Loučení Richtera, bronzoví junioři a Jendrišák ve švédském superfinále. To byl rok 2015!

Konec roku bývá tradičně příležitostí pro bilancování a shrnutí uplynulých 12 měsíců a nejinak tomu je i ve florbale. Které momenty roku 2015 pro vás jako nejzajímavější vybrala redakce Florbal.cz?

V právě končícím roce jsme byli svědky mnoha důležitých florbalových událostí. Některé (jako třeba úspěch Matěje Jendrišáka ve Švédku nebo bronz z MS juniorů) českého fanouška musely zahřát u srdce, jiné (Pohár Mistrů, EFT v Brně) už tolik příležitostí k radosti nedaly. Podívejte se na chronologický přehled toho nejzajímavějšího a nejdůležitějšího!

Mladoboleslavská obhajoba

Radost Mladé Boleslavi po vítězství v Českém poháru. Foto: ,Jan Pavlíček

Hned první měsíc roku 2015 přinesl parádní boj o prestižní trofej – Pohár České pojišťovny. Finále mezi obhájci z Mladé Boleslavi a brněnskými Buldoky se konalo v Opavě a k vidění byla doopravdy strhující bitva.

V čase 59:21 vstřelilo vedoucí gól Brno, nakonec se ale z vítězství radovali svěřenci trenéra Jana Zahálky. Hrdinou utkání byl náhradní gólman Boleslavi Jakub Výtisk. Ten nastoupil do brány až na rozhodující samostatné nájezdy a střelcům soupeře v nich nedovolil skórovat ani jednou.

Smutek brněnských florbalistů ještě umocnil fakt, že prohráli už čtvrté pohárové finále v klubové historii. To Středočeši úspěšnou obhajobou načali vydařenou druhou polovinu sezony, v níž urvali vítězství v základní části extraligy a následně se vůbec poprvé probojovali do Superfinále.

„Bedla“ zpátky na hřišti

Michal Jedlička v roli trenéra. Foto: Facebook FbŠ Bohemians

Trenér Bohemians Michal Jedlička kvůli disciplinárnímu trestu za sprosté nadávky rozhodčím dlouho nemohl koučovat svůj tým na střídačce, při utkání s Pardubicemi byl dokonce vykázán i z tribuny. Kvůli obejití trestu (a částečně asi i z marketingových důvodů) tak florbalový démon ve čtvrtfinálové sérii s Brnem téměř po dvou letech opět oblékl dres a s florbalkou v ruce vyběhl na hřiště.

Moc ze svého herního umění ale neukázal. Vidět byl ve všech zápasech hlavně při úvodních buly každé třetiny. Za šest zápasů strávil podle oficiálních statistik na hřišti 13 minut a 13 vteřin, na bránu ani jednou nevystřelil a jeho jediným statistickým zápisem byl mínusový bod za účast při obdrženém gólu.

Návrat populárního „Bedly“ nakonec dopadl po všech stránkách neslavně. Bohemians navzdory jeho přítomnosti na lavičce podlehli Brnu 2:4 na zápasy, on sám navíc přišel o pozici nejproduktivnějšího hráče v historii play-off.

Fridrich podruhé superfinálovým hrdinou

Milan Fridrich. Foto: Štěpán Černý

Novým králem kanadského bodování play-off se stal Milan Fridrich. Bývalý kapitán reprezentace a nynější hrající asistent Jiřího Jakoubka překonal svého dlouholetého spoluhráče z Tatranu Jedličku už ve čtvrtfinálovém souboji proti FBC Ostrava. A svou výjimečnost ve vyřazovacích bojích ukazoval i dál.

Důležité góly i přihrávky přidával 35letý centr také v semifinálové sérii s Vítkovicemi, i díky tomu Tatranu na postup do superfinále stačilo trochu překvapivě pouhých pět zápasů. Nejdůležitější zásah si ale Fridrich nechal právě až na vyvrcholení sezony.

Rozhodující samostatné nájezdy sám načal neúspěšným pokusem, v sedmém kole se ale i kvůli nevalné úspěšnosti ostatních střelců přihlásil znovu. Napodruhé už zachoval chladnou hlavu a Davida Rytycha v brance Boleslavi překonal. Petru Novotnému se následně klička nepovedla a Tatran mohl slavit. Fridrich vystřelil v O2 Aréně nejúspěšnějšímu českému klubu titul už podruhé, vůbec první superfinále v roce 2011 rozhodl v prodloužení.

