Byla to tvrdá lekce. Švédky ukázaly svou extratřídu, Češkám daly hned 17 branek, pouze dvakrát nechaly branku oslavit soupeřky. Celkově se jedná o nejvyšší prohru ženského týmu v historii. Z českého tábora ale zní, že počet branek si hráčky nesmí nechat stoupnout do hlavy. Kouč Miroslav Janovský je přesvědčen o tom, že tým proti Německu předvede podobně kvalitní výkon jako v úvodním utkání s Lotyšskem.
Byla to prohra rozdílem možná tří tříd, nicméně, především na první třetině se dají najít pozitiva. „Velké pozitivum je, že se s nimi nebojíme hrát dopředu, to jsme v minulých utkáních vůbec nedokázali. Tolik šancí, kolik jsme dnes měli, to jsme nikdy neměli,“ hodnotila utkání Hana Koníčková.
A okamžitě ukázala, že český tým se bude snažit co nejrychleji zapomenout. „Výsledek na hřišti, jestli to je 10:2 nebo 20:2, je pro náš další vývoj na turnaji nepodstatný. Musíme si pohlídat jiné zápasy,“ dobře ví Koníčková.
Jenže, jde to po takovém výsledku? „Do každého utkání musíme jít s čistou hlavou a pokud se chceme posunout, tak musíme hrát zápasy s těmi nejlepšími, to je pro nás škola,“ myslí si obránkyně finského NST.
Přitom to na začátku na takový příděl nevypadalo, první třetina byla jedna z nejlepších, kterou Češky proti Švédkám v celém cyklu odehrály a hlídaly si neduhy, které je trápily. „Určitě, víme, jak švédská hra vypadá a dokázali jsme to udržet bohužel jen krátký čas. My musíme hrát sebevědomě na míčku, když už ho máme, tak jej neztratit. V první třetině jsme měli šance a je škoda, že jsme je nedali,“ povzdechla si Koníčková.
Hlavní kouč Miroslav Janovský hodnotil utkání podobně. „Byli jsme aktivní dopředu, ale dozadu byla spousta chyb, které Švédky trestaly svým skvělým způsobem a pro mě potvrdily, že jsou možná nejlepším ženským týmem, který kdy ve florbale byl,“ vysekl soupeři poklonu.
Poté pokračoval v hodnocení. „Teoreticky bychom si, na základě tohoto výsledku, mohli říci, že rozdíl mezi námi a Lotyšskem a je prakticky stejný, jako mezi námi a Švédskem,“ pokračoval.
Přes těžkou porážku neskládá zbraně.„Jsem přesvědčen o tom, že zítra opět zahrajeme takové utkání jako s Lotyšskem a nesmíme řešit, jestli jsme dostali deset, osm nebo sedmnáct branek. Pro náš vývoj na turnaji je to nepodstatné a hned po utkání jsme si řekli, že bychom se tady chtěli ještě jednou se Švédskem utkat,“ zakončil Miroslav Janovský.
Autor: Michal Dannhofer
Utkat ještě jednou? To snad raději ani ne. Zbytečný alibismus. To, co se dělo na hřišti, byl smutný pohled pro sportovního fanouška 🙁
jo smutnej pohled ale realita kdyz zapomenes co mas na dresu a nebojujes!!! trener ven!!! a duchodkyne taky!!!
Snůška blábolů. Napiš konkrétně, co bylo špatně, a co bys udělal lépe, jinak jsi trapnej ty.
Takže to byl vlastně tréninkový zápas, do kterého tým šel s tím že prohraje? To mi příjde trošku smutné na reprezentaci Českého týmu, neříkám že se můžeme rovnat se Švédkami, ale opravdu mě nebaví poslouchat jak jsou tyto zápasy pro Nás nepodstatné. Tak proč tam jezdíme? To prostě odehrajeme jen s povinnosti a nebudeme to řešit, takže pokud se případně potkáme se Švédkami ještě jednou, tak to nemusíme hrát ne? Když je to pro nás nepodstatné? Nezlobte se na mě, ale to jsou prostě bláboly. Nechcete vyhrát? Nehrajte, nereprezentujte!!
