Na papíře máme nejsilnější tým v historii, teď je třeba to ukázat na hřišti, burcuje předseda Krásný

Tomáš Krásný si po několika málo letech ve vedení Vítkovic vybudoval pozici enfant terrible českého florbalu. Vystudovaný právník se nebojí nahlas říct svůj názor a kritizovat věci, které se mu nelíbí. Nyní odletěl s vítkovickým ženským týmem na Champions Cup a stejně jako chodovský prezident Michal Bauer, také on poskytl rozhovor Florbal.cz.

Vítkovické ženy se po dvou letech vrací na Champions Cup. S jakým výsledkem budete jako předseda správní rady spokojen?
„Opakovaně říkám, že Champions Cup je krátkodobý turnaj a jako takový se na něj musí jet s cílem jej vyhrát. Samozřejmě je třeba být pokorný. Nemám úplně velké oči, byl bych spokojený, kdyby holky předvedly takový výkon, za který by se nemusely stydět. Nedokážu si představit, že bychom nepostoupili přes ruského mistra a pokud nastane ta plánovaná situace a budeme hrát s Pixbem, tak si přeji, aby zápas dopadl tak, že si po něm holky řeknou, že se nemají za co stydět a mohou odejít se vztyčenou hlavou. Nemyslím si ale, že není nereálné semifinálové utkání vyhrát. Proto říkám, že obhájit pozici ve finále by bylo super.“

V roce 2014 jste byl přímo v Curychu a na vlastní oči tak viděl historický postup do finále. Co jste prožíval? Vítkovice tehdy porazily tým, ve kterém hrálo nějakých jedenáct reprezentantek…
„Nechci být přehnaně negativní nebo cynický, ale mám pocit, že ten úspěch, zcela objektivní úspěch českého ženského klubového florbalu zůstal nedoceněný. Moc se o něm nemluvilo ani tehdy a teď už vůbec… Ale jak jste sám řekl, porazili jsme tehdy Chur, který měl tým plný reprezentantek. Nebylo to tak, že nám finále spadlo do klína, holky si ho vybojovaly. Kdo utkání viděl, tak si musí pamatovat, že ve druhé půli jsme Chur přehrávali a on pouze čekal na porážku. Opravdu mě mrzí, že tento největší úspěch se opomíjí a moc nepřipomíná. Čím to je, to nevím, posouzení nechám na florbalových příznivcích.“

Mnoho lidí kritizuje nový systém turnaje, ale už před dvěma lety prakticky musely porazit Zug. Mohlo by jim to pomoci, že to prakticky totožnou situaci už zažily?
„Champions Cup musí být prestižní záležitostí už z titulu své podstaty. Druhou věcí je hrací formát, který se neustále mění a podle mě to turnaji trochu ubírá. Pokud se totiž něco neustále mění, tak se nemůžou navázat nějaké tradiční hodnoty. Champions Cupu by tedy nejvíce pomohlo, kdyby se udělal nějaký formát s vizí do budoucna. Nic s tím ale neuděláme a karty jsou rozdány jasně. Holky ví, že pokud chtějí urvat medaili – buď zlatou nebo stříbrnou, protože o bronz se nehraje – tak musí vyhrát dvě utkání a není cesty zpět. Formát je v tuto chvíli pro nás výhodný, protože si myslím, že naše hráčky takové zápasy hrát umí a jsou pro ně motivací. Vychází to z toho, že extraliga žen není pro holky absolutně žádnou přípravou, ta soutěž nemá vůbec žádnou úroveň.“

Hovořil jste o extralize žen. Po dvou zápasech mají hráčky skóre 29:0, zahrají si utkání s Naukou a pak možná poznají úplně jiný level s Pixbem. Není škoda, že je nikdo v extralize neprověřil?
„Mám na to celkem jasný názor a byl bych rád, kdyby zazněl. To, co se stalo v prvních dvou kolech jasně ukazuje na fakt, že tato soutěž nemá úroveň, nemá kvalitu. Před sezonou o tom mluvil trenér Jiří Velecký, když byl dotazován na to, jaký je cíl Vítkovic. Uvedl, že cílem je zlepšovat se v podmínkách české soutěže, kdy tady chybí kvalita k tomu, aby se hráčky posouvaly dál. Pak také upozornil na to, že zodpovědní představitelé s tím moc nedělají a čekají, že se tak nějak něco stane samo. Pro nás jsou ale první dva zápasy sezony absolutně zbytečné a nechci, aby to znělo přehnaně sebevědomě, že nemám pokoru, ale ty zápasy byly zbytečné a ještě nás stály klíčové hráčky. Jediné pozitivum je, že některé hráčky si mohly – díky bodovým hodům – zvednout sebevědomí. Ale nepoznaly zápasy na vyšším levelu a teď je otázka, jestli do toho rozjetého vlaku dokáží naskočit a zachytit tempo Champions Cupu. Naši trenéři dělají všechno proto, aby se to podařilo, ale není to soutěžní zápas. A musím zopakovat, že pokud se někdo okamžitě nezačne zabývat tím, že Vítkovice porazí v pohodovém tempu tým ELITE, který loni postoupil do play off a 16:0 Vinohrady, které podle mě nemají v extralize co dělat, protože jejich hráčky nejsou absolutně schopné našim hráčkám konkurovat. Víte, já nechci hráčky Vinohrad nebo ELITE zesměšňovat, to chraň Bůh, ať florbal určitě hrají a baví se jím, proti tomu nic nemám. Ale musíme si položit zásadní otázky: Opravdu toto chceme? Chceme, aby extraliga vypadala tak, že jeden tým má po dvou kolech skóre 29:0? My to tady nevyřešíme, ale na tuto otázku musím v závěru odpovědět, že extraliga nás vůbec nepřipravila.

Když porovnáte Vítkovice v roce 2014 a 2016, tak jsou silnější nebo slabší?
„Tato otázky má dvě roviny odpovědi. Za prvé je fakt, že tým se poměrně obměnil, ale zase je o dva roky zkušenější. Za druhé, co se týče jmen na papíře, tak si myslím, že je to nejlepší tým, který Vítkovice kdy měly a nyní je třeba převést papírovou stránku do reálu. A to se uvidí až na hřišti.

Nabíjí Vás optimismem zápasy s Pixbem na Czech Open, kdy dokázaly hráčky dostat Pixbo pod tlak…
„Důležité to není pro mě, ale pro holky. Myslím si totiž, že právě z minulého Champions Cupu měly negativní zkušenost se švédským týmem, protože hrály s Djurgardens a to byl svého času takový Dream Team. Teď zjistily, že tento švédský mistr je jiný a mohlo jim to dodat sebevědomí. Z hlediska výsledků ale ty zápasy nelze přeceňovat, protože se jednalo jen o přípravu, ten jeden zápas, ve kterém půjde o výsledek, bude právě teď. Takže nedělám žádné závěry, automaticky to nic neznamená, ale myslím si, že holkám ty dva zápasy ukázaly, že Pixbo je jim mnohem blíž než právě Djurgardens.“

Autor: Michal Dannhofer