Derniéra střešovické legendy

Martin Richter. Foto: Ondřej Deml

Kdyby hrál Martin Richter lední hokej, asi by byl hrdinou superfinálových nájezdů on. V základních pěti sériích byl jediným úspěšným střelcem svého týmu. Logicky tak šel zkusit štěstí i v šesté sérii, opět uspěl. A poté co Jiří Curney vyrovnal, vstal Richter ze střídačky znovu.

Hlasatel ho oznámil jako exekutora dalšího nájezdu… Jenže ouha, rozhodčí Libor Gavlas a Lukáš Mikula ho v souladu s pravidly poslali zpět mezi čekající spoluhráče na lavičce. Ve florbale totiž, narozdíl od jeho ledového příbuzného, nemůže hráč jít na třetí nájezd dříve, než se podruhé vystřídají ostatní členové zvolené pětice (teoreticky tedy až v 11. sérii)

Legendárnímu „Martymu“ to ale nakonec nemuselo vadit, jeho Tatran nájezdovou loterii vyhrál. A jedna z velkých postav českého florbalu tak mohla ukončit bohatou kariéru na vrcholu – před vyprodanou O2 Arénou s mistrovským pohárem v rukou. I když se spekulovalo o jeho výpomoci mateřským Bohemians, do Superligy (narozdíl od boleslavského Pavla Boušky) už skutečně nenaskočil.

Jendrišák vicemistrem Švédska

Matěj Jendrišák v utkání s Falunem. Foto: Per Wiklund

Matěj Jendrišák dlouho neohroženě kraloval české nejvyšší soutěži a bylo jen otázkou času, kdy po něm sáhne některý ze severských týmů. Havířovský odchovanec se nakonec i se svou přítelkyní Radkou přesunul do Linköpingu.

Tým, který v předchozí sezoně nezvládl postoupit do play off, si Jendrišáka vyhlédl jako svojí největší letní posilu. A český silák se na jihu Švédska rozhodně neztratil. V základní části zaznamenal 43 bodů, v tabulce produktivity to stačilo na desáté místo dělené s legendárním Ketilem Kronbergem.

Střelecký prach navíc bývalé hvězdě Chodova nezvlhl ani v play-off. A Linköping se nakonec poměrně senzačně prokousal až do švédského superfinále! Na fenomény posledních let z Falunu už nestačil, i druhé místo bylo ale pro klub velkým úspěchem. Tahoun českého národního týmu si navíc během jediné sezony vybudoval v kolébce florbalu skvělou pozici.

Premiérový titul pro Chodov

Hráčky Chodova křepčí s vysněnou trofejí Flora Florbal. Foto: Otakar Prášek

Chodov čekal na svůj první titul hodně dlouho. Klub, jehož prezidentem je jeden z průkopníků florbalu v Česku Michal Bauer, se nakonec neradoval v mužské kategorii. Trofej vybojovaly chodovské ženy.

V základní části přitom svěřenkyně Michaely Marešové skončily až na třetím místě a čekal je těžký sedmý semifinálový zápas ve Vítkovicích. Po výhře v prodloužení ale Chodov vrátil obhájkyním titulu vyřazení z předchozí sezony a vybojoval si možnost vyzvat velkého rivala – Herbadent, s nímž na pražském Jižním Městě sdílí stejnou halu a z nějž přešlo před sezonou do Chodova hned několik hráček.

O2 Arénu pak hráčky v bílém totálně ovládly. Herbadent ničil skvělý výkon Kristýny Provázkové v bráně, v ofenzivně pak vyčnívala famózní Martina Řepková. Podobně vydařené loučení s kariérou jako Martin Richter prožila chodovská legenda Anna „AnKu“ Dvořáková.

Junioři na MS bronzoví

Radost českých bronzových juniorů. Foto: IFF Flickr – Calle Ström.

S reprezentací juniorů to v průběhu dvouletého cyklu vypadalo všelijak. V jeho první polovině došlo k bouřlivé výměně trenéra, Jiřího Kysela nahradil po vyostření vzájemných sporů jeho dosavadní asistent Luděk Beneš. Opravdová tragédie ale celý florbalový svět zasáhla pár měsíců poté, když zemřel člen mládežnického národního týmu Radim Šelmeci.

