Nastoupila ke svému stému utkání v reprezentaci, gratuloval jí sám Filip Šuman. Dlouho to vypadalo, že Denisa Billá se na svém sedmém šampionátu dočká prvního finále. Jenže krutý direkt Eliny Kujala, či chcete-li mantinelu, rozhodl o tom, že to ani posedmé nevyjde. Jsme jeden tým a jsme v tom společně, neměly jsme ztratit míček po vyhraném buly, řekla v mix zóně.
Pár sekund po utkání se slova hledala těžko, takový direkt asi nikdo nečekal. „Určitě to bylo nejvyrovnanější utkání, které jsme kdy o finále hrály,“ hlesla Denisa Billá. „Strašně těžko se to hodnotí. Mrzí mě chyba u poslední branky, když jsme se předtím pracně dotáhly nějakých sedmnáct sekund před koncem,“ smutnila kapitánka národního týmu.
Prohra mrzela ještě více kvůli tomu, že poslední branka byla skutečně nešťastná. „Nemyslím si, že to byla chyba Lenky Kubíčkové, Měly jsme pokyn, abychom hrály poctivě. Nevím, proč jsme míček odpálily na druhou stranu,“ hodnotila Denisa Billá. „Vůbec to nebyla chyba Lenky Kubíčkové, protože kdyby Finky nezískaly balonek poté, co jsme vyhrály buly, tak by ta střela vůbec nebyla,“ draly se jí do očí slzy.
Proč došlo ke klíčové ztrátě? „Asi euforie, zmatek. Nevím, co bych k tomu řekla,“ těžko hledala slova. Brankářku Kubíčkovou ale znovu podpořila. „Je to smůla, ale nebudu to jmenovitě házet na nikoho. Je to týmový sport a jsme v tom spolu,“ uvedla Denisa Billá.
Lenku Kubíčkovou podpořil také trenér Miroslav Janovský. „Řeknu vám jednu věc: Lenka Kubíčková odchytala výborné utkání a pokud zítra nastoupí, tak podá opět kvalitní výkon,“ prohlásil v mix zóně.
Hodně emocí vyvolala už první finská branka, kdy sudí nepřerušily hru poté, co upadla Mlejnková.
„Rozhodně to měly přerušit. Upozorňovali jsme je, že nám Finky blokují hráčky, které nemůžou jít do útoků,“ zlobila se Billá. „Nechtěla se o tom bavit, řekla, že nechala plynout hru,“ popsala vzájemnou konverzaci před druhou třetinou.
Český národní tým ale nesloží zbraně. „Musíme tento zápas dostat rychle z hlavy a já věřím, že se zkoncentrujeme a pro medaili si zítra dojdeme,“ uzavřela kapitánka národního týmu.
Autor: Michal Dannhofer
viděl jsem a přiznám se, že je to škoda…velké štěstí při vyrovnání, velká smůla Lenky…a celou dobu jsem ale měl pocit, že kdyby holky hráli odvážněji, že finky dnes odešly poražené
Výkon super, mě se to líbilo a vlastňák 3 vteřiny před koncem? Takový je sport a ostatně i život – prostě veliká smůla, hlavně pro vynikající Kubíčkovou (bez ní by se už v té době dávno prohrávalo) ale i to se prostě někdy stává. Zítra věřím v bronz, smůla je už snad vybraná, držím palce!
…holky hrali…
Lenka ukázala, že je velká golmánka a takové goly dostávají jen velcí brankáři. Ale take si myslím, že kdyby se ve 3. třetině nehrál „pardubický“ beton ale odvážnější florbal, tak ty finky dorazily a bylo vymalováno. Škoda ale ukázalo se, že sport je spravedlivý. Finky si zasloužily za 3. třetinu vyhrát 😉
Tomáši Krásný, tímto jste pro mně moula!
Btw. jen tak pro dokreslení: pardubický beton jsem neměl rád nikdy, vlastně jsem neměl rád nikdy celý pardubický florbal…
sluníčko, trochu se nad sebou zamysli, hrozí Ti zhasnutí…
Anebo jsme mohli dostat deset. Kdo ví. Já ne, vy evidentně ano. A propos, nechcete nám ukázat své trenérské kvality na lavičce národního týmu, kritiku?
Nechci. Kritizuji z pohledu fanouška. Snad se to smí. Navíc v žadném sportu se mi nelíbí betonářský styl hry. I v hokeji poslední dobou repre takto hrála a štvalo mě to. Na 8 střel se fakt těžko vyhrává. Za stavu 2:1 jsem věřil, že přidáme 3. gól a bude hotovo. Dneska to vyjde.
Ono se to lehce kritizuje po bitvě navíc bez jakékoliv osobní odpovědnosti, že jo?
Ukázalo se, že sport je spravedlivý. To je ale p******. Sport přeci spravedlivý někdy je a někdy není, takže vlastně -obecně vzato- není.
