Útočník Warbergu Daniel Nordlund vstřebává hořkou příchuť momentální kapitoly své kariéry. Jiný by v nedělním duelu proti Granlu (9:1) jásal jako blázen – Nordlund hattrickem ve 3. třetině pomohl svému klubu k výhře a tím i k záchraně v Superlize, navíc jeden gól byl hezčí než druhý. On? Po každé trefě smutně svěsil hlavu, jako by k sestupu mířil místo soupeře, jejž tenhle úděl opravdu potkal.
Ke Granlu má totiž srdeční vztah. „Byl jsem součástí týmu, který vybojoval postup do Superligy,“ vzpomíná na 4 roky staré momenty. Právě v dresu nedělního protivníka nakoukl do velkého florbalu. Proto nabídl rozjařeným divákům nečekaný pohled.
Když jej po zlomovém gólu na 4:1 zasypali euforičtí spoluhráči, vytrhl se jim z oslavného chumlu a se sklopenou hlavou mířil na střídačku. „Musíte ukázat respekt. Neslavil jsem, když dali ostatní kluci své góly, i když jsem z nich měl samozřejmě radost. A moje trefy? Přece se nebudu radovat v téhle situaci proti mateřskému klubu…“ řekl Nordlund serveru innebandymagazinet.se.
Z toho, jak všechno dopadlo, se tak nemohl těšit naplno. Warberg zachránil, Granlo odsoudil svými góly k sestupu. Tým Ondřeje Mikeše potřeboval vyhrát, od toho ovšem zůstal příliš vzdálen. Za stavu 1:4 otevřel hru a výsledkem byl debakl. „Pochopitelně je moc hezké, že jsme se zachránili. Ale bylo by mnohem hezčí, kdyby se nám to povedlo už před tímhle zápasem. Radši bych viděl padat jiný tým, než je Granlo. Na to jsou moc dobří…“ podotkl smutně Nordlund.
Autor: Pavel Křiklan