Půl roku před MS pak mladíci (nutno říci, že při absenci několika opor) na EFT ve Finsku podlehli domácímu výběru hrozivým výsledkem 1:17, turnaj zakončili bez bodu a se skóre 9:39. Český kouč pak sklidil ostrou kritiku už za samotnou nominaci na MS, když do ní vybral nezvykle velké množství hráčů ze „svého“ Tatranu a Bohemians. Do kádru se dostal třeba 16letý střešovický obránce Ondřej Němeček, jenž velkou část sezony vynechal kvůli zranění. Na šampionátu však celý tým kritiky umlčel.

Češi rozstříleli Polsko i Norsko, se Švédskem pak do posledních vteřin bojovali o prvenství ve skupině. To sice nakonec urvali favorizovaní Seveřané, naši hráči jim ale porážku vrátili v mnohem důležitějším duelu – utkání o bronz. V prodloužení zužitkovala přesilovku hvězda šampionátu Marek Beneš a celý svět poté obletěla fotografie jeho otce v trenkách se švédským motivem. Švédové skončili poprvé na MS jakékoliv kategorie bez medaile.

Zlatý hattrick Falunu

IBF Falun, vítěz Poháru mistrů 2015. Foto: Flickr IFF

Dokonalí, neporazitelní, nepřekonatelní. Takovými přízvisky se nyní mohou pyšnit hráči Falunu. Švédský klub třikrát v řadě ovládl domácí superligu a zlatý hattrick dokázal zkompletovat také na Poháru mistrů.

Pohár se po čtyřech letech opět konal na půdě mladoboleslavské hokejové arény a čeští fanoušci se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, že duo Rasmus Enström – Alexander Galante Carlström je to nejlepší, co současný florbal nabízí.

Česko vyslalo do boje dva mužské a dva ženské týmy. Ani jeden z nich ale díru do světa neudělal, výhry si připsaly výhradně nad soupeři z Norska. Nejsympatičtější výkon předvedly ženy z Chodova, které v semifinále do posledních vteřin trápily finské mistryně Classic, nakonec jim ale smolně podlehly 3:4.

Plné tribuny, ale reprezentace bez bodu

Česká florbalová reprezentace. Foto: MAD Photography, Martin Dvořák

Mužskou reprezentaci čekal vrchol letošního kalendářního roku na turnaji EFT v Brně. Florbalovému světu se ale předvedli hlavně příznivci v hale, kteří vytvořili parádní atmosféru a ukázali, že lepší florbaloví fanoušci než v Česku nejsou nikde na světě. Čeští hráči na „výkony“ tribun nenavázali.

Nováčci Lukáš Kuncman a hlavně Marek Beneš zapadli do týmu dobře, něco tomu však přeci jen chybělo. V úvodním zápase se Švédy národní tým padl hlavně díky úžasnému představení gólmana Helsingborgu Jonathana Paulssona jasně 1:9, statečný výkon proti Finům nestačil na víc než na porážku 3:6. V posledním utkání se Švýcary Čechům doslovy protekly body mezi prsty po porážce 5:6, když závěrečné dva góly vsítil „dětský“ objev z Wileru Nicola Bischofberger.

Brněnští fanoušci si rozhodně zasloužili víc. Náladu jim nemohl pořádně spravit ani úžasný Daniel Mück, který v dresu českých juniorů vychytal výhru nad Švédy po nájezdech a ukázal, že už zanedlouho může být tajným trumfem v bráně seniorské reprezentace.

Ženy podruhé čtvrté

Ženská reprezentace na medaili nedosáhla. Foto: Flickr IFF

Vyvrcholením florbalového roku 2015 bylo (nejen díky prosincovému termínu) jednoznačně MS žen ve finském Tampere. V kádru českého trenéra Miroslava Janovského se objevily pouze dvě klasické obránkyně, nechyběly naopak skvělé střelkyně Hanka Koníčková, Michaela Mlejnková, Tereza Urbánková nebo Eliška Krupnová. Přesto ale energický kouč v zápasech proti silnějším soupeřům vsadil především na poctivou obranu.

Proti Švédsku jeho taktika absolutně nezafungovala. V semifinále proti Finkám, kdy kapitánka Denisa Billá oslavila 100. zápas v národním týmu, už ale byly Češky více než vyrovnanými soupeřkami. Po vyrovnávací trefě Koníčkové chyběly tři vteřiny do prodloužení, když nešťastný odraz o jinak parádně chytající Lenku Kubíčkovou rozhodl o vítězství Finska.

Po hrozné druhé třetině pak jediný gól chyběl i v boji o bronz se Švýcarkami. Češky podobně jako na domácím MS 2013 zůstaly bez medaile, 4. místo lze vzhledem k síle a formě týmu hodnotit jako neúspěch.

Autor: red