Radim Cepek se dostal do nezáviděníhodné situace. Před třemi lety byl pro vedení Českého florbalu jasnou volbou. Nyní už jsou pochybnosti. Opravdu tato česká legenda může dovést národní tým až na mistrovství světa 2018 a uspět? Trendy posledních měsíců a totální propadáky vyvolávají otázky.
Problém, který Radim Cepek má, je zřejmý. Nedokáže definovat chyby svého týmu a v posledních měsících zmizel i ze hry reprezentace jakýkoliv rukopis, vše vypadá jako improvizace. Pokud fanoušci neviděli jarní EFT ve Švýcarsku, kdy Češi dostali tři výprasky okořeněné 16 góly od Švýcarů, tak museli procitnout v Brně.
„Jsem rád, že nám to otevřelo oči v testování hráčů. Nominovaní, kteří přijeli s 0 starty, nezklamali. Pro ně poklona. Nicméně tohle je tlak na ty, kteří se nepotkali s formou. Vidí, že to nemají jisté. Pokud budeš hrát jen průměr, tak tu nemusíš být…“ naznačuje trenér. Cestu ven vidí, jak již bylo tolikrát řečeno, přes práci, práci a práci.
„Chce to více práce, srazů, dřiny. Byli jsme kritizovaní za to, že máme příliš srazů, že máme dopolední tréninky, večerní tréninky, ale bez té práce to opravdu nejde. Musíme lépe trénovat, možná více trénovat. A té práce děláme málo,“ tvrdí Cepek. A tak opravdu reprezentanty nešetří. Možná i v tom byl zádrhel. Národní tým absolvoval v Brně vedle tří těžkých utkání dalších pět tréninků. Únava musela být znát. A síly možná v té poslední třetině se Švýcary chyběly.
Jiří Curney. Foto: Český florbal
Když přijedou hráči na turnaj EFT, dohání se všechno. Ale využíváme vůbec dobře mezinárodní kalendář? A jak je možné, že národní tým hraje za rok jen šest utkání? To bylo letos nejméně z týmů světové špičky. „My se stále snažíme hrát, pokaždé máme tréninkové zápasy s ligovými týmy a požadujeme v nich od hráčů přístup jako v národním týmu. Klidně uděláme více víkendů, ale nejsou termíny. Zeptám se: dovolí mi oddíly vzít si v srpnu hráče? Nedovolí, to musíme respektovat. Běží oddílová příprava,“ oponuje Cepek.
Mnohem podstatnější je to, že tým jednoznačně není v pohodě, ač se trenéři mohou vymlouvat na absenci několika zkušených zadáků. „Jelínek, Sýkora… Ano, chyběli nám. Chybí tu vyzrálost, tým je velice mladý, potřebujeme zkušenosti. Těžko budeme obměňovat a ještě omlazovat,“ vysvětluje Radim Cepek. Ale naznačil, že se tentokrát nemohl spolehnout ani na ty zkušenější, kteří už mají nějaký ten zápas se lvem na prsou za sebou. Jenže nezavírá si Radim Cepek v několika případech možná řešení? Na účast v širším kádru reprezentace má v současné garnituře možná 50 českých hráčů. Jenže trenér dal několika zajímavým florbalistům jasně najevo, že o ně nestojí.
David Rytych. Foto: Martin Flousek
Zde vidí slabinu současného kouče bývalý reprezentant a hráč ostravského FBC Michal Rybka. „Tohle za předchozích trenérů nebylo. Za Skružným i za Trnavským šli všichni. Všichni chtěli reprezentovat a všichni měli stejné šance. Trnavský byl tvrdá hlava, ale uměl se všemi vyjit. Chtěl i s Cepkem, ale Cepek nechtěl. A to se teď táhne dál. Kdysi nebyla reprezentace o Trnavském, aby byl vidět hlavně on, ale o hráčích. Teď vidím opačný trend. Všechno je o Cepkovi. On je víc než hráči,“ myslí si současný florbalový expert České televize.
Pravda je ta, že na listině nechtěných se za jisté období ocitli třeba gólman David Rytych, zadák Pavel Brus, střelec Vojtěch Skalík a za éry trenéra Cepka se vzdal reprezentačního dresu i ceněný univerzál Martin Richter. Posledním případem je Adam Štegl, kterému trenér vzkázal před novináři na tiskovce rezolutní NE. Jiné hráče ze druhé švédské ligy přece v týmu má.
