Národní tým nejsou zdaleka jen muži. Jenže ostatní výběry nemají pro svou práci zdaleka takové podmínky jako čerstvě právě svěřenci Radima Cepka, aktuálně vyjednané finanční náhrady se jich netýkají. I když třeba členky ženského výběru si potřebují vzít v práci přibližně stejný počet dní dovolené jako jejich kolegové, řeší úplně tytéž problémy… Kvůli nim třeba teď není v národním týmu kapitánka mistrovského Chodova Lucie Paulovičová.
Rozlišný metr zaklíná Český florbal domácím mistrovstvím světa, jež čeká Cepkovy hochy za 3 roky v prosinci. „Byl to klíčový parametr celé diskuse. Je opravdu naším velkým cílem připravit tým na tento šampionát co nejlépe,“ říká prezident hnutí Filip Šuman. Vyjednané podmínky jsou garantovány právě jen do tohoto turnaje, mají být součástí jeho rozpočtu. Jenže lze zřejmě pochybovat o tom, že se po něm vrátí vše do kolejí, po nichž národní tým jel doposud. Je v tom spíš skrytá víra v úspěch, propagaci sportu, možnost jednání s dalšími sponzory, větší možnosti, takzvané logické vyústění.
Domácí – divácky i marketinkově úspěšný – šampionát už mají ženy od předloňska za sebou. „Tehdy jsme podobným způsobem navyšovali rozpočet jejich reprezentace, jen to nesměřovalo na podmínky hráček, ale hlavně na to, aby byly perfektní peníze na přípravu,“ vzpomíná Šuman. Podle něj se podobná záležitost jako u mužů může otevřít i u jejich kolegyň. „Pokud by se třeba šampionát do Česka u žen vracel. Asi o tom někdy diskutovat budeme, chápeme, že florbal se někam posouvá,“ dodává. Čili zcela jasný signál – v tomhle případě jsou finanční náhrady velmi vzdálenou budoucností, šampionát žen bude Česko jen těžko hostit v příštích 6 letech.
Reprezentantky prostě nejsou první na seznamu a ani rovnocenně první. Navíc se od nich nedá čekat stejná asertivita, jednotnost (velkou část týmu tvoří studentky, kterých se problém dovolených netýká) a touha bít se za „pár stovek“. To spíš od vedení týmu, které zde víc než u mužů funguje i jako obhájce jejich zájmů. „My jsme tohle téma sami otevírali už před několika měsíci, ještě před tím, než s tím přišla mužská část reprezentace. Otevírali jsme to v kontextu toho, že především hráči, kteří jsou zaměstnáni, si musejí brát spoustu dovolené, a není to jen pro reprezentaci, ale i pro prosté klubové povinnosti. Domnívám se, že časem by toto určitě měla řešit i ženská reprezentace. Ale rozhodně to neotevíráme teď před MS,“ vykládá kouč ženského národního celku Miroslav Janovský, jenž je současně členem reprezentační komise.
Hráčky si však už před předloňským domácím šampionátem, na nějž byla příprava skutečně intenzivní, stěžovaly na velký nedostatek volna. Mnohé to v zaměstnání lepily dost divoce a případ jedné z nich, jež musela opustit týmovou večeři po zápasu o bronz, aby stihla vlak na ranní směnu v práci nazítří, budiž toho křiklavým důkazem.
České florbalistky na MS 2013. Foto: Martin Flousek
Na onom šampionátu nadchla Lucie Paulovičová, v Brně a v Ostravě patřila k nejlepším Češkám. Na ten blížící se velký turnaj ovšem pojede jen při velké souhře okolností. Šikovná dynamická útočnice totiž prostě nemá tolik volna a vůli riskovat své postavení, aby si mohla dovolit absolvovat nezbytnou přípravu na MS. „U ní je to ještě spojené s tím, že o jednu práci přišla vinou florbalu. Současné práce si opravdu hodně váží, je vytížená v klubu, kde si opravdu velice dobře plní své povinnosti a nebyla by je schopna uvolnit pro reprezentaci,“ lituje Janovský, jenž Paulovičovou měl na minulém EFT v dubnu.
Kdy se oba shledají na akci reprezentace znovu, to je ve hvězdách. „S Luckou jsme domluveni, že ve chvíli, kdy bychom se dostali do nějakých zdravotních problémů, je schopná de facto na MS ze dne na den odjet. Ale bohužel EFT, soustředění a MS dohromady schopná podstoupit není, bude pouze připravena jako náhrada,“ dodává trenér, jenž dolaďuje celek před šampionátem v Tampere, který se rozběhne za měsíc.
Anet Jarolímová. Foto: Ondřej Deml
Ostatním hráčkám tak nezbývá nic jiného než přijmout skutečnost nulových náhrad a nutné vlastní investice dovolené i šikovnosti co se týče domluvy se zaměstnavatelem. Ale i ztráty Paulovičové, jež je posledním případem hráčky, která prostě někdy stíhat všechno nemůže. „Pro nás jako reprezentantky je to velká škoda, protože ty hráčky potřebujeme a přicházíme o ně kvůli nesrovnalostem, kvůli kterým mají málo volna. V týmu by nám hodně pomohly,“ podotýká Paulovičové klubová spoluhráčka Anet Jarolímová.
Opravdu nevítaný jev a soupeř v honbě za vyrovnáním se elitní světové trojce…
Autor: Tomáš Rambousek, Pavel Křiklan
