Jeho poslední turnaj začíná. Mistrovství světa, které letos hostí Curych, je pro trenéra Tomáše Trnavského rozlučkou s působením u národního týmu. Český trenér byl zatím u obou medailových úspěchů. A pokud by to šlo, rád by se loučil opět s cenným kovem.
V roce 2004 zvedl nad hlavu stříbrnou trofej, před dvěma lety získal bronz. Do sbírky tak vlastně chybí jen zlato… „Neblázněte, všeho s respektem,“ odmítá však dotazy na podobné téma. „Turnaj ještě nezačal, já sice týmu věřím, ale čeká nás snad šest zápasů a musíme jít krok po kroku,“ dodává opatrně.
Poslední mise ale začala pro trenéra nepříjemným překvapením. Zranil se mu velký trumf – střelec Vojtěch Skalík. „Škoda, pasoval do týmu, i co se atmosféry týče. Ale jsme domluveni na tom, že bude s námi, bydlí hned vedle, takže z party hned tak nevypadne,“ připomíná důležitý faktor, potřebný pro úspěch. Bez dobré nálady nikdy nikdo nic nevyhrál.
Zatímco hlavní konkurenti Čechů v bojích o medaile sázejí na opory, hrající elitní soutěže, Tomáš Trnavský si hýčká i borce, který opustil top ligy, zamířil ke švýcarsko-italské hranici a hraje až 4. nejvyšší soutěž.
Zahraniční experti kroutí hlavou, Aleš Zálesný ale přesto má být jedním z českých es! „Aleš šel do 4. ligy kvůli životu, za penězi. V elitní lize nedostal nabídku, šel za trenérem, který ho zná. Myslím, že ho všichni znají a vědí, že je nebezpečný. A to, jestli hraje čtvrtou ligu, vůbec nerozhoduje,“ namítá Trnavský.
A dodává fakta: „Na turnajích EFT ukázal, že formu neztratil. Když se soustředí na to, co chceme, umí dávat góly a umí být agresivní. Dokáže vybojovat balónky a dokáže hrát tak, jako by mu bylo 20 let. Ani ten věk se na něm neprojevil. Možná jen to zdraví ho trochu trápí,“ vypočítává trenér. Je přesvědčený o tom, že se Zálesný na MS bude chtít rozloučit tím nejlepším výkonem.
Český národní tým však není jenom forvard s číslem 19 na zádech. Kouče těší i to, že mezi top hráče světa vyspěli další jeho svěřenci. „Milan Tomašík i Honza Jelínek hrají v pohodě. Severské ligy jim pomohly, přidali na důrazu, vědí, jak přitlačit a co se jak píská. Milan v Dalenu rozehrává přesilovky, Honza se vypořádal s neznámým prostředím, kde je mnohdy těžké se domluvit. Oba díky tomu získali zkušenosti i kvalitu,“ pochvaluje si trenér.
A věří i dalšímu hráči nastupující generace, jehož nominace byla poněkud překvapením. „Tom Ondrušek si dva roky udržoval stabilní výkony. Přesvědčil mě. Možná nyní trochu zaplatí nováčkovskou daň, uvidíme, co s ním ten turnaj udělá,“ přemýšlí Trnavský. Velké turnaje ale brněnský rodák a současné levé křídlo Tatranu zahrát umí. Třeba předloňský Pohár mistrů.
Tradičně silnou zbraní Čechů by měl být brankářský post. Kouč reprezentace si ani neláme hlavu nad tím, kdo bude jednička. „Máme dva kvalitní gólmany. Oba potřebují být v zápřahu, první dva zápasy je prostřídáme a pak je budeme nasazovat podle toho, co budeme potřebovat,“ naznačuje své záměry. Otazníkem je snad jen zdravotní stav mužů z brankoviště.
David Rytych měl problémy s koleny, Tomáš Kafka dorazil do Curychu se střevní chřipkou. „David už si na problémy moc nestěžoval, v zápase ho to neovlivní. Občas, když je delší trénink, třeba dřív skončí,“ vysvětluje Trnavský. Kafka snad bude také brzy v pořádku.
Teď už jen věřit, že 4 roky dlouhá mise reprezentačního kouče skončí s úsměvem na rtech. Hodil by se, když bude po šampionátu v práci dohánět hodiny, které mu vzaly srazy s národním týmem. „I proto jsem byl rozhodnutý, že musím skončit. Bylo toho hodně za ty čtyři roky. A tenhle je o to náročnější. Loni jsem rok dopracovával a od ledna mě zase čeká to samé,“ usmívá se.
Nejvíce samozřejmě trpěla rodina. „Manželka se těší, snad i děti,“ říká Tomáš Trnavský. Ale ať už mistrovství světa skončí jakkoliv, zpět do rodné země se zatím nechystá. „Momentálně o tom neuvažujeme ani náhodou. Syn chodí do 2. třídy, dcera do školky. Do Čech vlastně jezdily děti jenom na prázdniny. Ve Švýcarsku se nám líbí, postavili jsme si dům, není kam utíkat,“ říká český reprezentační trenér, který je vlastně také už skoro Švýcar.
I proto má motivaci. Loučit se úspěchem právě v zemi, kde žije, by bylo o to sladší.
Autor: admin
