Český ženský florbal prožil v mnohém přelomový rok. Několik hráček se vydalo zkusit štěstí do severských soutěží, přičemž Tereza Urbánková se hned na začátku právě probíhající sezony stala první českou vítězkou Poháru mistryň, a na hráčky čekalo mistrovství světa. Královnou se nakonec stala Eliška Krupnová, která prokázala mimořádný talent při zapadnutí do skládanky Pixba.
1. Eliška Krupnová (Herbadent Praha 11 / Pixbo Wallenstam, Švéd.)
Loni: 5. místo
Krupnová po svém přestupu potvrdila předpoklady k tomu, aby se ve Švédsku prosadila. Ze všech legionářek zvládla aklimatizaci dost možná nejlépe a řádí v úderné formaci slavného klubu. K oporám patřila také v reprezentaci, na více než čtvrté místo to ale českým florbalistkám nestačilo.
2. Denisa Ratajová (1. SC Vítkovice / SB-Pro Nurmijärvi, Fin.)
Loni: 3. místo
Také Ratajové sedl přechod do severských soutěží od pohledu lépe než spoluhráčce Sládečkové. Talentovaná univerzálka tvrdí obranu ve finském SB-Pro, na ženském šampionátu ale pro změnu nastupovala v elitní útočné formaci.
3. Lenka Kubíčková (1. SC Vítkovice)
Loni: 2. místo
Vítkovická brankářka ukázala, jak se má správně načasovat forma. Na mistrovství světa byla skvělá, o čemž asi nejlépe svědčí fakt, že v sestřihu pěti nejlepších zákroků šampionátu je zmíněna hned dvakrát a hned po mistrovství si ji vybrala Mora. Bohužel ji srazila nešťastná chyba v semifinále, mohla být výš.
4. Eliška Vrátná (Florbal Chodov)
Loni: –
V loňské sezoně patřila k hlavním postavám chodovského tažení za titulem, výbornou formu si uchovala i přes léto. Naplno zazářila na světovém šampionátu, kde patřila k nejlepším hráčkám.
5. Tereza Urbánková (Florbal Chodov / KAIS Mora IF, Švéd.)
Loni: –
Chodovská střelkyně se dočkala zahraničního angažmá v Moře a stala se první Češkou, která kdy vyhrála Pohár mistryň. Také v reprezentaci patřila k oporám, jejímu vyššímu umístění zabránilo menší herní vytížení v nabitém kádru KAIS.
6. Michaela Mlejnková (Crazy girls FBC Liberec / Red Ants Rychenberg, Švýc.)
Loni: 8. místo
Nejproduktivnější hráčka minulé extraligové sezony se statečně pere s nástrahami angažmá ve Švýcarsku, na šampionátu ale k nejlepším nepatřila.
7. Hana Sládečková (1. SC Vítkovice / SB-Pro Nurmijärvi, Fin.)
Loni: 6. místo
Sládečková prožila úspěšné jaro, posbírala individuální ocenění, ale po přestupu do Finska se zatím hledá. Na rozdíl od spoluhráčky Ratajové nemůže najít stálé místo a naposledy třeba zůstala mimo sestavu.
8. Hanka Lacková (Piranha Chur, Švýc.)
Loni: 4. místo
Starší ze sester Lackových nadále patří k oporám Churu, který pevně vládne švýcarskému ženskému florbalu. Na Poháru mistryň hrála zraněná, přesto patřila k nejlepším hráčkám svého klubu. V reprezentaci po dohodě s trenérem Janovským nehraje.
9. Martina Řepková (Florbal Chodov)
Loni: –
Řepková se vyprofilovala jako lídr Chodova a reprezentace. Fantastické představení předvedla v Superfinále, kvalitní výkony předvedla také v reprezentaci.
10. Lucie Veselá (FbŠ Bohemians)
Loni: –
Útočnice Bohemians je v životní formě, kterou korunovala pozvánka do ženského národního týmu při turnaji série EuroFloorball Tour ve Švýcarském Willu.
Autor: red
Může být, jen ta Vrátná mi přijde moc vysoko.
Mimochodem, kdybyste zvažovali napsat TOP10 Slovenek, tak to hlavně nesvěřujte panu Hrubému. 😀
totéž platí, kdyby bylo potřeba napsat to bez pravopisných chyb:-)
Se o teu marido está fora em trabalho coeepmrndo bem as tuas saudades. O meu esteve quase 4 meses fora e fez mossa. Muita. Mas o tempo passa depressa, é o que vale nestes casos. Bj**
André 04/08/2008 ResponderÉ triste ver que blogs, que existem a muitoooo tempo atrás (quando vocês nem conheciam wordpress e adjuntos), está ganhando donos da verdade e até uma profissão: &#oo;0;bl2gueir8𔄤.Maldita inclusão social.
Žebříčky jsou vždy do značné míry založeny na subjektivním hodnocení a osobních sympatiích či antipatiích. Zvlášť ošidné je porovnávat hráčky působcí v zahraničí s těmi, které hrají naši extraligu, když legionářky asi málokdo skutečně viděl při hře. I z článků na internetu je zřejmé, že některé z top 10 ani pravidelně nehrají a ani na nedávném MS v Tampere některé z legionářek nijak nepřevýšily hráčky z extraligy a při tom je jich v top 10 většina.
Může to však být i odrázem(ne)kvality naší nejvyšší soutěže. Nebylo rozšíření na 12 týmů přiliš uspěchané a neprospělo by zlepšení ženského vrcholového florbalu spíše přiznání si chyby a snížení počtu týmů, aby mohly během sezóny odehrát více kvalitních utkání? Švýcarsko, které je úspěšnější na MS než my, má 3557 registrovaných hráček a nejvyšší soutěž hraje 8 týmů. Proč tedy u nás, kde je 2651 registrovaných hráček máme extraligu se 12 týmy a ne třeba jen se 6? Pak by mohly hrát spolu týmy v základní části čtyři vzájemné zápasy a byly by to zápasy, ve kterých by nebylo předem jasné, kdo zvítězí.
S tím souhlasím, ještě bych upozornil na „úroveň“ první ligy a její, pro mne nepochopitelný formát, také bych ubral týmy jak v extralize, tak v první lize na deset. Nemá cenu si hrát na velkou supersoutěž, když na to zatím nejsou lidi.
A není to spíš o tom, že se těm babám moc nechce trénovat? Takže 6, 8,10,nebo 24 je úplně fuk.
1. Full time Worship Lead2. Part time Ch17;renRilds Lead (move to full asap)3. Part time community outreach Lead4. Part time Admin. Assistant
Herní praxi žádný trénink nenahradí. Něco jiného je trénovat střelbu, přihrávky, souboje v tréninku a něco jiného je toto zvládat pod tlakem v zápase. A pochopitelně jiný tlak je při zápase např. prvního celku se třetím než např. prvního celku s desátým.
Jestli se holkám chce nebo nechce trénovat zavisí v neposlední řadě na pestrosti tréninku. A pokud se někomu trénovat nechce nebo kvůli studiu či práci nemůže, tak musí tréneři tyto hráčky z týmů nekompromisně vyřazovat, ale to už jsme zase zpět u toho kolik týmů extraligu hraje.