Adam Štegl. Foto: Fredrik Lindblom.
„Jestli chyba nebude i v tom, že s hráči neumí dobře komunikovat. Já jsem měl minulou sezonu Adama Štegla v NLB ve Švýcarsku na očích. Byl nejlepší obránce v lize. Pokud se přizpůsobil tempu druhé švédské ligy a pravidelně hraje, měl by dostat prostor ukázat se,“ myslí si Michal Rybka. Jenže tady má současný trenér jasno, přestože nahlas neřekl proč.
Obratem NE poslal naopak Cepkovi Jakub Hubálek. Povolání na poslední chvíli odmítl. Výčet hráčů ale může být i vyšší. Nikdo dlouho neslyšel o Milanovi Garčarovi, který zmizel z očí, ale pořád hraje kvalitnější ligy než je česká nejvyšší soutěž.
Pokud se podíváme na čtyřleté cykly a srovnáme ten, který vedl Tomáš Trnavský, s cyklem, který nyní vede Radim Cepek, najdeme v nich mnoho podobností. Úspěšné začátky, u Trnavského vítězství i remízy s Finy, dokonce i remízu se Švédskem. Cepek před rokem a půl dokázal Švédy porazit. Co se týče mistrovství světa, Trnavský svůj tým také dovedl poprvé k medaili. V roce 2010 dokonce v boji o bronz Švýcary deklasoval rozdílem třídy 9:3. To Cepkův tým třetí místo ubojoval poměrem 4:3.
ČR – Švýcarsko 9:3. Bronzová radost týmu Tomáše Trnavského 2010. Foto: Martin Flousek
Ve druhé dvouletce se pak objevily problémy. Trnavského celek ztratil herní tvář a pohodu a pomalu se začalo mluvit nahlas o tom, zda něco není špatně. Radim Cepek to slyší po šesti prohrách v řadě také dost zřetelně.
Vedení Českého florbalu ale zatím zůstává v klidu, trenér má smlouvu až do roku 2018. „Jelikož výkonnostní cíle jsou stanoveny a směrovány k MS, není prozatím důvod dělat závěry z výkonu na Euro Floorball Tour,“ sdělila serveru florbal.cz vedoucí reprezentačního úseku Monika Adamová. „Tím neříkám, že nebudeme na základě hodnocení akce s trenéry o příčinách diskutovat,“ dodala však.
Podle jejích slov se zdá být pozice Radima Cepka jistá. Ale vývoj ukážou další dny. Analýzu výkonu reprezentace po třech dnech vydal už i oficiální unijní server Český florbal. Za nepohodu dvou jindy spolehlivých opor prý může i Pohár mistrů, odpovědnost za výkonnostní propad oproti minulosti ale na sebe vzal realizační tým. Údajně při přípravě polevil.
Milan Tomašík, Radim Cepek, Patrik Suchánek. Foto: Martin Flousek, Český florbal
Pohled odjinud posílá navíc ze Švédska bývalý trenér reprezentace Martin Eriksson, který však české florbalové prostředí dál bedlivě sleduje a byl se podívat i na mladoboleslavském Poháru mistrů. „Dříve chtěli nejlepší Češi ven, ale nakonec chodili spíš do Švýcarska. Přitom florbalová obdoba NHL se hraje ve Švédsku. Tam sice už pár Čechů je a vidíme, že se umí prosadit. Talentů je v ČR dost. Chce to ale odvahu jít si za svým cílem. Co se repre týče, myslel jsem, že Cepek bude ten pravý. Spíš bude špatný materiál ke zpracování. Nová generace se mi zdá trochu rozmazlená, naznačuje Eriksson.
Doba je jiná, vyhrává tem kdo má víc lajků, facebook vládne světu. Pravda je, že by si někteří hráči měli uvědomit, že když se prohraje, tak není úplně vhodné „lajkovat“ selfíčka s hashtagem #siceprohralaleneva, i když tím možná udělají radost kamarádům, kteří mají s reprezentantem rozchechtanou fotku. V dobách, kdy hráli Sikora, Jandáček nebo Folta byste úsměvy na tvářích po debaklech rozhodně neviděli.
