Florbalová reprezentace zakončila dvouletý cyklus vystoupením na mistrovství světa v Rize. Konečné čtvrté místo není ničím překvapivým, s ohlédnutím za uplynulým obdobím je v podstatě spravedlivé. Jenže nastává čas ptát se, co bude dál.
Šampionát v Rize sice aspoň trochu mediálně napravil mizérii výsledků a i díky povedeným utkáním s Norskem, Lotyšskem či Finskem čeští fanoušci mohli být hrdí na národní tým. Bohužel, ve dvouletém období šlo v podstatě jen o jeden povedený týden. A protože nevyšel poslední zápas rižského turnaje se Švýcarskem, reprezentační tým musel skousnout fakt, že cíl, na který se připravoval, skončil neúspěchem.
Jen málokdo si to možná uvědomuje, ale hodně rychle začalo odpočítávání k další velké akci, kterou bude MS 2018. A pozor. Tentokrát se šampionát uskuteční v Česku, v Praze, v O2 areně. Už ne za 24, ale de facto za 23 měsíců bude muset být známá nominace týmu, který by měl získat medaili, v lepším případě i hrát finále mistrovství světa.
Ano, vzhledem k boomu, který florbal v Čechách nadále zažívá, bude fanoušek v prosinci 2018 náročný. Češi totiž do florbalu mediálně šlapou, sport je vidět čím dál víc, má prostor v televizním vysílání. Prostě žádná schovávaná. A ve světě se prosazuje čím dál víc florbalistů.
Reprezentační tým tak bude pod drobnohledem nejen na prosincovém turnaji. Budou se sledovat jeho výsledky, výkony, dění. Stranou musí jít spory, musí se táhnout za jeden provaz. To ví i samotné vedení Českého florbalu.
Radim Cepek na střídačce českého národního týmu. Foto: Martin Flousek
Možná i proto se už začal pomalu a nenápadně formovat realizační tým pro následující období. Byl to nečekaný krok. Před šesti lety byste si asi nemysleli, že si Radim Cepek s Radkem Sikorou podají ruce. Mistrovství světa 2010 totiž někdejší parťáky rozkmotřilo. Ale hrany sváru obrousil čas a nový šéf reprezentačního úseku David Zlatník moc dobře věděl, proč chce Sikoru k týmu. Novicem na střídačce se stal Radek Sikora. Bylo potřeba vylepšit komunikaci mezi hlavním trenérem Cepkem a hráči. To se jistě povedlo, v Rize tým navenek opravdu fungoval velmi dobře. Zda fungoval i uvnitř, vědí jen samotní hráči. Ale Tom Ondrušek po prohraném utkání se Švýcary přece jen něco naznačil: „Spousta věcí se musí v reprezentaci změnit,“ řekl poněkud smutně před odletem z Rigy.
Český florbal tak má před sebou několik úkolů a jeden opravdu veliký: Najít a zvolit správné vedení
Reprezentace potřebuje muže, který spojuje a nerozděluje. Radim Cepek, ač je jistě velký odborník, byl bezesporu vynikajícím florbalistou a dodnes je rekordmanem v počtu nastřílených gólů, jednoduše cestu ke svým svěřencům hledal těžko. Po triumfu na EFT v České Lípě už jeho tým jen dostával rány. „Výsledkově je to krok zpátky, ale mám zájem pokračovat,“ řekl Cepek po šampionátu. „Potřebuju si trochu odpočinout a srovnat myšlenky. Momentálně na budoucnost moc nemyslím. Smlouvu s reprezentací mám platnou a doufám, že všechno půjde dál,“ dodal. Ale kdoví, zda si jeho další působení dokáže představit u týmu také David Zlatník.
David Zlatník a Zdeněk Skružný. Foto: Martin Flousek
Jsou v Čechách trenéři, kteří by dokázali reprezentaci převzít a během necelých dvou let ji dostat do dokonalé kondice? Možná ano, leccos umí Radomír Mrázek, Jan Zahalka, Pavel Brus či Luděk Beneš.
Jenže v kuloárech se mluví o tom, že by Čechy mohl vést zahraniční odborník. Velké jméno z ciziny by totiž přineslo respekt nejen rivalů, ale i samotných florbalistů. Těžká česká povaha v kombinaci s dosti malým florbalovým rybníkem totiž dělají z národního týmu skoro pokaždé hodně třaskavé prostředí.
