Všechno je ujednáno. Do mistrovství světa v roce 2018, které se uskuteční znovu v České republice, mají hráči národního týmu jasno. Budou jim propláceny nejen cesty na akce reprezentace a ubytování, ale i finanční náhrady za strávený čas. Částky jsou prý nakonec i motivační, v případě zisku medaile mohou být finance, které obdrží, i dvojnásobné.
O vyjednávání mezi vedením Českého florbalu a hráči národního týmu informoval jako první web florbal.cz. Situace byla natolik dramatická, že se samotní aktéři nechtěli k vyjednávání vyjadřovat a trenér Radim Cepek dokonce odkládal nominaci. Nakonec se ale vše dohodlo a do jednání přispěl výrazným dílem i florbalový prezident Filip Šuman.
„Ta diskuse byla vůbec poprvé o finančních podmínkách a samotných odměnách hráčů, které by nějak reflektovaly vývoj florbalu. My jsme to hodně intenzivně řešili, protože pro florbal šlo o relativně systémovou změnu. Nicméně v té diskusi se objevil jeden klíčový parametr, a to je domácí MS v roce 2018,“ nastínil Šuman důvody, kvůli kterým obě strany sedly ke stolu.
Doposud dostávali hráči proplacené cesty na srazy a logicky jim bylo placeno ubytování. Nyní se mohou těšit na přilepšení v podobě diet.
„Ta částka je postavená na bázi finanční náhrady za jednotlivé dny a je to velice podobné, pokud znáte podmínky ostatních sportů. Jedná se o denní náhradu v řádu vyšších stokorun,“ přibližuje první muž Českého florbalu, na čem se s hráči národního týmu dohodl.
„Cifra se potom případně navyšuje při dosažení alespoň minimálního umístění, čili semifinále MS, ale v tom případě se také přenáší na všechny ty dny, které hráči strávili v pracovních dnech na akcích reprezentace. Tenhle model hráči od začátku preferovali a my jsme jim vyšli vstříc,“ dodává Šuman.
Filip Šuman. Foto: Ondřej Deml, Český florbal
I když přesná částka nezazněla, dá se podle slov florbalového šéfa představit, jak systém může fungovat. Stručně řečeno: reprezentanti dostanou za den u národního týmu třeba 500 korun a pokud na mistrovství světa vybojují medaili, doplatí jim vedení Českého florbalu na účty další peníze, které mohou vypadat jako prémiová částka. Podle informací webu florbal.cz se cifra může i zdvojnásobit.
A kolik dnů dovolené musí řadový hráč národního týmu investovat právě pro reprezentaci? „Teď, do mistrovství světa 2016, je to 16 pracovních dnů. Je v tom započítána kvalifikace, turnaje Euro Floorball Tour a samotné mistrovství světa,“ vypočítává trenér národního týmu Radim Cepek.
V jednom reprezentačním cyklu si tak při zisku medaile mohou florbaloví reprezentanti přijít na náhradách třeba na 15 000 korun. Cyklus k MS 2018 bude 20 pracovních dnů. Ale třeba tradiční soustředění a středeční tréninky, které nový trenér před dvěma lety zavedl, budou bez náhrad. „Soustředění jsou o víkendech. A středeční zápasy? Ty jsou večer,“ vysvětluje Cepek proč si florbalisté na těchto akcích na žádné náhrady nepřijdou.
Radim Cepek. Foto: Ondřej Deml, Český florbal
„Nemyslím si, že to bylo nastavené: buď medaile, nebo nic. Celé to bylo postavené na tom, že kluci chtějí mít nějakou refundaci za pracovní dny. To byl ten princip. Nešlo o to na reprezentaci vydělávat. Hráči nebo tým se chtěl s vedením reprezentačního úseku domluvit tak, abychom měli klid na práci. To si myslím, že se povedlo,“ říká Tom Ondrušek, který reprezentační tým na jednom jednání zastupoval.
Mužský tým tedy jede od turnaje EFT v Brně podle nových pravidel. Ženský národní tým, který už za měsíc čeká světový šampionát, musí zatím na finanční příspěvky od unie počkat. „Také jsme to téma otevírali už před několika měsíci, ještě předtím, než s tím přišla mužská část reprezentace, a také jsme hovořili právě o možnosti určité refundace za dny, kdy si hráčky musejí brát volno v práci. Toto by určitě měla řešit i ženská reprezentace,“ míní trenér ženského národního týmu Miroslav Janovský.
Miroslav Janovský. Foto: Ondřej Deml, Český florbal
Šanci ale budou mít ženy zřejmě až ve chvíli, kdy se do české kotliny zase vrátí mistrovství světa. I na mužský národní tým se totiž našly peníze jen díky speciálnímu rozpočtu. „Jdeme cestou, že případné náklady, které náhrady pro hráče generují, včleníme do rozpočtu domácího mistrovství světa a zagarantujeme podmínky na celé 3 roky. Myslíme si, že se našla vyrovnaná a funkční dohoda, a jsme rádi, že hráči dali najevo, že jsou s podmínkami, které se domluvily, spokojeni. V tuhle chvíli jak my, tak i Radim Cepek a hráči získávají klid na celé 3 roky,“ říká Filip Šuman.