Na úplném dnu sice česká florbalová reprezentace není, ale pokud se nezmění myšlení a pokud trenéři opět nevrátí týmu jasnou herní tvář, tak to do hlubin možná znovu směřuje. Bohužel se zdá, že Radim Cepek si propadákem řekl o pochybnosti a jeho osoba je pro některé lidi natolik kontroverzní, že florbalové prostředí doslova polarizuje.
Thomas Brottman, Foto: IFF
To je ale tradiční problém malého českého florbalového rybníčku. I když vezme repre někdo jiný, zase bude mít hlasité kritiky. Možná by se vedení Českého florbalu mělo podívat na to, kolik by stáli špičkoví zahraniční odborníci. Na trhu jich také moc není, ale výzva MS 2018 v českém prostředí by je mohla zlákat. Myslíte, že by s českou náturou něco svedl třeba Thomas Brottman, který v minulosti postavil fenomén Storvrety a nyní vládne světu s Falunem?
Autor: Tomáš Rambousek
kolos, momentalne, ale i dlouhodobe absolutni ligovy top, cepek ho ale nechce, protoze mu neprijel na nejaky dubnovy treninkovy vikend se spanim na karimatce u kamarada.
o každém hráči se může diskutovat, ale hrůza mě jímá třeba z toho, jak cepek staví úspěch či neúspěch na jednom hráči – jendrišákovi. teď k němu podle vlastních slov hledal dva hráče, moc se mu to nepovedlo a matějovi taky ne. problém vidím v tom, že takto to nejde . připomenu případ milana tomašíka – přišlo zranění, dlouhá odmlka a výsledek je nemastný, neslaný, neviditelný milan. pro matěje a kohokoliv dalšího platí totéž – zranění je pro každého. Co potom, pane cepku ? jaká bude ta vaše koncepce ?
V repre by měl hrát ten, kdo má aktuálně formu bez rozdílu věku klubové příslušnosti a také nehledě na počet účastí na soustředění. Kdyby dle toho stavěl reprezentacní výběr trenér hokejovo reprezentace tak nemůže vzít žadného hráče z nhl protože ta soutěž se nepřerušuje. A ještě jedna věc. Jde tu o reprezentaci takžé osobní antipatie trenéra k hráčům musí jít stranou.
Je jasný, že když někdo nepřijede na žádný repre sraz, nemůže čekat, že bude hrát za repre, to akorát shodí morálku ostatním, kteří tam jezdí. Nicméně reprezentační trenér musí odhodit všechny antipatie a to, že tohohle člověka nemá rád, reprezentovat prostě musí ti nejlepší, které máme!
Jenže problém je v tom, že některé repre srazy se blíží vojenskému výcviku, tzn. ty hráče zničit a ukázat jakou mají fyzičku. Po takovém náročném víkendu je ten hráč třeba týden vyplivaný a nedivím se trenérům, že svoje nejlepší hráče nechtějí pustit.
Další nedoceněný…
dneska myslim autor clanku trefil jednu zakladni myslenku. cepek rozdeluje. hraci ho nesnasi, odmitaji, nechteji. v tymu je atmosfera strachu, averze vuci trenerum, chybi respekt. kluby ho neberou za seriozniho partnera, neustale podrazy, prekrucovani pravdy atd. cepek hlasa, jak on musi pracovat, aby hraci byli konkurenceschopni, vzdyt to je blbost, naopak musi co nejlepe pracovat na tom, aby jim pouzivani hraci byli dobre pripraveni z klubu, uzce spolupracovat s klubovymi trenery, ne s nimi porad zapasit a urazet jejich praci.
Je to tak
Ideální sestava:
Barák, Rytych/Kafka
Veltšmíd Suchánek
Jelínek Krzyzanek
Kološ Beneš
(náhr. Hubálek /Sýkora)
Natov Jendrišák Cureny
Tokoš Sladký Tomašík
Skalík Mikeš Hájek (mělo by se udělat maximum, aby Skalík hrál)
(náhr. Ondrůšek,Dóža,Šebesta)
Chceme hrát útočně, aktivně, drze ale kreativní a silné beky typu Krzyzanek, Hubálek či Kološ v repre nemáme. Místo toho je tam Deutch, který je dobrý jen v bránění. V¨útoku hraje Zozulák, který je střelec, ale pouze na úrovni naší ligy. Hájek už 4 roky hraje TOP, a pozvánku do repre dostal poprvé minulý týden. Co má víc dělat, aby byl v repre ?
Co takový Šebek, po tom se slehla zem ?