Ještě bych k tomu oddal jednu věc. Jak může někdo mluvit o tom, že chce být druhý a přitom omlouvat takový nášup? Já bych spíš pochopil věty typu, že jestli takto budeme i dále hrát, tak na finále pomýšlet nemůžeme, protože si to nezasloužíme. Zbytečná přetvářka, která kazí snahu a úsilí holek na hřišti.
To přece říci nemůže. Myslet si může cokoliv, demotivační věty z úst vypustit nesmí.
A co je na tom demotivačního? Spíš naopak ne? Řeknu si. Tohle byl průser a nesmi se opakovat. A je jedno jestli jsem chlap nebo holka. Taky klientovi neřeknu sorry dneska jste dostal 2 roky natvrdo ale o nic nejde protoze za tyden vas ceka soud kde vam hrozi deset let a tam už se budeme snažit uspět 😉
Nj, pan Krásný, který krade hráče a kritizuje ženskou repre. Kolorit místních diskusí.
Pan Krásný podle mě chtěl hlavně poukázat na alibismus ve vyjádřeních trenéra a některých hráček po zápase. A to alibismus byl. O tom žádná 😉
Takto to v rozhovoru Janovský vůbec neřekl. Řekl, že není podstatné, zda jsme dostali 10, 8 nebo 17 branek. A co taky mohl pro obnovu sebevědomí jiného udělat? Pitvat se v tom nebo se snažit co nejrychleji zapomenout?
Pokud trenér hovoří o tom, že se se Švédkami chce střetnout ještě jednou, mluví o finále. Otázka je, zda je to reálné při chybách, které se děly i proti Lotyšsku, ale není to rozhodně házení flinty do žita, ale motivace do dalších zápasů.
Vůbec nikdo nehovoří o tom co řekl nebo neřekl v rozhovoru. Mě jako člověka, který má rád florbal a fandí české reprezentaci prostě štve, že někdo řekne že nějaký zápas na MS není podstatný. To přece nemůže vypustit z pusy, má na sobě znak republiky a vypustí takový blábol? Tak Ať tam nejezdí.
Neříkám že Švédky jsou pro nás hratelný soupeř, ale omlouvat prohru 17:2 slovy, že je to pro Nás nepodstatný zápas, to je pro mne vrchol drzosti.
Tímhle stylem je niky nemůžeme dohnat.
Neříkám že můžeme srovnávat třeba Juniorky a Ženy, ale hrozně se mi v tomhle kontrastu líbí co předvedli Juniorky na EFT. Šli do zápasu s tím že jdou vyhrát, hrály se Švédkami vyrovnanou partii a na konci si dovolili je presovat –> ano nakonec z toho byl výsledek, který byl, ale tohle je podle mne cesta v před. A né tn alibistický výkon pojatý stylem jdeme to odehrát a nebudeme to řešit, který předvedala Ženská reprezentace, ještě k tomu na MS.
Nikdo neřekl, že to byl nebo je nepodstatný zápas. Trenér po utrpěném debaklu pouze řekl, že z pohledu budoucího vývoje turnaje je nepodstatné, zda jsme dostali 10, 8 nebo 17 branek. Pouze chtěl, aby se hráčky co nejrychleji oklepaly a fungovaly dál. Musel k tomu prostě použít tato slova, která zřejmě neempatickou část divácké veřejnosti jednoduše rozdráždila. Trenér je tam od toho, aby připravil tým na další zápasy a ne aby bral ohledy na sympatie či nesympatie lidí na diskuzních fórech.
O soupeři po rozlosování reprezentace dlouhodobě věděla, připravovala se, ale zápas nezvládla tak, jak si představovala, resp. ho nezvládla vůbec. Absolutně z toho ale nevyplývá nějaká nechuť reprezentovat.
Výsledkem je zjištění, že na Švédky nemáme a tato generace hráček ani mít nebude. Souhlasím s tím, že v juniorkách je příslib a pokud se jejich tréninky a dovednosti budou alespoň trochu blížit severským standardům, tak ke zlepšení celku dojde.
