Zlatý hattrick pro Matěje Jendrišáka! Český kanonýr byl v uplynulém roce podle redakce Florbal.cz nejlepším českým florbalistou a navázal tak na první místa z předešlých dvou let. Druhý skončil Tom Ondrušek a třetí Patrik Suchánek.
Útočník Linköpingu a lídr reprezentace byl znovu hodně vidět. Ve švédské superlize sbíral body jako na běžícím páse a pozici lídra stvrdil také v reprezentaci. V nejlepší desítce jsou oproti loňsku tři nováčci. Sedmou příčku obsadil forvard švýcarského Wileru Daniel Šebek, devátý skončil Milan Tomašík a elitní desítku Florbal.cz uzavírá brankář Lukáš Souček.
1. Matěj Jendrišák (Linköping IBK, Švéd.)
Loni: 1. místo
Matěj Jendrišák. Foto: Per Wiklund
První místo žebříčku bylo podobně jako loni jasnou volbou. Jendrišák si podruhé za sebou zahrál švédské Superfinále, i podruhé v něm dokázal skórovat. Linköping sice i tentokrát skončil těsně pod vrcholem, český centr ale opět dokázal, že patří mezi největší osobnosti nejkvalitnější florbalové ligy světa. Zazářil také na prosincovém MS – v 6 zápasech zvládl 11 kanadských bodů a vysloužil si místo v All-Star Teamu celého šampionátu!
2. Tom Ondrušek (Warberg IC, Švéd.)
Loni: 9. místo
Tom Ondrušek. Foto: Warberg IC, Krister Andersson
Odchovanec brněnského florbalu v dresu Chodova vyrostl ve velkého hráče. Začal se více zapojovat do kombinace, a ačkoliv má v rukou dynamit, už nestřílí pokaždé, když dostane míček na hůl. Rozhodl letošní Superfinále a poté se vydal za vysněným švédským angažmá do Warbergu. Do jeho sestavy rychle zapadl a zatím si drží průměr bod na zápas. Svoji extratřídu ukázal i na MS, čtvrtfinále proti Estonsku rozhodl hattrickem.
3. Patrik Suchánek (IBK Dalen, Švéd.)
Loni: 2. místo
Patrik Suchánek. Foto: Per Wiklund
Zrzavý bek zůstal jako poslední český hráč v Dalenu, kde už si bez něj sestavu asi nedokážou představit. Jak v klubu, tak v národním týmu bývá členem přesilovkových formací, na vrcholu rozestavení může uplatnit svou brilantní techniku, skvělou přihrávku i dělovou ránu. Český florbal by tak kvalitních a kreativních obránců potřeboval více.
4. Jiří Curney (Florbal Mladá Boleslav)
Loni: 3. místo
Jiří Curney se raduje ze své trefy. Foto: Štěpán Tomš, Florbal Mladá Boleslav
Ne náhodou má černovlasý ostrostřelec už roky rezervované místo v první formaci národního týmu vedle Matěje Jendrišáka. V říjnu hattrickem do sítě Liberce překonal rekord Libora Schneidera a ani ne měsíc po 27. narozeninách se stal nejlepším kanonýrem v historii české nejvyšší soutěže. Hlavně díky němu má Mladá Boleslav v čele Superligy už desetibodový náskok. Na MS ho střelecké štěstí bohužel opustilo v nejméně vhodný moment, po rychlé úvodní trefě v zápase o bronz.
5. Patrik Dóža (Florbal Chodov)
Loni: 5. místo
Patrik Dóža. Foto: Štěpán Černý
V domácí soutěži je pro většinu soupeřů prakticky nezastavitelný. Svou geniální kličkou připravil v Superfinále vítězný gól Tomu Ondruškovi, v probíhající sezoně pak řídil demolici Tatranu a při vítězství 17:5 si připsal neuvěřitelných 10 bodů za 6 gólů a 4 asistence. Před světovým šampionátem ale jako by mu forma odešla. V listopadovém šlágru s Boleslaví vyšel úplně naprázdno, z Lotyšska pak odjížděl s nevalnou bilancí 0+3. Také proto muž se zlatýma rukama obsadil v našem výběru (už potřetí za sebou) „až“ 5. místo.
6. Martin Tokoš (IBF Falun, Švéd.)
Loni: 2. místo
Martin Tokoš. Foto: Per Wiklund
Vítkovický expres došel s Dalenem až do semifinále, kde skončil na Jendrišákově Linköpingu. Před další sezonou se pak z Umeå stěhoval o několik kilometrů jižněji, do oblíbeného střediska zimních sportů Falunu, který překvapivě přišel o pozici krále SSL. I když si mezi florbalovými superhvězdami vybojoval místo v sestavě, bodově zatím nezáří a podobně tomu bylo na MS.
7. Daniel Šebek (SV Wiler-Ersigen, Švýc.)
Loni: –
Daniel Šebek. Foto: Raphael Studer
Odchovanec někdejší vyhlášené líhně mladých talentů SSK Future působí ve Švýcarsku už několik sezon, v roce 2014 navíc přestoupil z Grünenmattu do slavného Wileru. Dlouho ale nijak nevyčníval a byl ve stínu jiných českých útočníků. Až letos o sobě dal výrazněji vědět a Radim Cepek mu dokonce svěřil místo v první formaci národního týmu vedle Jendrišáka a Curneyho. A Šebek důvěru nezklamal, na MS patřil k tomu lepšímu, co český tým nabídl.