Pokusy se zahraničním koučem už tu byly. V roce 1996 vedl s Jaroslavem Marksem národní tým Švéd Martin Eriksson, o dva roky později pomáhal těmto dvěma další Švéd Mats Johansson, u stříbra z roku 2004 byl švýcarský motivátor Sascha Brendler. V roce 2008 na domácím mistrovství pomáhal Fin Pasi Tilander, i když to byla trochu rozpačitá pomoc.
Petteri Nykky
Kdo je v hledáčku nyní? Mluví se prý o Petteri Nykkym, který stál za historicky prvním titulem mistrů světa pro Finy. Jenže tenhle brýlatý kouč při dalších zahraničních misích pohořel. Při domácím MS v roce 2014 na něj vsadili Švýcaři a turnaj skončil „jen“ bronzem. O dva roky později prohrál tenhle Fin i s Čechy a Švýcaři ho propustili. Nykky neudělal žádné zázraky ani s Austrálií, která byla jednoznačně nejhorším celkem posledního MS. Ač jméno finského trenéra zní zvučně, asi by angažmá nebylo tou ideální variantou.
Češi by se možná měli porozhlédnout i dál. Rozpočet pro domácí šampionát by zcela jistě unesl i položku pro osobnost, která by měla být zárukou úspěchu. Ano, Česko by mělo chtít toho nejlepšího. Ve světě florbalu jsou dnes uznávanými veličinami třeba Thomas Brottmann z Falunu, či Fin Mika Ahonen. Volný je de facto i Mikael Hill, který vybudoval tým Mullsjö. Možná škoda, že trenéřinu načas opustil Iiro Parviainen, který v minulosti dělal psí kusy třeba s Lotyšskem. Trenéra pro svůj tým hledají nyní právě Lotyši, ale i Němci a na námluvách byli i Johana Schönbecka.
Johan Schonbeck ještě na střídačce Wileru. Foto: unihockey.ch, Erwin Keller
U posledního jména se zastavme. Možná právě tenhle chlapík by byl tou ideální volbou. Proč? Nic vám to jméno neříká? Schönbeck má za sebou hodně zajímavé poslední sezony. Z rodného Švédska vyrazil poznávat florbal ve Švýcarsku. Začal v Langnau a následně pod jeho vedením proběhl restart slavného Wileru. S ním vyhrál dva tituly a co víc, vytáhl si k sobě Radka Sikoru. Ano, ti dva se dobře znají a důvěřují si.
Dnes je Schönbeck zpátky ve Växjö a jako sportovní manažer pokračuje v úspěšném tažení. Vipers se vrátili do Superligy před čtyřmi sezonami a s týmem plným „noname“ florbalistů, bez reprezentantů hrají na špici. Aktuálně jsou dokonce na čele. Schönbeck prostě umí, jsou za ním výsledky.
Zamyšlený Radim Cepek na střídačce. Foto: Martin Flousek
Koho vedení Českého florbalu vybere, je otázkou. Setrvání Radima Cepka v současné chvíli vypadá 50 na 50 a to i přesto, že se s ním původně počítalo až do roku 2018. Rozhodnou první týdny v lednu, kdy by měla proběhnout analýza uplynulého cyklu a mistrovství světa. Narovinu, je to možná pozdě.
Pozdě i proto, že Čechům uteče hned první mezinárodní termín. Na víkend 4. – 5. února, kdy stojí všechny velké evropské soutěže a nebude se hrát nic, florbalisté dostanou volno. Přáteláky si domluvili jen Maďaři s Belgií, v akci budou juniorské výběry. Ale klidně se mohlo hrát mezistátní dvojutkání Česka se Slovenskem. Třeba jen proto, aby se odstartovala propagace světového šampionátu.
Český mužský národní tým má totiž jednu velkou nevýhodu. Skoro vůbec nehraje před vlastním publikem. Potřeboval by hrát ve Zlíně, Ostravě, Pardubicích nebo třeba i Jindřichově Hradci či Ústí nad Labem. A soupeři nemusí být jen Švédové, Švýcaři či Finové, ale třeba Estonci, Lotyši nebo Norové. Právě před domácím obecenstvem se získává důvěra mezi fanoušky a hráči…
Autor: Tomáš Rambousek
Označit Zahalku jako někoho kdo „může vést reprezentaci“ a „leccos umí“ je docela odvážný tvrzení.
