Bylo to utkání, na které se upíral zrak široké florbalové veřejnosti. Vítkovice v ženské extralize přijely na palubovku Chodova a čekala se urputná bitva, podobná té, kterou v dubnu viděla O2 Arena a která přisoudila ligový primát Ostravankám. To se ale nestalo, ostravské rytířky odjížděly z Prahy se třemi body po vysoké výhře 11:3. Hráčky obou stran se shodly, že takový zápas nečekaly.
Vítkovice se zatím v nejvyšší soutěži utkaly s ELITE, Vinohrady, Jičínem a Olomoucí, tedy celky ze druhé poloviny tabulky a tak se nelze divit, že se na zápas těšily. „Už na tréninku jsme se těšily na to, že nás čeká utkání, které nebude jen o útocích do statické obrany, čekaly jsme zápas na obě strany, což se úplně nestalo, ačkoliv vyloženě na jednu bránu se také nehrálo,“ usmála se Katarína Klapitová.
Podobně na tom byl také Chodov, který poslední ligový duel odehrál v Jičíně. „Člověk se na to musí připravit, ví, že pokud hraje proti Vítkovicím, tak musí být připraven na sto procent jak fyzicky, tak herně, musí být v zápase, musí se na to zkoncentrovat,“ říkala kapitánka Chodova Petra Beránková.
A ze začátku to tak také vypadalo, Chodov v první části dvakrát vedl a do šaten šel za příznivého stavu 2:1. „Kvůli daleké cestě jsme do zápasu nastoupily chladně, ale postupně jsme se rozehřály a myslím si, že si, že rozhodla druhá třetina, kdy prakticky každý náš brejk končil brankou,“ hodnotila po utkání Klapitová. „Zápas hodnotím špatně, začátek, potažmo první třetina byla z naší strany dobrá, pak jsme dostaly 2 – 3 rychlé góly a prakticky přestaly hrát,“ smutnila Beránková.
Ono tomu totiž tak skutečně bylo, Vítkovice vyhrály druhou třetinu 7:0, domácí brankářku Provázkovou vyhnaly z branky a určily ráz utkání. Co se s Pražankami stalo? „Těžko říct, kdybych věděla, co se stalo, tak by se to nestalo,“ přemítala Petra Beránková. „Přišlo mi, že jsme přestaly hrát, přestaly jsme si věřit na míčku a začaly prohrávat souboje, tím jsme dostaly iks branek,“ zkusila najít důvody kolapsu.
Vítkovická univerzálka Klapitová, která po dlouhých letech v obraně nastupuje na křídle formace Denisy Ferenčíkové si byla vědoma toho, že takové zápasy často florbalista nezažije. „Prostě se k nám všechno v sobotu naklonilo, hrály jsme dobře pozičně a kombinačně, přišlo mi, že jsme hrály s klidem, jako na tréninku. Každá jedna chtěla skórovat, věděla, kde má stát a soustředily jsme se samy na sebe, všechno bylo takové připravené,“ pochvalovala si. „Stále jsme chtěly dávat branky a nepolevovaly, to byl klíč k vítězství,“ dodala.
Chodov vyzkoušel všechno, vyměnil brankářku, vzal si oddechový čas, ale vítkovický stroj už nezastavil. „Věřily jsme, že máme mladý tým, uklidníme se, řekneme si, že musíme hrát svoji hru a vyhrávat souboje a že to ještě otočíme, minimálně vyrovnáme,“ prozradila po utkání chodovská kapitánka, co si její tým říkal během oddechového času za stavu 2:5.
Jenže se to nepodařilo a Chodov, který sice extraligu vede, tak má na kontě už druhou porážku. „Svazující to pro nás není, veškerou přípravu směřujeme na play off a samozřejmě je to nepříjemné, že jsme prohrály druhý zápas, ale cíleně se připravujeme na play off a doufáme, že v něm budeme nejlepší po technické, fyzické i herní stránce,“ říká ale chodovská kapitánka.
Když před lety Vítkovice odjížděly ze stejné haly s výpraskem 1:13 od Herbadentu, tak ve svém hodnocení trenérka Markéta Šteglová zmínila, že je to vlastně škoda, protože tím její tým přišel o kvalitní zápas, kterých už tehdy bylo málo. A v podobném duchu zakončila rozhovor také Katarína Klapitová. „Škoda to je, čekaly jsme utkání, které bude reprízou Superfinále. Já jej tedy nehrála, ale podle mého názoru to měl být mnohem těsnější zápas, ale myslím si, že to není něco, co by Chodov do dalšího zápasu nenapravil, pro nás je to motivace v tom, že takto musíme hrát proti každému týmu, nehledě na tabulku,“ burcovala na závěr slovenská legionářka.
Autor: Michal Dannhofer
