost (usmívá se). Jsme sice dál, takže je tak často nevidíme, ale skype a docela dobrá dostupnost z Česka nám umožňuje relativně častý kontakt.“
Sezonu zakončuje reprezentační akce v Sandvikenu. Před ní ale Vojtěch Skalík nečekaně oznámil konec kariéry. Jste oba rodáci z Havířova a kamarádi. Mrzelo tě jeho rozhodnutí?
„Nevím, jestli bych to chtěl nějak více rozebírat, ale se Skaldou jsem po mistrovství světa párkrát mluvil. Samozřejmě, že mě to mrzí, ale třeba se vztahy po čase uklidní a ještě ho v českém dresu uvidíme. Protože takových hráčů jako je on moc nemáme a rozhodně má nároďáku co dát.“
Před rokem se reprezentaci podařilo porazit Švédsko. V Superlize bylo letos pět českých hráčů. Myslíš, že i díky těmto faktům bude mít národní tým na severu o trochu větší respekt a i šanci na další vítězství?
„Může to pomoci, ale čtyři kluci jsou pořád ještě málo. Hlavně záleží na společných zápasech. Pak to bude jen lepší.“
Matěj Jendrišák, nejlepší nováček Superligy. Foto: Per Wiklund
Autor: Tomáš Rambousek
This insthgi’s just the way to kick life into this debate.