S tim Zahalkou to si dělaš srandu !!!!!! Vyhořel v Bolce protože zjistili že neumí nic a ty ho cpeš do repre ! Hlavně se nebát vyměnit Cepka ale i Skružneho , nic neni na věky .
ZAHALKA ????? Koukám do kalendáře a apríl není, je to tedy jen normální vtípek, že ? Jak můžete napsat že Zahalka leccos umí ? Vždyť to je člověk, kterej hodí míček na plochu a jde si sednout do kouta …
Moc rád bych tam viděl Mrázka, ale pochybuji, že to přijme potom co ho parta kolem Skružnýho odpálkovala a vyměnila za Cepka…
Mrázek nebo trenér ze Švédska (Finska), který nebude stavět do repre hráče podle jejich příjmení, ale podle aktualní výkonnosti.
není to jenom postavou trenéra…ten problém je daleko složitější a obsáhlejší, zdá se mi, že florbal jako sport v čr nedokáže využít obrovské členské základny, nadšení, profitu a důvodem je, jak už to bývá v našich luzích a hájích, nekompetentnost, bratříčkování, předstírání, flákání – jednoduše to, na čem zmírá celá naše společnost – klientelismu a osobní vazby. Do sportu přišly peníze – na svazové úrovni – a spousta rádoby odborníků zacítila šanci umístit svoje líné zadele na teplá místečka. pokud šétrenérem je rádoby odborník skružný, pokud první trenér repre má problémy sám se sebou – potom se nedivme, že se to přenáší i na ty kluky. natov byl jediný a kdoví proč to řekl nahlas…
K Natovovi bych přidal i Hubalka, o něm se ví ,že je poslal … jen s ním, pokud se nepletu, nebyl rozhovor .
Pod unií se schovává spousta lidí, kteří toho dělají jen minimum a s nízkou odborností, ale sedí tzv. u zdroje. A samozřejmě se nebudou chtít hnout, proč taky. Jak je florbal mladý, tak zbafuňařil opravdu rychle.
Ale není potřeba házet flintu do žita. V ČR je pořád dost zkušených lidí a florbalových odborníků, kteří nejsou pod vlivem unie (i když s ní třeba spolupracují) a kteří jsou schopní posunout český florbal o velký kus dopředu.
Jen musí mít podporu, sami nic nezvládnou. A v tomto případě pro ně zůstává ve hře pouze podpora veřejnosti. Jenže s tou se špatně pracuje a spoléhá na ní, protože vždycky se najdou nějací křiklouni (v lepším případě), nebo naopak lidé, kterým je všechno jedno (a chtějí svůj klid, né revoluci).
Zajímavý článek, jen ten Zahálka mně osobně tam moc nevoní. Těch lidí komu by unie měla dát šanci je naštěstí více. Požadavky sportu se zvyšují a paraelně s tím by se měla zvyšovat kvantita a kvalita realizačního týmu reprezentace, která by měla udávat trend rozvoje v Česku. Doteď tomu tak určitě nebylo. Nečetl jsme o žádných seminářích/konferencích od repre trenérů. Trenérů je pro oslovení je dost. Trenéři, které si může unie pro repre vychovat taky. Stačí si jen vybrat: Folta, Mrázek, Brus, Sikora, Beneš, Pazdera, Jedlička (momentálně pro unii nepoužitelný, ale přece by se dala i pro něj najít vhodná pozice),…do budoucna rostou další: Jakoubek, Podhrádský, Czeczinkar, Vojta, Menhart,… z (ne)aktivních hráčů typu Richter, Fridrich a dalších. Není potřeba si zpívat, kde ty trenéři jsou…jen je dobře poskládat, dát prostor a rovnou hledat, vychovávat lidi na jejich pozice…Momentální stav je už neudržitelný, všichni jsou akorát přinejmenším otrávení.
Bedla je trener zen Slovenska….
Lucas Tomatis ???? Aktuálně trenér Švýcarů U21
bude se už konečně někdo starat o brankáře? pouštěl jsem si dnes s klukem zápas o bronz a v první třetině je to obrosvký rozdíl. my máme spousty jasných šancí a dobrých pozic, ale švýcar je vždycky na svém místě a nakonec ani nemusí dělat nějaký extra zákrok jen drží postoj a nechá se trefit. zato Kafka se tam klátí ze strany do strany, pořád na zemi. obdržené branky nehodnotím, ale ty ostatní situace. kdo se u mužů vlastně letos staral o trénink brankářů?