České florbalistky splnily základní cíl a postoupily do semifinále. Polky vsadily na tuhou defenzívu a odešly poraženy poměrem 2:8, přičemž kousaly především v první třetině. Hlavní trenér Miroslav Janovský si po utkání pochvaloval osm vstřelených branek, Martina Čapková zase netrpělivě vyhlížela očekávané semifinále s Finskem, které ale nejdříve musí porazit Německo.
Janovský působil po utkání uvolněně, věděl totiž, že základní cíl splnil. „Bylo to prapodivné utkání,“ začal své hodnocení. „Přesně jsme věděli, co budou Polky hrát, viděli jsme je v utkání se Švýcarskem i Finskem. Včera proti Rusku hrály úplně jinak, ale věděli jsme, že budou zalezlé a čekat na brejky, že do nich budeme bušit a buď uspějeme nebo ne,“ popisoval hlavní kouč.
Rád byl za osm vstřelených branek. „Finky se s tím polským systémem strašně trápily, utkání nešlo podle jejich představ. Oproti tomu my jsme dali osm branek, to je super,“ pochvaloval si.
Růžové to ale vždy nebylo, po začátku snů přišly dva polské zásahy. „Ty dva góly jsme dostali, protože to vyplynulo ze hry. Když skutečně držíte míček nějakých 90% hry, tak se stane, že přijde brejk, který soupeř promění,“ hodnotil Miroslav Janovský.
Hráčky ani realizační tým ale nepřestaly věřit. „Věřila jsem stále. Mám sice svoje traumatizující vzpomínky na MS juniorek 2008, kdy jsme s nimi prohráli. Kdyby byl začátek turnaje, tak to možná bude jiné, ale teď už bylo vidět, že toho mají Polky plné zuby,“ říkala po utkání Martina Čapková, autorka klíčové branky na 4:2.
Dobývání pokračovalo také na začátku druhé části. „Povedlo se nám rozehrát první formaci, kterou jsme tam dávali prakticky každé druhé střídání,“ prozradil svůj recept Miroslav Janovský.
Turnaji zatím chybí větší divácká kulisa. To by se ale konečně mělo změnit, pokud Finky splní předpoklady a porazí Německo. Moc se těšíme na to, že přijdou lidi. Upřímně si více věřím na Finky než na Švýcarky, ať už porovnám výsledky na turnajích EFT nebo týmy,“ burcuje Čapková. Může nakonec plná hala pomoci Češkám? „Vsadila bych na to,“ uzavřela Čapková.
Autor: Michal Dannhofer
NOJO podivné utkání…na takový výrok musí mít člověk minimálně 10 let zkušeností s florbalem a vystudovat aspoň dvě vysoké školy…dávám palec nahoru panu Janovskému, už aby ho někdo vystřídal kdo bude umět přesně pojmenovat problémy a ne jen pořád tlachat o ničem.
On ty problémy přesně pojmenovat umí. Už v několika rozhovorech o tom mluvit, nejvíc po EFT. Jen všichni doufali, že se chyby odstraní a na MS už bude v herní činnosti vše OK. Jenže vše je při starém.
řekl bych, že zatím to na žádnou slávu nevypadá…jestli někdo považuje za úspěch to, že jsme porazili polky, tak si lže do vlastního hnízda. do 15 minuty II.třetiny jsme navíc mohli být rádi, že to nebyla plichta…individuální fataly, neforma některých hráček….a my se trápíme s celkem, jež si vybírá ze 120 registrovaných hráček ? od švédek jsme dostali kládu a teď uvidíme. držím holkám palec
Začínám mít pocit, že na vině je přemotivovanost a z toho pramenící herní nepohoda a individuální chyby, u žen mnohem častější než u mužů. Florbal se v Česku dostal na pozici předního masového sportu, peníze se cpou do marketingu, propagace a obecně vzniká pocit, že už přece nemůžeme být stále čtvrtí, když se tomu věnuje tolik energie. Bohužel herně je kvalita stále stejná, možná i lepší, stejně vzhůru se posunují ale i soupeři. Obdobné očekávání lepšího výsledku, než jaký ve skutečnosti byl, vzniklo u EFT, a to u mužů i žen. Naštěstí kvalitu zde zachránili juniorky a i junioři mohli dopadnout jinak, když jim lepší umístění zkazilo divoké utkání se Švýcarskem.
Myslím si, že trenér Janovský si je tohoto velmi dobře vědom a snaží se krotit přehnané očekávání možná neobratnými vyjádřeními, které navenek vypadají jako defétismus. Je těžké motivovat tým při současném vědomí, že tým aktuálně nepodává takovou kvalitu, aby bylo možno opravdu s lehkým srdcem zaručeně očekávat medaili.
… zachránily juniorky…
Nelze kritizovat pana Hrubého za pravopis a sám chyby dělat. Tak to napravuji.
Žádné obavy, pan Hrubý, to je v tomto směru pořád ještě jiná liga:-)
Při vší úctě – divize.
maximálně divize
Kdyby byly Polky lepší na hokejce, tak jsme po první třetině prohrávali minimálně o 2 góly. Bohužel je reprezentace žen i mužů momentálně v situaci, kdy je medaile úspěch, 4. místo neúspěch a nepostup do semifinále ostuda.
Zápas s Polskem se mohl vyvíjet daleko jinak, kdyby polské hráčky proměňovaly šance, které jim nabídly naše holky. V první třetině to klidně mohlo být 2:5 a nikdo by se nedivil. Tým tak mohl být vděčný, že měl v bráně Kubíčkovou, která mnoho chyb spoluhráček zachránila. Naše holky můžou bodovat s Finkami, ale nesmí dělat takové ostudné hrubky v rozehrávce, trefovat první protihráčku, která při střele stojí před ní, protože Finky toto budou trestat daleko tvrději.
Očekávání jsou zbytečně nafouknutá. Já si ale stále myslím, že pan Janovský prosté není trenér, který by mohl trénovat repre, byť je jeho zápal a nadšení obdivuhodné. Kvalita mu však schází. Ono se to pak projeví i na výkonu týmu. Ryba smrdi od hlavy.
Bohužel je základní problém Janovského, to že je od začátku svého působení přesvědčený, že je on tím pravým pro reprezentaci, on je lékem pro ženský florbal (a měl by dokonce určovat, jakým způsobem mají kluby vychovávat hráčky) a to nejdůležitější, že o pozici hlavního reprezentačního trenéra obrovsky stál a věříl, že si jí zaslouží.
Motivace reprezentačního trenéra by neměla být postavena na egu a na tom, že to prostě chce. Obzvlášt když se pak ukáže, že jeho přístup nemusí být správný a práce kvalitní. Ani nemůže být, nikdy nezažil, jaké to je dlouhodobě pracovat s týmem a dovést ho k úspěchu na klubové úrovni.
Pokud holky vybojují medaili, což jim přeju, bude to pro Janovského vykoupení a pravděpodobné potvrzení jeho pozice, ale pro český florbal z hlediska dalších cyklů prúšvih.