8. Marek Beneš (Tatran Střešovice)
Loni: 8. místo
Marek Beneš. Foto: Flickr IFF
I když teprve před dvěma měsíci oslavil 19. narozeniny, objevuje se Marek Beneš v našem výběru už podruhé. Syn někdejšího reprezentanta a současného trenéra Tatranu Luďka Beneše je jednoznačně nejproduktivnějším mužem střešovických a jeho výkony ho dostaly až šampionát do Rigy. Tam se postupně z lavičky propracoval do základní sestavy a především pro švédské kluby může být v létě žhavým zbožím.
9. Milan Tomašík (Linköping IBK, Švéd.)
Loni: –
Milan Tomašík (v bílém). FOTO: Per Wiklund.
První muž našeho žebříčku z roku 2012 se do první desítky vrací po třech letech. Na začátku letošního roku zkušený centr skončil v druholigovém Visby a z ostrova nesoucího Čechům zvláštně znějící název Gotland se stěhoval na západ, za Matějem Jendrišákem do Linköpingu. Ani ve svém třetím švédském finále nejcennější titul nezískal, v novém působišti ale ožil a v národním týmu plní roli jednoho z nejzkušenějších.
10. Lukáš Souček (1. SC Vítkovice)
Loni: –
Lukáš Souček. Foto: Jiří Zerzoň
Už několik sezon patří mezi nejlepší brankáře české nejvyšší soutěže, pořádnou šanci v národním týmu ale dostal až letos. Velmi mu pomohlo, že na rozdíl od dalších adeptů na místo v reprezentačním brankovišti je v klubu jasnou jedničkou. Stejnou roli nakonec plnil i v českém týmu na MS v Rize a nebýt nešťastného gólu od Finů 7 vteřin před koncem semifinále, mohl být hrdinou celého národa. Na klubové úrovni nejprve vychytal Vítkovicím vítězství v Poháru a po zpackaném začátku sezony je senzačně dotáhl také do Superfinále.
Historie ankety:
2015:
1. Matěj Jendrišák
2. Martin Tokoš
3. Jiří Curney
4. Patrik Suchánek
5. Patrik Dóža
6. Ondřej Mikeš
7. Jan Jelínek
8. Marek Beneš
9. Tom Ondrušek
10. Milan Fridrich
2014:
1. Matěj Jendrišák
2. Patrik Suchánek
3. Jiří Curney
4. Martin Tokoš
5. Patrik Dóža
6. Ondřej Mikeš
7. Michal Podhráský
8. Tomáš Kafka
9. Lukáš Hájek
10. Martin Richter
2013:
1. Martin Tokoš
2. Vojtěch Skalík
3. Patrik Suchánek
4. Milan Tomašík
5. Martin Ostřanský
6. Matěj Jendrišák
7. Martin Zozulák
8. Patrik Dóža
9. Michal Podhráský
10. Petr Novotný
2012:
1. Milan Tomašík
2. Martin Tokoš
3. Tomáš Kafka
4. Jan Jelínek
5. Matěj Jendrišák
6. Martin Richter
7. Petr Kološ
8. Vojtěch Skalík
9. Aleš Zálesný
10. Michal Podhráský
2011:
1. David Rytych
2. Matěj Jendrišák
3. Milan Tomašík
4. Vojtěch Skalík
5. Jan Jelínek
6. Milan Garčar
7. Petr Skácel
8. Tomáš Kafka
9. Tom Ondrušek
10. Jiří Curney
Autor: Redakce
Tokoš nikdy nebude ve Falunu sbírat hromady bodů. Jejich hra je postavena na první lajně, která má v zápasech obrovský „icetime“…ostatní pětky jsou také skvělé, jiných týmech by často byly prvními lajnami, ve Falunu prostě holt hrajou druhé housle a s malým časem stráveným na hřišti prostě bodové hody být nemůžou. Patrik Doža mě zklamává čím dál víc…co stačí na česko už jinde stojí za houby.
Ono to, jak ho vypoklonkovali z Pixba o něčem taky svědčí 🙂
S tou kritikou Dóži bych se mírnil. Minulou sezonu udělal Chodovu titul hlavně on, v bodování mu chybělo málo na rekord ligy. Jendrišák reprezentaci taky začal táhnout až po delší době a to převážně proto, že Cepek postavil její hru na něm (stejně jako je to v Chodově postavené na Dóžovi – výsledkem toho je, že od návratu ze Švédska nebodoval asi jen ve dvou zápasech). A k MS: výpadek formy v tu nejnevhodnější chvíli. Navíc Paddy podle mě není hráč do třetí lajny.
Všechno co jsi tady napsal je pěkné, ale Dóžá a jeho výkony poslední dva roky v národním týmu nejsou moc výrazné i přesto že nebodoval v pouhých dvou zápasech superligy.
Asi bych tam místo Šebko/Součka dal Veltšmída, i o další výměně by se dalo uvažovat. Ale podle mě tam Veltšmíd prostě patří.
Na rozdíl od ostatních let, letos moc tlačenice nebyla. Dalo by se třeba ještě uvažovat o nějakém místu pro Veltšmída nebo Jelínka, ale jinak fakt nevím…
Na 11. Miste jsem hned ja bych dodal