Myslím, že je základ v těch becích. Kryzanek s Kološem jsou top od té doby co extraligu začali hrát. O to víc jsem překvapený, že v repre nejsou, když si vzpomenu na jejich starty v repre (Krzyzanek EFC 2011 nebo Kološ MS 2012), tak patřili k tomu nejlepšímu co máme.
Co se týče Skalíka, tak to nechápu do teď. V jednom chce p.Cepek po hráčích docházku a pak veme Fridricha na MS bez jediné účastni na repre srazech ? Je to fér ?
Skalík je 6 letech nejlepší český hráč na svém postu.
K brankářům. Jak můžete nominovat Baráka, který už měsíce marodí se zády. Rytych je sice většinou výborný, ale občas si vybere slabší chvíli, s Tatranem se podepsal pod prohru (na omluvu, právo na výpadek má každý).
Je tady řada jiných, kteří v lize podávají výborné výkony.
Za rok či dva tam bude Dan Mück, pokud mu vydrží zdraví a nepřetáhne se.
ad brankari: Jan Barak je bohuzel fakt ustrel mimo – je zdravotne v pasti, ale myslim, ze i v dobrem zdravotnim stavu to bohuzel neni brankar nejvyssi mezinarodni urovne, stejne jako opakovane zkouseny Lukas Soucek. Napada me jedno jmeno, ktere melo uz davno dostat sanci, a to je Martin Benes – velky brankar se slusnym pohybem a velikym pohybovym rozsahem, ktery navic umi byt aktivni v brankovisti.
Filip Kejík, Michal Rebro. Ono by se jich našlo víc.
víc by se jich našlo..zkušení brankáři viz Bauer,Binder u nás v lize stále se stabilní formou Michajlovič,možná Kejík..
Nerozumím „dohánění“ fyzičky na srazech repre a to i během EFT, vždyť jsou to všichni hráči vrcholových klubů, kde je fyzička základ. A zatím co se Švédové, Finové a Švýcaři věnují taktice a souhře, naši hráči „makají“, v zápasech je to potom vidět.
Podle mě Píno s nikým žádný problém nemá, jen si prostě myslí, že je Adam Štegl bubák! 🙂
možná budu opakovat názory některých předřečníků. Cepek florbalovou komunitu rozděluje, hráči jej nerespektují a tudíž nemůže mít ani žádnou autoritu, jeho jmenování se ukazuje jako chyba. Zatím ale kluci našli odvahu pouze k tomu, že řešili své vlastní finanční požadavky, nikdo z nich nemá koule , aby vylezli s pravdou ven. Je to do jisté míry pochopitelné, případné zahraniční angažmá je takřka ze sta % podmíněno nominací v repre, jinak si toho hráče není jak všimnout, či prohlédnout. A tak kluci drží basu. Najdou se sice jedinci schopni oponovat či mírně protestovat, ti však mají pramalou šanci na cokoliv v budoucnosti – těch příkladů tady bylo vzpomenuto dost. A tak se potvrzuje, že chování současného trenéra repre na sklonku jeho kariéry bylo jakýmsi varováním toho, že jeho morálně volní vlastnosti nejsou na té úrovní, kterou by takový člověk měl mít. Teď budeme s vysokou mírou pravděpodobnosti trpět jeho vedení nejméně další tři roky. Jemu však bude stačit přivézt bronz a zase naskočí na vlně…
Snažil jsem se zde otevřeně diskutovat pod svým jménem a neschovávat se za nějakou přezdívkou. Jelikož je však mé jméno poslední dobou někým zneužíváno, tak odteď již pod svým jménem vystupovat nebudu. Nemám zapotřebí neustále upozorňovat na to, že se za mě někdo vydává a nemíním se snižovat k tomu, že bych otravoval Toma Rambouska, aby falešné příspěvky mazal. Někdy se opravdu nestačím divit, v jakém stavu se naše společnost nachází a že se někdo sníží k tomu, že krade identitu někomu jinému. Fakt divná doba 🙁
Tohle jsem opět vůbec nepsal já. Nebojte budu komentovat dál 🙂
Tento komentář jsem opět nepsal já. Toto je má nová přezdívka, pod kterou mě můžete v nejbližších dnech očekávat. 😉
Sorry pane, ale musel jsem 😀
Ze začátku to bylo trochu vtipný, ale teď už začínáš působit trapně 😉
Myslim, že si trapnej