Reálně. Pokud budete hrát se soupeřem o kterém jste si na 95% jistý, že vás rozemele na prach (jako kdybych já šel hrát proti Tatranu např.) a následně dva zápasy, kde selhat naopak nesmíte, protože v roli toho dominantního jste vy, tak na který zápas se budete víc soustředit? Ano výsledek je děsný, výkon byl také z kategorie těch horších. Ale jsem si 100% jistý, že v kabině zazněla kritika konkrétních věcí (tady se mluví jenom obecně, takže vlastně jenom plká) a že jak hráčky, tak real. tým moc dobře vědí, co bylo špatně. Občas mě překvapuje, že i řekněme odborná veřejnost, která ví, jak jsou síly rozložené dokáže být díky takovému výsledku najednou velmi nesoudná.
Uvědomte si, že ženská psychika je úplně jiná než mužská, tady nejde vlítnout do šatny a seřvat hráčky za předvedený výkon. Janovský to má v tomto ohledu mnohem těžší než Cepek.
óóóóó… jaka psychika, jaky veci vypustit nevypustit z ust, kdo za to muze a nemuze, jste trapnyyy… 2:17 je proste nehoraznej pruser ostuda vysmech :-/
Kecy od zeleného stolu bez elementární empatie. Nereálná očekávání, natěšení na výsledek, který nevyšel (a ani nebyl nárok, aby vyšel) a hledání okamžitého viníka.
Každý znalý potvrdí, že na aktuální Švédky naše aktuální reprezentace nemá. Do zápasu ale nelze jít s tímto poraženeckým, přesto reálným heslem. Proto ty mediální tanečky okolo zápasu. Takže opravdu nezbývá než rychle zapomenout a nenechat, aby výsledek ovlivnil psychiku a hru v dalších zápasech.
Výsledek 2:17 je strašný, s tím souhlasím a chyby v zápase také umí pojmenovat každý. Opravdový průser by ale byl dostat dvouciferný výsledek od Švýcarek, to už by bylo na zemětřesení a pak bych klidně mluvil o krizi v českém ženském florbale.
Švédům se rovnat nemůžeme, mají velkou členskou základnu a úplně jinou mentalitu. Rovnost pohlaví je příčinou toho, že švédské hráčky se připravují a hrají stejným stylem jako chlapi a pak dominují.
Určitě si pustím celý zápas páč jsem viděl pouze 1. třetinu a začátek druhé.
Zpočátku jsem byl mile překvapený, že se naše hráčky dostaly proti švédkám dokonce do šancí, a navíc těch šancí nebylo pár, ale několik. Zkrátka hrály nad mé očekávání.
Postupem času jsem si však začal všímat hlavně problémů v dovednostních kvalitách našich hráček:
– hned náš první únik 1 na 0 … a on se svině kulatá dostane moc pod hráčku … stane se ….
poté
– špatné střídání … stane se
začal jsem se poté divit, co všechno že se nestane
– …
Od začátku druhé třetiny jsem čekal buď zlepšení naši hry nebo průser. 17 branek … je „nadstandardní nálož“, ale zpočátku zápasu hrály dobře. Tak si myslím, že pokud švédky taktiku nezměnily … a k tomu důvod asi neměly … tak i naše taktika vzhledem ke hře v první třetině nebyla špatná. Zřejmě tedy psychika.
Souhlasím s Koníčkovou (tuším jiný článek), že těch šancí na gól proti švédku bylo hodně (což je dobře), taky souhlasím s ostatními, že jsou některé řeči i alibismus (Koníčková v tomto článku) a zlehčování situace.
Pan trenér dva roky holky fyzicky drtí na různých srazech a soustředěních, testuje fyzičku, zkoumá ji, analyzuje a vlastně se kolem ní točí celý repre cyklus, a na MS už ve druhém zápase holky 3. třetinu v podstatě odchodí? To je divné
Když selže hlava, tak zákonitě selžou i nohy.