Už v pondělí se proti sobě v Superfinále postaví celky Vítkovic a Herbadentu. Tradiční rivalové si finále zopakují po třech letech, v roce 2014 totiž Vítkovice získaly první titul ve své novodobé historii, když ve finále porazily Herbadent 5:0. Bitva těchto dvou týmů má ale silné historické pozadí, které se pokusí přiblížit tento článek.
Historické pozadí
Herbadent, jehož historie se táhne od Tatranu po Děkanku a Tigers, byl dlouhé roky neohroženým vládcem českého ženského florbalu. Dodnes nepřekonaná je jeho série 77 výher v řadě, která trvala téměř tři roky.
Až přišel 28. únor roku 2010 a prohra s Vítkovicemi v tehdejší nadstavbové skupině v poměru 3:4. „Za výhru jsme hodně šťastní. Přeci jen porazit Tigers je hodně výjimečná věc. Zápas byl výborný, místy nám přálo štěstí, ale šli jsme mu zdravě naproti,“ řekl před více než sedmi lety trenér Vítkovic Jiří Velecký.
Vítkovice tehdy stály na počátku své novodobé cesty a na podzim téhož roku skončilo vzájemné utkání obou soupeřů dalším historickým výsledkem: vysokou výhrou Pražanek 13:1.
Pro oba soupeře to zároveň bude třetí střetnutí v Superfinále: kromě roku 2014 se oba týmy utkaly také o rok dříve, kdy Herbadent zvítězil 3:2. Zároveň tak získal svůj dosud poslední titul.
Brankářské osobnosti
Jsou patrně nejlepšími českými brankářkami, které kdy chytaly. Kariéry Jany Christianové a Lenky Kubíčkové mají společnou také bronzovou medaili z Mistrovství světa žen v roce 2011, kdy byla Christianová jedničkou a Kubíčková jí kryla záda. Pod vedením tandemu Karolína Šatalíková – Markéta Šteglová pak společně vychytaly bronzové medaile.
Jana Christianová (v bílém) se v O2 Aréně představí vůbec poprvé. Foto: Flickr IFF
Jejich kariéry se mohly protnout ještě jednou: předtím než vedení Mory oslovilo Lenku Kubíčkovou, bylo v zimě 2015 v kontaktu právě s Janou Christianovou. Ta se tak mohla stát vůbec první florbalistkou, která okusila všechny čtyři elitní soutěže, ale povedlo se to až o rok později útočnici Madeleine Ellilä… v dresu Vítkovic.
Ze slov obou brankářek je jasné, jak si jedna druhé váží. „Lenku Kubíčkovou vnímám jako výbornou gólmanku. Obdivuji, jak si dokáže už několik let držet stálou výkonnost a vždy je základním stavebním kamenem, ať hraje za jakýkoliv tým,“ říká Christianová. „Její zkušenosti jsou pro ni velkou předností a určitě patří mezi nejlepší české gólmanky,“ dodává.
Takto se Lenka Kubíčková radovala po premiérovém titulu novodobých Vítkovic.
A Kubíčková kontruje ve stejném duchu. „Gólmanka, která dovedla svůj tým přes vypjaté semifinálové boje až do Superfinále – už jen to je známkou toho, že Christi může být jednou z klíčových hráček v tomto utkání,“ hodnotí. „Sice to bude její první Superfinále, ale má tolik zkušeností z velkých zápasů, že jí to kolena určitě neroztřese. I když naše kariéry probíhají časově v podstatě souběžně a už docela dlouho, paradoxně jsme proti sobě moc zápasů neodehrály a tento bude jednoznačně nejdůležitější,“ je si vědoma tíhy zápasu, ve kterém vítěz bere vše.
Sama ale chce vyhrát. „Herbadentu jsem finále přála, teď už ale, věřím, jeho jízdu zastavíme. Christi je skvělá gólmanka, my máme přinejmenším stejně skvělé útočnice – budou to krásné souboje a těším se na ně,“ zakončila Kubíčková.
Práce se zahraničními hráčkami
Také v tomto směru mají oba týmy na kontě několik primátů: Herbadent například přivedl první Maďarku do nejvyšší české soutěže, a byť angažmá Brigitty Radásci pokazilo zranění kolene, tak bylo zřejmé, že florbal hrát umí. Amanda Nordin se pak v jeho dresu stala první Švédkou, která okusila českou nejvyšší soutěž. Nemluvě například o dlouholeté opoře Košturiakové.
Amanda Nordin
Také Vítkovice mají zkušenosti se zahraničními hráčkami. Za působení současného kouče Veleckého se v Ostravě vytvořila silná slovenská legie, ale přišly také Finky Laitinen s Lankinen nebo lotyšská brankářka se švédským pasem Visnevska. V neposlední řadě pak již zmíněná Ellilä, která zde dokončila putování po všech elitních soutěžích.
