Slovenky čeká hned na úvod turnaje patrně nejtěžší soupeř ve skupině – Rusko. Do boje o vysněnou šestou příčku je povede české trenérské duo Jaroslav Marks – Martin Řehák a ekipa hráček z naší nejvyšší soutěže. Zkušený stratég Marks věří, že cesta slovenského florbalu je správná, přiznává ale problémy s možnostmi přípravy.
Pane trenére, s jakým cílem odjela slovenská reprezentace do Tampere?
„Stanovili jsme si 3 postupné cíle:
1. Postoupit ze skupiny.
2. Probojovat se mezi horních osm družstev.
3. Umístit se do 6. místa.“
Za klíčové utkání se obecně považuje hned první duel s Ruskem, se kterým se Slovenky utkaly už v rámci domácího kvalifikačního turnaje. Je to tak také z Vašeho pohledu?
„Klíčovým bych ho nenazval, ale bude to rozhodně důležitý zápas, a to proto, že se bude jednat o první utkání, které může napovědět o momentální formě družstva. Výhra nás téměř jistě posune do hry o první osmičku, ale případná porážka by nám dala ještě dvě možnosti opravy.“
Je výhodou, že se s Ruskem setkáte hned na úvod turnaje?
„Takto se na tento zápas nedívám, beru to jako fakt a neřeším nějaké výhody nebo nevýhody.“
Na druhou stranu, utkáte se také s USA, se kterými Slovensko prohrálo 3:6 v rámci předminulého šampionátu. Můžou být právě Spojené státy tím pomyslným jazýčkem na vahách a plnit roli černého koně skupiny?
„Zápas na šampionátu v roce 2011 byl pro nás mimořádně smolný a věřím, že s USA nebudeme mít větší problémy. Ale o soupeři nemáme žádné informace, takže moudřejší budeme, až jej uvidíme v akci.“
Pojďme k samotnému týmu. Jak vznikal? Co bylo jeho největším otazníkem?
„Toto družstvo ‚tvoříme‘ již 5 let a jsme si jisti, že nastoupená cesta je správná, protože se naše hra neustále zlepšuje, což je především vidět na dosahovaných výsledcích. Na rozdíl od družstev první čtyřky máme největší problémy s možností přípravy, i když se situace rok od roku lepší. Sestava se tvořila po celý rok a myslím si, že jsme vybrali hráčky s momentálně nejlepší formou, které mají největší touhu odehrát co nejlepší zápasy na mistrovství. A především během sezóny přesvědčily svým tréninkovým úsilím, že mají florbal jako svoji prioritu.“
Zuzana Šponiarová přešla do Vítkovic, kde se kapitánkou stala Denisa Ferenčíková. Výbornou formu si už téměř rok drží Lucia Košturiaková. Jak českou nejvyšší soutěž vnímá Jaroslav Marks?
„Co se týká hráček hrajících v Česku, tak samozřejmě sleduji jejich výkonnost a jejich předváděná hra mě velmi těší. Obecně samozřejmě extraligu sleduji, ale spíše mě zajímá, jakým směrem se český ženský florbal bude ubírat a jak se mu podaří dostat se z herní a hráčské krize, kterou – podle mě – nyní prochází.
Poprvé v historii rovněž působí dvě Slovenky ve Švýcarsku. Je na Ďurikové s Klapitovou vidět posun?
„To nemohu posoudit, protože se po odchodu do Švýcarska žádné naší akce nezúčastnily. Důvodem je financování cest. Tento problém asi bude narůstat a budeme ho muset se Slovenským svazem řešit.“
V české nejvyšší soutěži nově působí také Martin Řehák, který vede Jičín. Je to velká výhoda pro slovenskou reprezentaci, mít takto informace prakticky z první ruky?
„S Martinem se samozřejmě o extralize bavíme, ale žádné překvapivé informace mi nedává. Navíc podle papírových předpokladů se s Češkami v Tampere nepotkáme, což je pro ně štěstí.“ (usmívá se)
V konečné nominaci jste musel nahradit Alexandru Ferencovou Šárkou Bol’ovou. Vzhledem k tomu, že se jedná o členku první formace, je to velká komplikace?
„Co nemůžeme ovlivnit, to neřešíme. Samozřejmě je její neúčast nepříjemná, ale věřím, že hráčky, které dostanou příležitost, tak se jí chopí a dokážou oprávněnost nominace.“
A poslední otázka. Sám jste se vyjádřil, že vrchol současného týmu, generace okolo Košturiakové, Ferenčíkové nebo Ferencové by měl přijít za dva roky na domácím šampionátu. To stále platí?
„Věkový průměr tohoto výběru je 20 let. V družstvu je 6 juniorek, které budou hrát příští rok na juniorském šampionátu. Z toho všeho vyplývá, že tvrzení o vrcholu družstva na MS 2017 je zcela na místě.“
Autor: Michal Dannhofer
