Třetí díl našeho seriálu Na obou stranách přináší příběh Ivany Šupákové, která odehrála v dresu FBC svou premiérovou extraligovou sezonu, aby vzápětí v rámci hromadného přestupu odešla do Vítkovic. Podle svých slov ráda vzpomíná na působení v první generaci ostravského celku, s tehdejšími spoluhráčkami se však příliš nevídá.
Ivano, jak vzpomínáš na své působení v FBC Ostrava?
„Celkem příjemně, byl to první rok v extralize. Nebudu lhát, nějaký strach tam byl, ale z Brodu jsme šly tři, takže jsem nebyla úplně v novém prostředí a holky, které tehdy působily v FBC, nás přijaly dobře. Tehdy se nám povedlo urvat ve čtvrtfinále jeden zápas s Vítkovicemi, tehdy to byl asi můj vrchol. Teď na to vzpomínám trochu s úsměvem.“
Po jedné sezoně jsi tehdy v rámci hromadného transferu přešla do Vítkovic. Co Tě přesvědčilo?
„Jeden z hlavních důvodů byl asi Dušan Dudešek. Beru ho trošku jako mého náhradního taťku tady v Ostravě. Za další to, že nás nebylo tolik v tu dobu a některé holky chtěly skončit kvůli času, který už tomu nechtěly obětovat. Jestli se nepletu, tak se také měnila soutěž na jeden zápas o víkendu.
Upřímně, ty jsi patřila k – říkejme tomu – „Mariánkovu“ FBC, jak na tehdejší partu okolo Polzerové, Metzové nebo Závodné vzpomínáš?
„Když jsem přišla do FBC, tak pan Mariánek skončil. Co se týče Metzové, Závodné a také Štrbákové, nemůžu si stěžovat. Ukázaly mi, že všechno není růžové a jednoduché, za což jsem ráda a bylo mi ctí s nimi hrát.“
Jste spolu ještě v kontaktu?
„Když se potkáme, pokecáme, zvláště na letních turnajích, ale nijak zvlášť se nesetkáváme.“
Prožíváš z výše popsaného důvodu zápasy s Ostravou nějak speciálně?
„Pořád to bude něčím jiné. Vrátila se právě výše zmiňovaná Metzová (dnes provdaná Skácelová, pozn. aut.), po boku Vavrečkové jsem také hrála a možná teď to má ještě větší náboj, když tam jsou Andy Pastušková s Lucii Šrotovou, se kterými mě pojí větší přátelství.“
Obecně se bere za to, že když spolu soupeří dva týmy na jednom místě, tak jim to oběma prospěje. Prospělo Vítkovicím zlepšení FBC?
„Z mého hlediska určitě. Jsem ráda, když je o další kvalitnější tým navíc, a pokud jsou z jednoho města, tak tomu dodává rivalita mezi námi atmosféru. Navíc nás v těchto zápasech podpoří početnější divácká kulisa.“
Jak se těšíš na semifinále? Byla také tvoje volba, že se Vítkovice ve čtvrtfinále vydají do Jičína?
„Upřímně, mám dost ráda zápasy plné bojovnosti a FBC bude určitě ještě plné emocí ze čtvrtfinále, takže určitě se bude na co těšit. Musím říct, že Jičín moje volba nebyla, byla jsem spíše pro městského rivala, ale nakonec to byl – mimo jiných věcí – super teambuilding v pěkném prostředí.“
Autor: Michal Dannhofer
