Když se loni vracel do Brna, vypadalo to na úžasný happyend. Martin Koutný se stal ústřední postavou Buldoků a jako kapitán táhl tým k jedné z nejlepších sezon v historii. Jenže před play-off mu pásku vzali… A i když byl ve vyřazovacích bojích nejproduktivnějším Buldokem, z Brna přicházely zprávy o tom, že se s klubem, pro který dlouhá léta žil, rozchází. A ne v dobrém… Teď tenhle charismatcký vousatý centr válí v barvách Chodova a už jen pohled na čísla napovídá, že je šťastný.
Vždycky byl gólovým hráčem. Jeho jméno často zní z úst hlasatelů. Ale v Brně nakonec při návratu strádal. V základní části dal jen 5 gólů a bilanci doháněl aspoň v play-off. Na Jižním Městě ale Martin Koutný ožil. Po 12 zápasech už má na kontě 13 gólů a 14 nahrávek a hraje možná svou životní sezonu.
Martin Koutný a Michal Kotlas. Foto: Florbal Chodov
Kde se vzala najednou ta pohoda? Pomohl odchod z Brna, kde to vlastně nakonec zrovna šťastně nedopadlo?
„Tady na Chodově to funguje trochu jinak. Systém se staví na míru hráčům podle toho, jací jsou. A ne naopak. Souvisí to s pozicema, jaké jsou na hřišti. Nemůžete říct top hráčům v týmu, že se bude hrát něco se zavřenýma očima…“
Hrajete na dvě pětky, takže na hřišti ti nejvytěžovanější stráví třeba i půl hodiny čistého času. Dá se to zvládat fyzicky?
„Moje hra se odehrává hlavně ve středu pole. A že bych měl fyzický problém zvládnout hrát na dvě lajny, to se neděje. Na centru se cítím fyzicky velice dobře. A teď se trochu přeházely lajny. Mám tam Toma a Patrika, takže mám trochu víc defenzivnější úkoly, což mi ale nevadí. Teď se nám docela dobře daří roztahovat hru na víc hráčů. Začala nám dobře hrát třetí lajna, což je dobře. Kluci na tréninku zabojovali a říkají si o prostor. Ale myslím, že bylo správné rozhodnutí, hrát na dvě formace.“
Martin Koutný. Foto: Martin Dvořák
Po loňské sezoně jste se rozhodl odejít z Brna. Je s odstupem času volba pro Chodov správné rozhodnutí?
„Přiznám se, že jsem čekal, že ten tým může být takhle vysoko. A když došlo k jednáním, nechtěl jsem hrát někde uprostřed tabulky, takže tohle byla logická volba. Ještě pro mě byla reálná možnost úplně skončit, po těch letech, co jsem tomu věnoval. Ale teď se mi líp daří vše skloubit. Už sice pracuji, ale co se času týče, tak to paradoxně je lepší, než když jsem studoval.“
Přesto: Chodov vede tabulku a v prestižním pražském souboji s Tatranem tahá po letech za delší konec. Jak se na to kouká?
„Těch bodů máme fakt hodně. Tam to mohlo být určitě jinak, vždyť spousta zápasů bylo těsných. Ale zároveň to ukazuje na sílu toho týmu i na morál, který udržují hlavně ti starší hráči. Já jsem cítil, že to může být fantastické. Navíc odešel ještě Ondra Mikeš, s ním by to bylo ještě trochu jinde. Ale opravdu jsem to čekal.“
Florbal Chodov. Foto: Martin Dvořák
Kde se nyní bere ta obrovská pohoda Chodova?
„Nesporně je to díky hráčské kvalitě. Ta tam je. To se vždycky projeví v důležitých momentech. S Tatranem to byl klasický příklad u Toma Ondruška. Vůbec nám nejde přesilovka a stejně z ní nakonec dáme gól díky jeho nadstandardnímu řešení. To je k nezaplacení. Samozřejmě, že to nemusí fungovat celou dobu. Ale tím, že je to tady postavené na více osobnostech, tak další zápas může rozhodovat třeba Michal Strachota, který je neuvěřitelně talentovaný hráč a jde nahoru.“
A brankáři? Nečekalo se, že vás potáhne 17letý kluk, na kterého teď s údivem kouká ze střídačky i reprezentant Barák…
„To je pravda, ten zápas s Tatranem asi rozhodl výkon brankářů. Kafka, ač je pro mě pořád v Česku číslo 1, tak mu ten zápas nevyšel. Padaly góly z pozic, ze kterých by měl brankář věci chytat. To nám Dan Mück zachytal fantasticky. Bary byl zraněný, jeho 100procentní výkonnost je taky asi stále ještě jinde. My se můžeme opřít o juniorského brankáře a to je strašně super a vzácné.“
Daniel Mück. Foto: Florbal Chodov
Není to tak, že tým podvědomě brání o pár procent důsledněji, když má v zádech mladíka?
„Ne, to roli nehraje, aspoň to z kluků necítím. Dan opravdu prokazuje kvalitu.“
Ohlédne se člověk občas i do Brna, když ten odchod nebyl zrovna růžový?
„Jasně, koukám na Brno. Je tam brácha a vždycky tam budu doma. Tak to prostě je. Byl jsem tam spoustu let a dal jsem tomu všechno, co jsem mohl. Teď na ně koukám možná ještě o trochu víc, když je to z dálky a brácha tam ten tým táhne.“
Jiří Koutný. Foto: Martin Dvořák
Takže ideální scénář by možná byl potkat Buldoky ve finále…
„Ne, já opravdu nechci řešit ideální scénáře. Ale když se ptáte.. a kdyby se to opravdu stalo.. Tak bych rozhodně nechtěl prohrát…“
Autor: Tomáš Rambousek
