A jedenácté mistrovství světa ve florbalu vyhrává Švé… Finsko! Nedávné finále šampionátu v Rize mělo všechny parametry, jaké by velký zápas měl mít – obrat, vyrovnané soupeře, v jejich sestavách osobnosti a k nim se vázající příběhy. Dovršení jednoho takového a i značně silného osudu mohla celá florbalová komunita sledovat právě po rozhodujících nájezdech. Dotyčného zná snad každý, kdo o sportu točícím se okolo děrovaného míčku něco málo ví. O kom že je tu tedy řeč? Přeci o legendě Mika Kohonenovi.
Vše ale řádně po proudu času. Kohonen jel na svůj první světový šampionát v roce 1998, tehdy jako jednadvacetiletý mladík a hráč finského Happee. O dva roky později se už přesunul do švédského Balrogu, kde se florbalový svět naplno dozvěděl o výjimečnosti finské legendy.
Rovnou ve své premiérové sezoně fenomenální Fin zaznamenal neuvěřitelných 107 bodů a po právu byl vyhlášen nováčkem roku a zároveň nejlepším hráčem ligy. Z jeho prvního působení ve Švédsku rovněž pochází stále platný rekord nejvyšší soutěže, kdy v jediném duelu stačil získat jedenáct bodů za dvě branky a devět asistencí.
Na předměstí Stockholmu se Kohonen navíc potkal s krajanem Hannesem Öhmanem, s nímž tvořil údernou letku prakticky po celou kariéru. Plody jejich souhry Balrog v roce 2004 dovedly k druhému a zatím poslednímu týmovému triumfu ve švédské SSL.
Souhra Kohonena s Hannesem Öhmanem začala ve švédském Balrogu. FOTO: Olivia Bröms, Innebandymagazinet.
Fin se po úspěšné švédské misi vrátil domů do Happee. V té době šestadvacetiletý si mezitím ještě stačil odskočit na další, tentokrát už svůj čtvrtý světový šampionát. V dresu Suomi opět bojoval po boku svého věrného spoluhráče Öhmana, to ale k výraznějšímu úspěchu zemi tisíce jezer nedotlačilo. Ani 13 Kohonenových asistencí (nejvíce na turnaji) nestačilo na víc než třetí místo. Ze zlata se roku 2004 radovali v té době z trůnu nesesaditelní Švédové, stříbrný cinkot měl naopak na svědomí překvapivý finalista z Česka.
Ale zpět k slavnému Finovi. Ověnčený oceněním pro nejlepšího hráče planety za rok 2005 přijal Mika po jedné domácí sezoně další výzvu. Po geniálním florbalovém mozku zatoužil švédský celek Storvreta.
Mika Kohonen zažil s Hannesem Öhmanem nejlepší roky ve Storvretě. FOTO: Per Wiklund.
V dresu orlů poblíž města Uppsala s nejstarší univerzitou ve Švédsku se opět potkal s pro něj nerozlučným střelcem Öhmanem. Po bronzech z let 2007 a 2009 finské duo na konci první dekády dobylo pro Storvrtetu premiérový titul. Kohonen zároveň se svými spoluhráči z reprezentace prolomil v prodloužení památného pražského finále světovou nadvládu Švédska.
Hráč s číslem 29 si podmanil vše, kde se objevil. Doma v Helsinkách v roce 2010 řídil jako největší ofenzivní hvězda Finů obhajobu titulu světových šampionů. Spolu se švédskými reprezentanty Mattiasem Samuelssonem, Henrikem Stenbergem a jinými přidal k logu Storvrety další dvě hvězdičky za dvojnásobnou obhajobu prvenství ve švédské lize. Mezi lety 2009 až 2012 zároveň podle novinářů planeta neznala lepšího florbalistu než právě Miku.
Kohonen v roce 2010 dovedl Finy na mistrovství světa v Helsinkách k obhajobě zlata. FOTO: Jari Turunen.
Ovšem ani kouzly na hřišti nedokázal rodák z města Jyväskylä zastavit neúprosný tok času. Vleklé zranění a obavy z konce kariéry si vybraly daň na Finově psychice – Kohonen přiznal, že jej souží deprese a syndrom vyhoření. V té době sedmatřicetiletý veterán vynechal několik měsíců, na závěr sezony se ale ještě stihl vrátit.
