Statistikové spočítali, že Tomáš Rosický byl na marodce fotbalového Arsenalu už téměř 1300 dnů. Říct tohle florbalistovi, asi by už aktivní kariéru dávno zabalil. Jenže i velké osobnosti české scény se občas musí protrápit zraněními a dlouhou rekonvalestcencí. V minulých dnech se ale publikum dočkalo návratu hned tří velkých person mezi mantinely. Už se opět můžeme těšit na umění Marka Deutsche, Petra Novotného i Jana Baráka.
Nejdelší pauzu měl gólman Chodova Jan Barák, který se v brance objevil naposledy 15. února v utkání na Vinohradech. Pak ho zradila záda a spekulovalo se, zda se vůbec tenhle dlouhán s reprezentačními zkušenostmi ještě vrátí do brány. I on sám byl chvílemi skeptický, musel být trpělivý. Mezitím se v brance týmu z Jižního Města vystřídali mladíci a konec kariéry ohlásil Martin Zich. A tak jsou všichni za návrat Jana Baráka rádi.
„Skončila mi sedmiměsíční dovolená. Byl jsem hodně rozesmutnělý a moc jsem toho za ni nestihl,“ litoval dlouhé doby, při které musel jen přihlížet. „Když jsem ale ty první vteřiny překonal, dostavil se rauš. Popravdě, za tu dobu, co jsem nechytal, jsem občas, nebo spíš tak každý den pochyboval, zda tahle chvíle ještě nastane. Takže to bylo celkem silné,“ přiznal Barák emoce. Od doby, kdy chytal ostrý zápas, uplynulo 270 dnů.
Jan Barák. Foto: Otakar Prášek
A leccos se prý změnilo. Na Chodově je pár nových tváří a leckdo prý změnil i svou image. „Někteří spoluhráči mají na hlavách účesy typu palma, takže chvíli trvalo, než jsem je vůbec rozpoznal. Jinak je ale vše při starým, stejně jako ječím ze střídačky jsem teď ječel z branky, myslím, že jim to chybělo. Ale třeba poslední gól zápasu ukázal, že jsme s klukama naší dřívější spolupráci trošku odvykli, takže máme na čem pracovat,“ glosoval Jan Barák po pohárovém zápase na Kladně (vítězství 12:3), kdy si konečně mohl zapsat zase start v „opravdovém“ utkání.
Podobně se na návrat těšil i Petr Novotný, který byl mimo hru od Superfinále. Ale už poslední sezona byla pro lídra Mladé Boleslavi protrápená. Vynechal 11 kol základní části a šetřil se hlavně na play-off. Po operaci kolene chtěl pořádně zregenerovat. „Chtěl jsem si dát půl roku volno, abych věděl, jestli to ještě půjde. Nějakou dobu se dá trénovat individuálně, ale takhle dlouho to už člověka moc nebaví,“ vysvětloval Petr Novotný a těšil se zpátky mezi spoluhráče.
První start po návratu rozhodně nebyla nějaká selanka. Vyhrocený a rychlý pohárový duel s Tatranem opravdu prověřil. „Ta pauza se na mně určitě podepsala,“ cítil Novotný. „Chtěl jsem otestovat, co mi noha dovolí. Jsou pohyby, do kterých se už moc nepouštím, protože koleno možná trochu podvědomě šetřím. Druhá věc je, že na hřišti musím koukat, abych se třeba stihl vrátit. Nepouštím se do situací, na které jsem byl dřív zvyklý. Budu rád za každý zápas, který dohraju do konce a druhý den ráno vstanu z postele,“ říká Petr Novotný pro klubový web, který také spočítal, že nucená pauza trvala 209 dnů.
Petr Novotný. Foto: Kryštof Antůšek
Ale florbalové chuti pomalu zase přichází na chuť. Už v neděli Mladá Boleslav míří za Tipsport Superligou do Vítkovic, na sváteční úterý pak hraje doma v Městské sportovní hale proti Brnu. Tedy dva opravdu důležité zápasy. „V ideálním případě bych chtěl zvládnout oba zápasy,“ plánuje Petr Novotný.
A už možná v šatně nezapomene kapitánskou pásku, kterou opět mohl vzít na ruku. „No ono toho bylo víc. Zapomněl jsem i pití,“ usmál se po utkání, které jeho tým ztratil až v nájezdech. Ale tyhle rituály se vrátí rychle zpátky.
Posledním navrátilcem je Marek Deutsch. Střešovický kapitán původně doufal, že po zlomenině nohy na Czech Open stihne už i Pohár mistrů. Nakonec ale napočítal 90 dnů bez florbalu.
„Bylo to pochopitelně fyzicky lehce náročnější. Jelikož to, co jsem nabral při letní přípravě, tak se za dobu zranění vytratilo. Ale aspoň jsem rád, že jsem nic nepřibral,“ vyprávěl Deutsch.
Marek Deutsch. Foto: Štěpán Černý
I jeho ale samozřejmě potěšilo to, že mohl zase být s týmem v kabině a řešit klasické zápasové věci. První duel odehrál ve středu v Plzni proti Litvínovu a aby nevypadl z tempa, už ve čtvrtek se Tatran potkal ve zmíněném utkání s Boleslaví. „Natěšený jsem byl, jelikož koukat na kluky a nehrát v těch důležitých zápasech bylo těžké. Na hřišti jsem se cítil poměrně dobře. Je to jak jízda na kole, to se nezapomíná,“ sdělil šibalsky.
Takže pánové, přejeme hodně štěstí a zdaru a ať už se vám ty zdravotní trable vyhýbají. Superliga vás potřebuje. A věříme, že se mezi florbalové mantinely vrátí i další velké osobnosti Superligy. Na marodce jsou pořád brněnský Vít Hrubý, Filip Heczko z Vítkovic nebo Jakub Burian, kterého Pardubice potřebují jako sůl.
Autor: Tomáš Rambousek