Dvě největší slovenské hvězdy
O obou už byla zmínka v předcházejícím bodě. Přesto si obě zaslouží zvláštní odstavec. Lucia Košturiaková byla společně se jmenovkyní Kotlebovou vůbec první Slovenkou v české extralize a stálicí zůstává doteď, byť si na chvíli odskočila do ELITE a především se v dresu Koovee stala první Slovenkou také v nejvyšší finské soutěži.
V sezoně 2006/2007 si zahrála za tehdejší Juventu Žilina také s Denisou Ferenčíkovou a možná už tehdy bylo zřejmé, že za deset let z obou vyrostou největší osobnosti slovenského florbalu.
Lucia Košturiaková říká, že si Superfinále užije, ať se děje cokoliv. Foto: Otakar Prášek
Ferenčíková přišla do Vítkovic před sedmi lety a její příběh je tak trochu bizarní: na letní turnaj totiž tehdy dojela do Ostravy nikoliv s mateřským Tvrdošínem, ale s celkem Pruského, který Vítkovice v úvodním utkání turnaje porazil 6:0. Trenér Velecký tak musel přetrpět těžkou porážku, ale právě na tomto turnaji Ferenčíkovou oslovil.
Ta se prakticky okamžitě stala oporou a dnes již také kapitánkou Vítkovic. V pondělí tak povede Ostravanky do boje třeba proti Košturiakové. Podobně jako Kubíčková s Christianovou, také Ferenčíková s Košturiakovou si jedna druhé nesmírně váží.
Je to vidno ze slov obou. „Deny je přirozená autorita, zodpovědný tahoun týmu, dříč, módní guru a výživový poradce v jednom,“ usmívá se Košturiaková. „Je neskutečně přímá, na nic si nehraje. Když je potřeba někoho seřvat nebo říct do očí svůj názor, tak to prostě udělá. Musí být skvělá kapitánka, já osobně si jí strašně vážím,“ vysekla poklonu kapitánka slovenské reprezentace. „Je to člověk, kterému nelze úspěch nepřát, víte, že si to zaslouží. A taky víte, že když bude potřeba, tak Vás podrží. V naší lize není moc takhle vyspělých hráček, nemyslím jen herně, ale i lidsky,“ vyzdvihla Ferenčíkovou jako osobu.
Denisa Ferenčíková povede Vítkovice do Superfinále jako kapitánka. Foto: Flickr IFF
Vzhledem k tomu, že toho spolu hodně prožily třeba při reprezentačních akcích, kdy musely často překonat doslova bojové podmínky, může také Ferenčíková hodnotit Košturiakovou jako osobu. „Lucka je hráčka, která patří v Herbadentu mezi nejzkušenější, a její roky odehrané v extralize může zúročit celý tým. Je to vítězný typ a její vůdcovské schopnosti, které sama znám z reprezentace, určitě uplatňuje také v Herbadentu, kde svůj tým motivuje a podporuje,“ říká.
Také k herní stránce má co říci. „Lucka je velmi rychlá hráčka, která má skvěle zvládnutou individuální techniku, rychlou střelbu a je nebezpečná více méně při každé situaci. Je vyloženě typický útočník a zakončovatel,“ hodnotí svou reprezentační kapitánku.
Trenérské kapacity na obou stranách
O obou trenérských štábech by se daly popsat strany a strany textu. Herbadentu velí Karolína Šatalíková s Markétou Šteglovou, trenérské legendy českého florbalu, které vybudovaly úspěšnou dynastii, získaly jedinou bronzovou medaili na ženském světovém šampionátu a v posledních letech vedou Herbadent – poté, co již nemá zázemí Tatranu nebo Děkanky – také manažersky.
Karolína Šatalíková dovedla s Markétou Šteglovou Herbadent zpět do Superfinále . Foto: Martin Flousek – xflorbal.cz
Na druhé straně pak stojí Jiří Velecký. Obrýlený právník proměnil lehce nadprůměrné Vítkovice v elitní celek, zavedl zahraniční skauting a v pondělí bude usilovat o svůj třetí titul. Kromě toho dostal Vítkovice jako první český ženský celek v roce 2014 do finále Champions Cupu. Podobně jako Šatalíková se Šteglovou, také on působí v organizační struktuře Vítkovic, byť jeho role je samozřejmě poněkud jiná.
Jiří Velecký Foto: florbalvitkovice.cz
V pondělí tak propukne bitva, na jejímž konci může být jen jeden vítěz. Ale je jasné, že tento zápas je jen jedním z řady velkých duelů, které před těmito celky ještě stojí. A také díky tomuto pozadí to bude v O2 Aréně stát za to!
Autor: Michal Dannhofer
Myslim že neohroženým vládcem byl hlavně Liberec