Florbalistky Bohemians mohly v úterý oslavit svou první medaili. Ve finále Poháru České pojišťovny sice nezískaly zlato, ale obránkyně Karla Kalecká říká, že za každou medaili musí být člověk rád a být pokorný. V rozhovoru také rozebírá, co chybí Bohemians k dosažení levelu, na kterém jsou třeba finálové přemožitelky z Vítkovic.
Není pochyb o tom, že Bohemians prospěla spolupráce s ELITE, přesto se podle Kalecké utkání ve druhé periodě nerozhodlo. „Nemyslím si, že se utkání rozhodlo ve druhé třetině, naopak si myslím, že Vítkovice ve druhé třetině nezačaly dobře a my se tomu přizpůsobily. Je to škoda,“ posteskla si.
Je to možná paradox, prozatím Bohemians trápily spíše první třetiny. „Co se týče prvních třetin, tak doufejme, že zlepšení přijde časem. Musíme zlepšit souhru a dát tomu maximum od první minuty,“ hledá recept Kalecká. „V tomto ohledu nám ještě chybí zkušenosti, ten lepší tým hraje od začátku do konce utkání naplno a v jeho průběhu nepolevuje,“ porovnává výkon Bohemians s ostatními.
Sama ví, že ve hře jejího týmu jsou pasáže, které tam být nemají. „U nás je problém, že hrajeme špatně buď první, nebo poslední třetinu. A to se nám nemůže stávat,“ říká. „Druhá věc, co se nám nemůže stávat, je to, že hrajeme na střídačku dobře se silným soupeřem a poté špatně se silným soupeřem. To odděluje ty nejlepší týmy od lepších, jde o konstantnost výkonů,“ ví zkušená florbalistka.
Ve své kariéře sbírala zlaté medaile s Herbadentem, nyní má první stříbro s Bohemians. „Člověk musí být pokorný a jelikož jde o medaili, tak ji musí brát. Takže za ni jsem určitě ráda,“ usmála se. „O to více, že se nám podařilo porazit Herbadent, který je na tom papírově podle mě zatím pořád lépe než Bohemians. Nám se však podařilo vyhrát, protože jsme do toho daly všechno,“ líbilo se jí. „Finále jsme sice prohrály o tři branky, ale nebyla to od nás žádná ostuda,“ zhodnotila na závěr.
Autor: Michal Dannhofer
