Vítkovice se po dvou letech vrací na Champions Cup. V roce 2014 senzačně vyřadily Chur a došly do finále, letos by rády něco podobného zopakovaly. Ale v cestě stojí ruská Nauka s Pixbem. A kouč Jiří Velecký si je vědom toho, že ruský celek, byť není favoritek, není nějakým zájmovým kroužkem, ale kvalitním týmem. Proto říká, že podcenění soupeře by byl alibismus.
Jiří, po dvou letech Vás opět čeká Champions Cup. Těšíš se? V čem je to jiné než před dvěma lety?
„Champions Cup je nejlepší florbal na světě. Účastnil jsem se již několika, ať už jako divák, či trenér a je to zkrátka florbalový TOP. Je jasné, že mistrovství světa, kde hrají národní týmy je více sledované a sejde se tam více těch TOP individualit, ale na Champions cupu se potkávají kluby, které spolu trénují celý rok, je vidět daleko více do detailu propracovaných akcí, nacvičených situací a taky tam týmy řekl bych lidově, více dřou jako jeden celek. Takže prostě svátek. Jiný je systém, jiní jsou soupeři, dost našich holek už s tímhle má zkušenost, nejedeme jako zajíci, na druhou stranu ale ani soupeři už nás nepočítají za zajíce, to je velký posun.“
Mají Vítkovice silnější tým než tehdy?
„Zkušenější ano, jestli silnější ukáží právě až zápasy na Champions Cupu. Hodně jiné je ale vnímání ze strany soupeřů, dva roky zpět nás nikdo neřešil, teď víme, že se soupeři připravují důkladně a donutili jsme je brát nás vážně, což ale paradoxně v něčem je teď naše nevýhoda, ale o to víc musíme ze sebe dostat my.“
Před dvěma lety jste porazili v semifinále Chur. Je to zatím největší vítězství Tvé kariéry?
„Každý úspěch je jiný, z hlediska mezinárodního florbalu je ale tohle vítězství a následné finále nepochybně nejvíc. Spíše ale mám stále v živé paměti ten zápas, protože to byl nejlepší a nejkvalitnější zápas, co jsme kdy jako tým odehráli. Každé střídání bylo vidět, že tam holky nechávají naprosto všechno, čeho byly schopné. Na to se nezapomíná.“
Jak týmu pomohly dva těsné zápasy na Czech Open s Pixbem?
„Pomohly nám v tom, že to byly hodně těžké zápasy, ve kterých jsme se udrželi a dokázali v tom zápase mít výraznou roli. Pixbo má nejlepší obranu na světě, co hráčka to obrovský pojem a z ní jejich hra vychází a na ní postavili svůj titul a současnou dominanci ve Švédsku. Když na ně bude člověk čekat, není moc šance uspět, ony jsou tak dobré, že si cestu najdou a prostě vás v zápase uvaří a ve výsledku je jedno, jestli hned nebo až v 55.minutě, prostě se to stane. Pokusili jsme se je proto překvapit, celkem to vyšlo. Je tedy pozitivní, že holky vnímají, že i takového soupeře lze rozhodit a ta cesta není uzavřená. Na druhou stranu jsme tím odkryli karty a možná nás za to pak vytrestají. Ale na druhou stranu, to jsou jen úvahy, co by, kdyby. Jediné jisté je, že jsme bohatší o dva těžké a dobré zážitky, které byly z naší strany slušné a pak především to, že hrajeme v pátek v 10:00 s ruskými mistryněmi, a to pro nás teď v našich hlavách musí být minimálně finále Mistrovství světa před sto tisíci diváky.“
Jak říkáš, první krok je o Nauce. Jste dostatečně připraveni? Jak zabráni tomu, aby nedošlo k podcenění soupeře?
„Podcenění soupeře já osobně obecně považuji za alibismus, kdy se jen někdo nedokáže připravit v daný moment tak, jak by měl. A nepřipravit se dokonale na svůj výkon v takovém klání, to by bylo hodně smutné. Jasně, že nás odborníci pasují mezi favority, je to logické, ale soupeř je taky mistr, vyhrál kvalifikaci proti týmům z Lotyšska, a Polska. Chceme ten zápas prostě vyhrát, musíme udělat vše tak jak máme a pak ta výhra přijde.“
Autor: Michal Dannhofer
