Vypadalo to slibně, ale sezona nakonec pro brněnské Buldoky skončila obrovským zklamáním. V semifinálové sérii neuhrál tým proti Chodovu ani jeden zápas. V rohu haly na Vodové ještě sbírali malí fandové podpisy. Aleš Jakůbek už ale mířil na tribunu ke své rodině. Věděl, že zřejmě odehrál svůj poslední velký florbalový zápas…
Takhle kapitán Buldoků určitě končit nechtěl. Poslední zápas měl vypadat jinak, ale někdy už je sportovní život takový. Jakůbkovi přinesl medaile z mistrovství světa, české tituly i sladké zahraniční angažmá. Kariéru se rozhodl zakončit v Brně, kam ho nakonec zavedly kroky při návratu ze Švýcarska.
To, že oblékl dres Bulldogs, bylo tehdy překvapením, ale zkušený matador do týmu zapadl, podílel se na dvou postupech do semifinále a nakonec vedl tým i jako kapitán. Jen ta poslední série… „Věřili jsme si, ale myslím si, že sérii ovlivnilo hned první utkání,“ tušil Aleš Jakůbek.
Kde tedy hledat příčiny takového vyřazení?
„Bohužel jsme na semifinále nebyli připravení v tom prvním utkání a to se těžko v hlavách obrací. My třeba chvíli vedeme, ale nedokážeme vedení navýšit. Taky jsme na mysli možná měli i fakt, že jsme ze čtrnácti utkání třináct s Chodovem prohráli. Určitě jsme to ale za žádné situace nezabalili, což dokazuje i poslední zápas.“
Nebýt připravení, to se v play off nevyplácí. Co přesně vám chybělo?
„Nechci říci, že bychom byli uspokojení, ale prostě jsme před prvním zápasem nepřepnuli na vyšší rychlostní level, který byl očekávaný, protože v semifinále se hraje zase úplně jinak. A také zkušeností měl Chodov víc. Někteří hráči od nás už si semifinále osahali, ale zkušenosti chybí. Třeba u Vítka Hrubého jsme nevěděli, jestli bude hrát. Na jednom, dvou hráčích to prostě nepostavíte, kluci ještě nejsou vyhraní. Pomáhají i zápasy reprezentace, což je na dvou lajnách Chodova strašně vidět.“
Přesto dva zápasy úplně beznadějně nevypadaly…
„Další fatální chyba byla ve třetím utkání, kdy jsme žádné naše vedení nedokázali udržet více jak půl minuty. My jsme se v podstatě ani nepodívali a už jsme tam měli gól. Přišla chvilka euforie a bylo to… V sobotu jsme byli lepší, a ten čtvrtý zápas, to bylo takové nahoru – dolů. Moc jsme chtěli hrát, ale podařilo se nám to až za stavu 0:5…“
Vypadá to, že Chodov byl tedy asi opravdu soupeř, přes kterého šlo těžko přejít. Bylo by to lepší s Mladou Boleslaví?
„Boleslav by chtěla více hrát. Já vím, že naše osobní obrana je nepříjemná, ale Chodov, pokud nedotahoval, tak hrál zataženě na vlastní polovině. Byli jsme to však my, kdo byl kritizováni za beton a nezáživnou hru, což je v podstatě úsměvné a vzhledem ke kvalitě chodovského kádru trošku nepochopitelné.“
Taktika mu ale vyšla…
„To ano, přinášelo jim to ovoce. V momentě, kdy do nich někdo začne bušit, tak jsou připravení a umí trestat chyby v brejcích. Myslím si ale, že se jim to může vymstít. Sparta hrála jiným stylem a dokázala vyhrát dva zápasy. Uvidíme ve finále.“
Když jste se v roce 2013 dohodli s Brnem na spolupráci, mluvili jste o dvouletém angažmá. Končí další sezona, už se ví, co bude dál?
„Vidíte, protáhl jsem to o rok dál. Ale to už je opravdu konec. Tady kousek od nás roste Elenka, v červnu máme termín narození druhého potomka, takže nevidím časovou možnost, jak pokračovat na té nejvyšší úrovni.“
Ani kdyby vás Buldoci hodně přemlouvali?
„Asi to budu šolíchat někde v béčku, u florbalu určitě zůstanu. Kdyby se povedl titul, tak třeba na Pohár mistrů bych se ještě kousnul. Ale celá sezona, to už nejde. Musím ještě dodělat školu, abych mohl ke státnicím a hlavně manželce a celé rodině toho strašně moc dlužím. Jsem jí strašně vděčný, že mě tak dlouho podporovala. Nastal čas splatit svůj dluh, nechci přijít o ty krásné chvíle, jak děti porostou.“
Autor: Tomáš Rambousek
brno má prostě spoustu problémů – některé byly v článku vyjmenované, o některých nebyla řeč…chybí jim stále širší kvalita, ale ta opravdová, ta se ukazuje v těch těžkých zápasech, jejich hvězdičky rozhodně nepřináší stálost, něco na co se můžete se skutečnými soupeři spolehnout…koutný, krajcigr jsou použitelní v základní části – play off je pro jiné hráče a ty brno postrádá…za málo šťastné rovněž považuji angažmá mrázka – docela rád bych slyšel zhodnocení přínosu jeho přítomnosti v brně, podle mého velmi diskutabilní a dokonce si dovolím tvrdit – kontraproduktivní