Teď nám tady milá Deny brečí, jak měla být před prvním gólem přerušená hra. Ale to kdyby nebyla dřevák a míček odpálila a nebo nohou odkopla, tak by se to neřešilo. Od takové zkušené hráčky bych čekal víc, než promáchnutí jak na golfu 🙂 a mimo jiné, rozhodčí to udělala správně, hráčka nebyla v ohrožení života a nechala hru plynout.
někteří se tady naváží do p.Krásného…mám k tomu malou poznámku. bez ohledu na to, k čemu a jak se tomáš vyjadřuje hodnotím jednu věc velmi pozitivně – že se k něčemu vůbec vyjadřuje. podle mě je škoda tak trochu divné, že tady nediskutuje více lidí, trenérů, majitelů klubů, hráčů a dalších…proč nejdou s kůží na trh, proč se tady nestřetávají ve vší slušnosti lidé sepjatí s florbalem, těch otázek proč je hodně stejně jako odpovědí.
Ale v pohodě, mě jenom rozčiluje s tím, že se opakovaně naváží do ženské repre, ale přitom nenabízí žádné řešení. Prostě to dělaj všechno špatně. S diskusí souhlasím, s nesmyslnou kritikou od odborné veřejnosti, která by měla vědět, jaké je rozložení sil v top 4, už ne.
Pane Marku. Já tu nejsem od toho, abych nabízel řešení. Já jsem jen fanoušek florbalu, kterého štve, že nehrajeme lépe, když si myslím, že na to máme. Řešeni ale je. Změna trenéra a volba nékoho, kdo bude mít chuť hrát atraktivnějši a odvážnější florbal a tím, že nebude hned pod tlakem únie v podobě medailového výsledku. Čtvrti zatím budeme vždycky. Ale musím ocenit, že píšete pod svým jménem. Zdravím do Pardubic 🙂
Víte dobře, že Unie nenechá trénovat někoho, s kým nebude souhlasit a kdo nebude jejím kritikem. To bude prvotní vstupní koulí na noze pro starý či nový realizační tým.
Tým předvedl, že v určitých fázích se umí dostat do aktivní útočné hry a vstřelil díky tomu branky. Bylo to v důsledku individuálních kvalit některých hráček. Tento tlak ale neumí celý tým udržet zatím ještě souvisle po většinu hrací doby, proto je v mezidobí důležitá obrana. Ta nám v zápasech se slabšími soupeři haprovala. Zatím není zřejmé, zda úplné zalezení do obrany ve 2. třetině, které bylo rozhodujícím faktorem dnešní prohry, bylo taktickým záměrem trenéra nebo vyplynulo z psychického rozpoložení a doufání v odbránění hubeného náskoku.
Hře našeho týmu chybí komplexnost, vždy se daří jen nějaká část hry a když už celek, ale po omezenou dobu. Pokud se na tomto základním nedostatku nezapracuje, tak nás budou týmy za námi dohánět a týmy před námi na nás nepočkají.
Trenér Janovský si byl všech nedostatků moc dobře vědom a svými výroky krotil neopodstatněný optimismus. Někdo to bral jako defétismus, někdo za zadní vrátka. Já si myslím, že skrytě vyjadřoval pouze skutečnou úroveň a možnosti. Pokud byl na trénincích a v zápasech reprezentace i elitních ženských klubů svědkem systémových chyb ve hře nominovaných a věděl, že tyto chyby nelze odstranit mávnutím proutku, protože jsou zakořeněné, tak nemohl mluvit jinak. Tímto ale neomlouvám jeho případné taktické chyby v zápasech, na zhodnocení této stránky jsou ale potřeba experti z řad zkušených trenérů.
Souhlasím, že by možností bylo angažování zahraničního trenéra nebo poradce. Změny je ale potřeba realizovat zejména ve způsobu klubových tréninků a dát děvčatům možnost větší konfrontace s elitními chlapeckými týmy. Pokud se totiž ženský herní styl nezačne blížit mužskému, tak posun nenastane. Píšu to po vícekráté, Švédskou je tam, kde je, protože tam funguje rovnoprávnost pohlaví a k ženám se přistupuje stejně jako k mužům. Na jejich herní styl je radost se koukat, je tam dynamika, tvrdost, a zejména rychlé myšlení a reakce a mnoho se tak neliší od mužského pojetí. Jen tudy je cesta.
Moc fajn názor. Určitě zajímavý pohled na věc. Zahraniční trenér je řešení. Mohlo by to fungovat. Jinak souhlas, že na komplexní hodnocení si musíme počkat. Já trenér nejsem a vyjadřuji se jako fanoušek z florbalového prostředí 😉
Otázka je, zda na to Unie byla vůbec ochotna obětovat peníze, které by musela ušetřit z jiných aktivit. Také by musela nastat opravdu vzájemná shoda i s klubovými vedeními a trenéry. Jistě máte v této záležitosti své zkušenosti a poznatky.
Problémem, který ale aktuálně lze těžko odstranit, je úzká základna ženských top klubů. U Vás ve Vítkovicích se hraje dobře a hra děvčat se nejvíce přibližuje mužskému pojetí. Na Chodově se snaží, ale tým teprve po angažování posil budují a vše si sedá. Herbadent ustupuje ze slávy, odešly mu zkušené hráčky a praktikovaný herní styl založený na přestřílení soupeře při současném nebránění je pro reprezentační poměry nevhodný. Za nimi se krčí Bohemka, Liberec a Elite, kde jsou také šikovné hráčky, ale jako celek to nefunguje dostatečně efektivně, což sráží úroveň hry těch lepších hráček. Pozitivem ale je výchova juniorské generace, děvčata jsou zvyklá hrát agresivněji, jsou lépe adaptovaná na současný herní trend.