Do extraligové branky se poprvé dostal Jan Barák ve svých šestnácti letech. Učil se od legend Romana Slavíka nebo Petra Pajera, tehdy se ještě hrála extraliga. V neděli to vypadalo, jako by pomalu předával žezlo. Do branky Chodova zaklekl v utkání s FBC Ostrava sedmnáctiletý Daniel Mück – jako superligový gólman.
Byl to křest ohněm. Ostravské FBC rozhodně nepřijelo na Chodov předem poražené. Naopak, skoro celý zápas vedlo a profesorsky hrající Chodov si zahrával. Sedmnáctiletý gólman ale těžké okamžiky zvládl bravurně. A přitom ráno vůbec netušil, že půjde do branky. „Dozvěděl jsem se to v šatně před zápasem. A byl jsem opravdu šťastný, že si můžu zachytat proti extraligovému týmu,“ soukal ze sebe pokorně.
Talent v sobě nezapřel. Už jeho starší bratr Lukáš něco v extralize odchytal, mladší Daniel ale ukázal, že to může dotáhnout dál. Však mu Chodov chtěl dát šanci už loni, když se zranil Jan Barák. Jenže florbalové regule obejít nešlo. „Asi bych chytal, ale byl jsem ještě dorostenec, a tak jsem mohl nastoupit jen v juniorce,“ vysvětloval Daniel Mück. I proto tehdy Chodov angažoval aspoň na pár zápasů Petra Šrámka…
Tentokrát se ale mladý talent dočkal. Dvojku mu na střídačce dělal Martin Zich a v teplákové soupravě dohlížel na premiéru mladíka Jan Barák, který přes půl roku čeká na návrat.
„Chytal výtečně, radil jsem mu jen s drobnostmi. Minulou sezonu jsem byl v Ostravě aktérem supertragédie, která nás stála sezonu, a tak jsem nechtěl, aby udělal stejné chyby, jako jsem tam dělal já. Bavili jsme se o Komačkovi, jak pomáhat obraně, trošku k nájezdu, kterému čelil. Po zápase jsme pak štrejchli i závažnější věci, aby neusnul na vavřínech. Musí vědět, že navázat na zazáření bývá vždy těžší, než ho napoprvé předvést. Myslím ale, že to má v hlavě srovnané výborně, že problém mít nebude,“ chválil o dekádu mladšího spoluhráče gólman, který hájil i českou branku na mistrovství světa.
To o sobě a svém návratu do brankoviště se Janu Barákovi mluvilo obtížněji. Problémy s vyhřezlou plotýnkou nejsou pro dvoumetrového dlouhána nic příjemného. „Je potřeba tomu dát ještě čas. Vím, že na návrat mám asi tak zhruba jeden pokus. Pokud by to znovu vyjelo, tak to by byl velký nešvar. Finančně, časově ani psychicky bych další léčbu asi nezvládl,“ připouští.
Ale prý se už chvíle, kdy zaklekne do branky Chodova, blíží. „Opravdu nic nechci uspěchat, ale už mám za sebou dva tréninky v minulém týdnu. Škoda, že to už není jako ve florbalovém pravěku, kdy se trénovalo dvakrát týdně. To bych už byl zpět 100 procentně, teď musím zvládnout o dva více,“ usmívá se. A tak se možná ještě v podzimní části sezony superliga dočká.
Autor: Tomáš Rambousek