Storvreta se ovšem na jaře roku 2015 nedostala ani do play-off a její vedení se z toho důvodu odhodlalo k radikálnímu kroku – vybudovat nový, mladý a opět úspěšný celek. Vyhlášený kanonýr Öhman, o kterém zmínka padla, se rozhodl odebrat do florbalového důchodu už rok předtím. Legendárního praváka měl nahradit člen švédské juniorky Albin Sjögren. Rudý dres s orlicí ve znaku navíc začali postupně oživovat i falunský Alexander Ruud, Robin Nilsberth z Granla a Jimmie Pettersson, jehož předchozím zaměstnavatelem bylo Mullsjö. Ovšem s tváří týmu Kohonenem se už nadále nepočítalo.
Pro legendu to bylo nepříjemné překvapení. Deset let nenahraditelných služeb bylo rázem zapomenuto, rodina kapitána Storvrety se navíc v Uppsale usadila, což slavnému útočníkovi na klidu rovněž dvakrát nepřidalo.
Bratři Mika a Mikko Kohonenové se na klubové úrovni potkali až v dresu SPV. FOTO: JENNI GÄSTGIVAR.
Ani v takové situaci a ve florbalově požehnaném věku ale ještě sbohem dávat nechtěl. Naopak se vrátil do rodného Finska do týmu SPV, kde se poprvé na klubové úrovni setkal se svým mladším bratrem extravagantnějšího vzezření Mikko Kohonenem.
Ty, kdo v SPV viděli sportovní dožití legendy, dvojnásobný mistr světa opět překvapil náhlým návratem do švédské superligy v srpnu tohoto roku. Mikovou třetí štací v nejlepší lize se stal přístavní tým Helsingborgu. O tři měsíce později zároveň florbalová ikona opět nechyběla v závěrečné nominaci finského trenéra Petri Ketunnena na šampionát v Lotyšsku.
Finskou legendu mohou fanoušci v probíhající sezoně vídat v dresu Helsingborgu. FOTO: Olivia Broms.
Devětatřicetiletý veterán v Rize nedostával tolik příležitostí a neměl tak dominantní roli jako na předešlých šampionátech. Finský tým ofenzivně táhli především kometa Peter Kotilainen, obr Eemeli Salin či střelci Miko Kailiala a Sami Johansson.
Přesto v nejdůležitější chvíli znovu ukázal zkušený útočník svou třídu. Ve finále proměnil nájezd ve třetí sérii a jeho pokus se nakonec ukázal být tím rozhodujícím. Gesto finského kapitána Tatu Väänänena, kdy legendě proti všem sportovním zvyklostem přenechal zvednutí poháru, bylo všeříkající.
Finské oslavy v Rize neodstartoval nikdo jiný než Mika Kohonen. FOTO: Flickr IFF.
Každý pohlíží na příběh Miky Kohonena jinak. Jistý je ovšem fakt, že florbal moc dalších legend Finova formátu nemá a ani nepamatuje. Z domácího prostředí bychom s jeho sportovní vytrvalostí v poslední době mohli porovnat snad jen působení tatranských ikon Tomáše Kafky s Milanem Fridrichem. Ale ani české legendy se nemohou pyšnit pěti oceněními pro nejlepšího hráče planety či třemi tituly mistra světa a švédské superligy. A kdo ví… Třeba už tak bohatá kariéra fenomenálního Fina stále ještě nekončí a poslední kapitolu Kohonen dopíše v dresu Helsingborgu anebo až za dva roky na mistrovství světa v Praze…
Galerie Miky Kohonena:
Autor: Jakub Švejkovský
Celkem by mě zajímalo kde/kdy a kolik vydělal jen za florbal 🙂
Pro mě největší osobnost florbalu vůbec!! Super článek.
Konečně na florbal.cz pisálek, který má hlavu a patu!
Kvalitní články pane Švejkovský, zajímavá témata bez hledání zbytečných Blesk senzací.
Jen tak dál.
Pěkný článek, Kohonena jsem vždy obdivoval a to hlavně proto kolik asistencí měl ve sportu, ve kterém se píše pouze jedna asistence, to svědčí o jeho velikosti. A ty nájezdy, to je taky paráda! Rád bych ho na MS v Praze ještě jednou viděl, je to legenda.