V prosinci se stal jejich katem, když je coby kouč Lotyšů senzačně připravil na mistrovství světa o vítězství ve skupině a tím i o lehčího soupeře pro čtvrtfinále. Jinak ovšem finský expert Iiro Parviainen má české florbalisty rád. A to natolik, že jim pomáhá se zviditelnit na dosud zapovězeném severu.
Do švédské Superligy v létě odcházel z Česka pomalu jeden hráč za druhým. Byla to i zásluha tohohle chlapíka, který si po superligovém stříbru s Dalenem dal na rok pauzu a nyní se věnuje práci skauta. „Sleduju hráče pro několik klubů ze Švédska a z Finska a také pro lotyšskou reprezentaci, kterou stále trénuju. Mám v téhle chvíli hodně práce,“ vykládá Parviainen.
Některé z klubů, pro něž pracuje, jej za jeho mapování terénu i platí. „Hledám různé typy hráčů, ale asi nejvíc sleduju Čechy a Lotyše, taky trochu Švýcary,“ překvapí.
Pro český florbal je to vyznamenání. Takový expert s úkolem přivést na sever kvalitu – a on zaměřil svou pozornost právě do srdce Evropy! „Osobně mám české hráče moc rád. Proč? Ani nevím… Mám dobrý vztah s Milanem (Tomašíkem), se Sladkým je taky radost pracovat, mluvit s nimi. Máme dobrý pocit jeden ze druhého,“ říká Parviainen. A Tomašík dřív jeho slova potvrdil, finského kouče si v Dalenu chválil i jako kamaráda.
Byl to právě on, kdo českému forvardovi svěřil v zeleném dresu důležitou roli. Teď dostává výš další. „Jedním z klubů, se kterými spolupracuji, je Jönköping, pomáhal jsem jim už s Tokošem a se Sladkým,“ líčí Parviainen, který v roli pozorovatele absolvoval celý Czech Open.
Jinak z něj ovšem moc jmen nevypáčíte. Ještě prozradí, že ve Finsku hledá hráče třeba pro Espoo Oilers, ale to je tak všechno. „Dalen? Ne, ne, tam už je Milan (Tomašík) a Suchánek,“ kroutí hlavou. Dva švédské kluby jej prý výslovně požádaly o to, aby se jim podíval na hráče z Česka.
Přitom v tamní lize dlouho měli zdejší florbalisté dveře zavřené, jen občas se jimi někdo protáhl. V létě však došlo k explozi a nyní se na start nejprestižnější florbalové soutěže světa chystá celkem 6 Čechů. A Parviainen je přesvědčený o tom, že je v ní pro další pořád dost prostoru. „Jistě, že ano. Vždycky je místo pro dobré hráče a vy tu máte hodně, hodně dobrých hráčů, kteří mohou ještě vyrůst,“ povídá.
Když má ovšem některé jmenovat, které má v hledáčku, začne se ošívat. „Ne, ne, ne. Ti zkušenější hráči nechci říct, že začínají být staří, ale chceme přivést nějaké čerstvé, nové hráče. Takže je sleduju, jak se říká, od nuly,“ přibližuje.
Přiznává ovšem, že se mu líbí i osvědčená jména. „Garčar si udržuje dlouhodobě stabilní formu, nedělá chyby. Milan (Tomašík) a Suchánek už jsou ve Švédsku… Ale dívám se po tolika různých typech hráčích… Leváci, praváci, teď především sleduju centry,“ prozradí přece.
Zaměřuje se už přitom na mladé talenty. „Byl jsem se na Čechy podívat na letošním mistrovství světa juniorů. Nevím, kde budu trénovat po téhle sezoně, takže si některé Čechy třeba přivedu do mého nového týmu,“ přemítá.
I tady platí – žádná jména po něm nechtějte… „Zajímavý mladý český hráč?“ odpoví otázkou a na chvíli se zadumá. „Áááá, nemůžu zatím jmenovat… Je jich celkem dost. Udělám si seznam, pak budu škrtat a škrtat a teprve pak můžu říct nějaká jména. Není to jen pro tuhle sezonu, ale i pro tu příští. Snažím se sledovat hráče 2, 3 roky dopředu,“ vysvětluje.
Anebo to může být nakonec naopak – a místo, aby si příští léto vybíral do svého nového klubu Čechy, může si nějaký tuzemský klub vybrat jeho. „Trénovat v Česku? Zrovna jsme o tom během Czech Open mluvili s mým kolegou Kristianem Björkstenem (trenérem lotyšské juniorské reprezentace a SSV Helsinky – pozn. aut.). Proč ne?“ usměje se Parviainen.
Autor: admin