Autor: Tomáš Rambousek
Je to smutné, když vidíte jak se na akcích typu Pohár mistrů nebo WFC rozhazujou peníze, jak si ve VIP prostorech každý „bafuňář“ nacpává bříško, bydlí v nejlepších hotelích a pak reprezentantka vyplácá celou dovolenou a nedostane ani korunu. Ano, reprezentovat má být čest, ale čest vám složenku nezaplatí.
Tak muze se rozdávat když je z ceho, když se penize generuji/vydelavaji. Ale vydelavat by nemelo znamenat vybirani příspěvku, poplatky a pokuty, proste vysosavani členske zakladny.
Pokud jsou prijmy od sponzoru, z prodeje vstupenek, rekl. predmetu, nebo z dotaci na reprezentaci tak prosim. Klidne at se rozforuji na diety hracum, brzo i hrackam, juniorum, juniorkam, atd. Jinak ale nevim proc maji peníze pro kohokoli dotovat ti co si vse musí platit?
Sorry, ale tohle není starost hráčů. Ty tohle zajímat nemusí. To po nich se chce, aby si brali v práci volno apod. Je tedy logické, že žádají náhradu. Řešení, které se dohodlo, je správný a rozumný kompromis.
Aha a zajmali je při tom vyjednavani taky naklady na repre komplet, nebo napr. veskere naklady na jednoho reprezentanta za akci, za rok? Uvedomuji si co vse vlastne diky reprepozvance i bez financi nahrady dostavaji? Co vse se za ne plati? A taky z ceho se to plati?
Měl by na to byt jasnej budget a v ramci neho to přerozdělovat. OK, chcete proplácet nahrady, tak to vezmeme z jinych nakladu na repre, ne odjinud, ne navysovat rozpocet. Nebude napr. drahe cestovani letadlem, ale pojede se busem. Nebudou jine drahe p.coviny (ne hotely, ale ubytovny) a z usetrenych nakladu se pak muze vyplacet třeba odskodne partnerkam hracu za cas straveny bez nich, nebo jiné odskodne za jinou ujmu rozmazlených bobánků.
Z jiz pouzitych vzorcu financovani ruznych akci CFbU je jasne ze to zase vse v konecnem rozklicovani zaplati kluby, potažmo clenska zakladna. Viz napr. povinne odkupy listku na SF, MS, atd.
Nejsme před rokem 89. Znovu opakuji. Pokud se po hráčích chce, aby přicházeli o svůj čas a hlavně peníze tím, že reprezentují, tak je třeba jim to adekvátně kompenzovat. Pokud na to unie není schopna sehnat peníze, tak ať na repre akce nejezdí. Řešením určitě není dát jim peníze, ale ušetřit tak, že pojedou např. do Švédska autobusem. Filip Šuman se vyjádřil tak, že je to rozumná dohoda, takže unie zjevně ví, že je v jejich silách udržet současný standard a ještě hráče za jejich účast na repre akcích odměnit. Správné řešení! Ty částky znám a rozhodně to není cifra, která by znamenala, že jsou hráči placeni za plnění reprezentačních povinnosti. Spíše je to třeba vnímat symbolicky, tedy jako kompenzaci ztráty času a náhradu za vyčerpané dny volna v práci.
Povinný odkup lístků na Superfinále funguje proto, že o tuto z mého pohledu nesmyslnou akci není z řad veřejnosti zdaleka takový zájem, aby bylo možné obhájit její existenci a zaplatit ji, to bych nespojoval s penězi na repre. Jinak jak už jsem tu dříve psal, ti lidi přicházejí díky reprezentování ČR o velké peníze, jsou na ně kladeny profi nároky a proto by nějaké peníze jako kompenzaci dostat měli, nebo by se měly snížit nároky, jinak to nejde. Veškerá ztráta volna a ušlý zisk ze zaměstnání považuju za dost velké znamení vůle a ochoty reprezentovat republiku.
Spočítejte si, kolik váš klub zaplatí za rok unii. Řekněme, že máte kompletní mužskou strukturu – kolik zaplatíte za startovné v lize, registrace, školení trenérů, školení rozhodčích, přestupy a unií velmi oblíbené pokuty (v některých regionech dělají značnou část regionálního rozpočtu).
Tréninky – hradí si klub, pořádání utkání – hradí si klub, rozhodčí – hradí si klub, cesťáky rozhodčím – opět hradí klub.
