Brno ve čtvrtek podlehlo Vítkovicím až po samostatných nájezdech. O víkendu už brněnští florbalisté zabodovali naplno, když získali skalp pražské Sparty. V těchto dvou utkáních se třikrát prosadil brněnský obránce a člen širšího reprezentačního kádru Michal Kotlas.
Michale, v týdnu jste měli výborně rozehrané utkání proti Vítkovicím, které jste nakonec prohráli. Kde hledat příčiny?
Zápas jsme si prohráli ve třetí třetině. Měli jsme málo střel na bránu, nepřidali jsme žádný gól. Po našich individuálních chybách a vyloučeních soupeř těsně před koncem dokázal vyrovnat. A nájezdy? To už byla loterie.
Vstup do utkání se vám podařil také o víkendu proti Spartě. Ten byl nakonec v utkání klíčový, souhlasíte?
Určitě ano. Nám se podařilo odskočit na rozdíl tří branek, Sparta na to nedokázala nijak zásadně reagovat. Pak už jsme si výsledek víceméně hlídali.
Spartu jste po celý zápas přehrávali. Přesto, jak bylo toto utkání náročné?
Od chvíle, kdy jsme vedli o tři branky se tempo usadilo na extraligovém průměru. Drželi jsme si brankový odstup a utkání jsme v klidu dohráli. Nějak extrémně fyzicky náročný zápas to rozhodně nebyl.
Velký podíl na vašem vítězství nad pražskou Spartou mají přesilovky. Připravovali jste se nějak speciálně na zmíněnou herní činnost?
Je možné, že jsme našli optimální složení přesilovkové pětice. Přesilovky čas od času trénujeme, ale ne nějak speciálně. Samozřejmě jsme rádi, že nám to tam při přesilovkách začalo padat.
V přesilové hře jste vstřelil jednu z vašich dvou branek…
Ano, byl to můj druhý gól v zápase. Byla to klasická střela z dálky k tyči. K tomu není co dodat. Snad bych jen podotknul, že z mé strany nemělo zůstat v přesilovkách jen u jedné branky.
Vaše druhá branka byla výstavní. Mohl byste akci, která předcházela brance popsat?
Můj první gól byl balzámem na oči. Po vyhraném souboji na středu hřiště jsme se s Petrem Kadlecem překřížili v celé šíři hřiště, on mi pak předložil vzduchem přihrávku tak, že jsem musel skórovat.
Když se poohlédnete za devátým kolem. Co říkáte na výsledky?
Jsem rád, že zápasy občas končí jinak, než mluví kurzy sázkových kanceláří. Je to pak zajímavější jak pro samotné hráče, tak také diváky.
Autor: Jan Václav
