Oxana Shamanina je členkou zlaté liberecké dynastie. Majitelka pěti extraligových titulů s Crazy girls v letošní sezoně prožívá florbalový návrat a okořenila si jej opravdu stylově: po deseti letech bojuje v dresu domovského Ruska na světovém šampionátu. Šikovná útočnice říká, že florbal je dnes mnohem rychlejší a není v něm tolik času na přípravu.
Když se v létě vracela k florbalu, tak vůbec netušila, že by si mohla zahrát také v Tampere. „Je to pěkné, že jsem se mohla vrátit. Je to vlastně náhoda a celé je to vlastně setkání několika náhodných možností. Ale každopádně jsem ráda, že si tady můžu s holkama zahrát,“ usmívá se.
Tehdy v létě totiž ani nebylo zřejmé, že si zahraje extraligu. „Bylo to tak, že trenérka Liberce potřebovala pomoci, protože neměla moc zkušených hráček, tak mě oslovila, jestli bych to nechtěla zkusit, třeba jen přijít na trénink a něco jim ukázat,“ popisuje.
Když její příběh přirovnáme ke známé pohádce, tak se z pomyslných „dvou prstů“ stala rovnou celá sezona v nejvyšší soutěži. „Nakonec z toho byl nástup do extraligy a v létě jsem se seznámila s Mášou Ziminou, která říkala, že je možnost si ještě zahrát za národní tým, který nově vedou finští trenéři,“ dostává se k tomu, jak se rodila její cesta do Finska.
Právě finské vedení sehrálo v rozhodování klíčovou roli. „Kdyby bylo vedení ruské, tak bych asi nejela, ale ta možnost zatrénovat si a zahrát pod finským vedením mě docela lákala, takže jsem to zkusila,“ usmívá se. A řeč tak opět přijde na Ziminu. „V létě byla na tréninkovém kempu, kde jim řekla, že vůbec existuju, tak se koukli na nějaké zápasy extraligy a oslovili mě,“ říká.
Nakonec je z toho návrat na mistrovství světa po deseti letech. „Slovensko v té době třeba ještě vůbec nehrálo. Vyletěli nahoru, protože mají celou pětku v české extralize a dvě holky jim hrají ve Švýcarsku. Je znát, že mají zkušenosti z kvalitnějších lig,“ porovnává účastnice světového šampionátu v Singapuru, kde třeba Slovenky vůbec nebyly. „V roce 2005 jsme hráli ještě vyšší divizi, s lepšími týmy, takže se to těžko porovnává. Obecně je to ale rychlejší a tvrdší,“ popisuje.
Podobný trend se ukazuje také v české nejvyšší soutěži. „V české extralize je to o tom samém, není čas. Pamatuji si doby, kdy jste měli strašně hodně času se podívat pěkně co chceme udělat, dneska dostaneš ránu a nemůžeš vůbec nic,“ směje se drobná útočnice.
Na minulém šampionátu skončilo Rusko desáté, nyní chtělo výše. „Umístit se co nejvýše to půjde, chtěli jsme postoupit do čtvrtfinále, ale to se nepovedlo,“ popisuje cíle. „Byla to výzva, tím spíše, že s námi nikdo nepočítal a Češky se soustředily rovnou na Polsko, tak jsme chtěli překvapit. Ale utkání se nám nepovedlo,“ řekla po osmifinálové porážce.
Zklamání bylo o to větší, že soupeř neodehrál příliš kvalitní utkání. „Myslím si, že Polky pro nás byly hratelné. Neumím to úplně posoudit, protože jsem je ještě neviděla hrát, ale myslím si, že mají na víc a ten zápas se jim úplně nepovedl. Bohužel pro nás jsme toho nevyužili,“ uzavřela Oxana Shamanina.
Autor: Michal Dannhofer