Tak mi řekněte, kam ty desítky milionů jdou za ty desítky tisíc registrovaných hráčů a X set klubů? Když už tedy musíme jednat s hráči reprezentace o financích, tak vyčleňte budget a dejte jim je.
Toto vyjednávání, zdá se mi poněkud, ubohé…
Kam jdou? Superfinále, tiskovka na vrcholu Žižkovské věže, Florbalista sezóny v Clarion Congress Hotel. Takové srandy něco stojí.
Za čest si chleba nekoupíš ani ztracenej čas v práci.
Na nule jsou kluci ve chíli kdy pokryjou náklady + ušlou mzdu. Teprve co je nad tohle se dá brát jako výdělek.
Souhlas!
na nule jsou hlavne ted za vikend a vlastne i za celej rok 🙂 tak snad jim ty prachy zvednou formu, takhle bez penez to evidentne neslo se lip pripravit…
Je smutný, že se reproši nedostanou ani zdaleka na ekonomickou nulu, kvůli tomu, že kluci na unii nechtěj mít nižší zisk z klubů. Chtělo by to audit nákladů a tržeb unie. Kdo ví, třeba by to bylo překvapení samo o sobě.
Reprezentovat zemi má být odměna, ne náklad.
Kluby by se měli začít aktivně ptát na co jdou peníze, které posílají unii.
Shrnul bych to takhle. Buďme rádi, že se dohodli a že hráči konečně nějaké kompenzace dostanou. Čas je dnes opravdu drahá záležitost. O tom něco vím. Závist skutečně není na místě. Ti kluci si to zaslouží, za to, že jsou ochotni svůj čas věnovat reprezentaci naší republiky.
A proto ve Vítkovicích už nemáme prakticky žádné dobré hráče? Nejsou prachy, aby se zaplatili?
Presne ! Vse uz jen za prachy, zadny klubismus, zadna narodni hrdost, zadna cest a vdecnost klubu, potažmo zemi. Nezaplatis, nehraju, event. volam konkurenci jestli me nechteji. To je dnesni morálka, k tomú se to pstupne dopracuje. Bravo 🙁
Neviděl bych to tak černě, je taky nutné se podívat jaké podmínky a požadavky byly před pár lety a jaké teď. V dobách, kdy na vrcholné úrovni stačilo trénovat třikrát týdně, o víkendu jeden zápas a tohle platilo víceméně pro všechny se daly přestupy brát jako neklubismus atd. Dnešní časové nároky na trénink atd. jsou řekl bych mnohem větší a tak je jasné, že pokud chce hráč na té vysoké úrovni hrát a klub mu nemůže tuto cestu usnadnit, tak je relativně pochopitelné, že se přesune jinam, kde ty podmínky jsou lepší. A čím starší hráč, tak tím to platí více, protože ze studenta se stane zaměstnaný člověk, který musí svoje náklady platit sám a z něj třeba ženatý muž a otec dětí a pak se zeptejme: jak dlouho může takový člověk vydržet pracovat, trénovat u toho 4-5x týdně, o víkendu hrát zápasy akdyž je reprezentant tak přijít o veškeré(!) volno? Rok, dva tři? No a pak musí přijít jasná volba: buď to vydrží a bude hrát dál(velmi malé procento, pokud jsou to lidé s rodinami), nebo to na vrcholné úrovni ukončí a sport přijde o jednoho zkušeného hráče(zrovna třeba takového, který by překonával klubové rekordy v počtu odehraných zápasů) anebo se rozhodne že by chtěl hrát na velké úrovni dál, ale přijatelné jsou pro něj pouze podmínky v ekonomicky silnějším klubu, tak tam přestoupí… Pokud chceme mít klubismus a hráče v mateřských klubech(čehož jsem sám velkým příznivcem a příčí se mi, když kluby fungují bez odchovanců – viz třeba v hokeji Brno nebo Třinec), tak musí zkušení hráči mít lidsky splnitelné podmínky trénovat 5x týdně a přitom zajistit finančně svoji existenci a nebo by se musely požadavky na trénink a sportovní rozvoj omezit, ale tím se zase logicky sníží sportovní úroveň florbalu, tohle musí vidět každý, kdo se nad tím trochu zamyslí. Člověk není nezničitelný a nesmrtelný a nic nemůže donekonečna růst – v tomto případě náročnost přípravy hráčů bez adekvátních podmínek.
Stále ještě převažují případy, kdy jdou hráči za lepším z herních důvodů, prostě do kvalitnějších týmů. Pak jsou tu studia a změny zaměstnání, které také bývají důvodem změny působiště. Vody trochu rozvířila svou přestupní politikou Mladá Boleslav, kde jsou aktuálně peníze. To je nyní ale ojedinělý případ a hned tak následován nebude. Takže závěrem, florbal na hráčské úrovni zatím, až na malé výjimky, o penězích není.
Ale máme a brzy vás o tom sami přesvědčí 😉