Bude zlaté loučení? Je to můj poslední zápas za Falun, svěřil se Martin Tokoš

Titul ve švédské florbalové lize se zatím českým mužům dobýt nepodařilo. Zkoušeli to Aleš Zálesný, dvakrát Matěj Jendrišák a třikrát dokonce Milan Tomašík. Teď je na řadě Martin Tokoš. S týmem Falunu přijel do stockholmského hotelu Globen už ve čtvrtek večer.

Tři čeští hráči už byli švédskému titulu na dosah a možná také radili, jaké to je hrát finále. Co jsi od nich slyšel?
„Kluci mě samozřejmě povzbuzují, přejí mi to. Vlastně mohu být první, který to dokáže, ale samozřejmě kdoví, jestli se do toho zápasu vůbec dostanu. Sezona je, jaká je, je to složité. I tak je to zkušenost, i když budu na lavičce. Doufám, že to zvládneme. Bude to těžké, je to jen jeden zápas a doufám, že uděláme vše pro to, abychom získali titul.“

Ač Falun dvakrát s Vaxjö v sezoně prohrál, stále je považován za favorita. Jak to vnímáte vy sami v týmu?
„Je to na jeden zápas, tady se na favorita nehraje. Můžete rychle dostat gól a zápas se může vyvíjet úplně jinak, než jste si představovali. Samozřejmě, Falun je tady velkoklub a všichni tak očekávají maximum. Ale my k tomu musíme přistoupit tak, že favorit nejsme. Věřím ale, že tenhle tým má takové hráče se zkušenostmi, že budeme vědět, co je potřeba. Může nám to pomoct, ale spoléhat na to nemůžeme. Prostě je potřeba dát tomu všechno, soustředit se a makat naplno od první minuty až do konce. Já věřím, že nakonec to zvedneme.“

Bude Martin Tokoš prvním českým vítězem švédské SSL? FOTO: Per Wiklund.

Na finále vás možná připravilo i vítězné semifinále se Storvretou, které pro Falun mohlo být i pomstou za loňský předčasný konec v semifinále…
„Ano, myslím, že to byla velká odplata. My jsme v semifinále chytli Storvretu a bylo vidět, že se na to kluci těší. Chtěli jim to vrátit. Já tu sérii loni nehrál, byli jsme v druhém semifinále s Linköpingem, ale před rokem to určitě byla větší bitva. Tenhle rok jsme byli o hodně lepší, a i když jsme jeden zápas prohráli, tak můžu říct, že jsme je pokaždé přejeli. I když jsem moc prostoru nedostal, tak jsem si to strašně moc užíval. Ty týmy se nemají rády, jsou to dva největší rivalové, a ta atmosféra v hale a ty zápasy, to bylo něco neuvěřitelného.“

Na domácích zápasech je vaše aréna vždy plná a diváci jsou slyšet. Kolik se jich chystá do Globenu?
„Nevím, kolik má přijet fanoušků. Ale nemám strach, že by nebyla dobrá atmosféra. Na naše poslední zápasy v play off bylo vyprodáno, plná hala, 2500 lidí. A teď do Globenu jich třeba i 5000 může jen od nás přijet. I když tu není žádný tým ze Stockholmu, tak je tu spousta lidí, co má rádo florbal. A ti, kteří ho milují a jsou ze vzdálenějších měst, tak si sem klidně doletí. Znám spoustu kluků, co sem přiletí až z Umeå prostě se podívat na finálový víkend. Lidi přijdou, spousta lidí chce vidět poslední zápas sezony. Věřím, že bude dost fanoušků z Falunu i z Vaxjo a udělají skvělou atmosféru a bude to fičák (úsměv).“

Martin Tokoš. Foto: Per Wiklund

Falun se trochu změnil, rozšířil kádr a už to není jen jedna lajna, která rozhoduje vše. Jak hodně si v týmu váží podílu dalších formací?
„Hodně záleží na tom, jak se zápas vyvíjí. Když šlo do tuhého, nebo se prohrávalo, už se stahovalo na dvě lajny, aby první pětka měla více prostoru a opravdu tam dokázala být na ploše strašně dlouho. Byly situace, že když se prohrávalo, tak oni prostě hrají, ztratí balón, naběhne lajna, která ten míček získá a první formace jde zase zpět. Myslím, že to tak ještě nějaký čas zůstane, že tahle pětka bude dělat zápasy. To, že se nám gólově chytily druhá a třetí lajna, je dobře. Už to není o tom, že tam jde jen odbránit, ale umí i dát gól. Ale je fakt, že tahle sezona byla vydařenější v tom, že se více hrálo na tři pětky.“

Ty sám ses postupem začal pohybovat na hraně sestavy, v semifinále ale přece jen přišly momenty, kdy tě trenér posílal na hřiště. Jak to vypadá pro finále? Trénuješ třeba i nájezdy?
„Moje úloha byla taková, že když půjde soupeř do šesti a bude se hrát o zápas, o výhru, tak budu nahoře na pointeru a budu napadat. Vědí o mně, že to umím, že dobře napadám a sbírám balónky. To byla varianta, která nastala v semifinále. A pak když se něco stane v zápase. Kdyby se někdo zranil – pravé, levé křídlo, pak bych možná dostal šanci hrát, pak je tam varianta že bych šel na oslabení. No a nájezdy… Tak samozřejmě, když mě trenér pošle, tak mám jedno překvapení, které mi na tréninku vycházelo. Musel bych si na to půjčit hokejku od Ciyi Hajo. Ale určitě bych si věřil. Ale tak co, je to finále. Když dáš, tak jsi hrdina, když nedáš, tak nejsi hrdina. Musíš si věřit. Ale kdybych dostal šanci, tak bych si věřil a šel bych do toho…

Martin Tokoš, Falun. Foto: Per Wiklund

Finále švédské ligy je opět v tradičním prostředí haly Globen. Zažil jsi ho někdy na vlastní kůži jako divák?
„Ne, nebyl jsem na něm nikdy, ale v Česku jsem ho hrál dvakrát. Nevím, nakolik to bude podobné tomu českému, ale asi tu bude více lidí a atmosféra určitě bude parádní. Těším se na to a budu si to užívat. Protože vlastně nevím, jestli mi ještě někdy podaří být u toho.“

To zní jako loučení. Bude to opravdu tvůj poslední zápas za Falun?
„Ano, můžu říct, že je to poslední zápas za Falun. A doufám, že to bude loučení se zlatou tečkou, když už jsme sem došli. Ale je fakt, že jsem nepředvedl, co bych chtěl. Bohužel to tak někdy je, někdy to nesedne, máte jinou roli v týmu… Byla to složitá sezona z mého pohledu. Ne moc vydařená, ale i tak jsem hrozně rád, že jsem došel s týmem až do finále a doufám, že to nakonec oslavíme. Doufám, že to za ty zkušenosti a za to celé opravdu stálo.“

Co tedy bude dál? Už začal být čas na přemýšlení, kam se posunout?
„Zatím jsem to neřešil. Uvidím, jak dopadne sezona. Po finále ještě máme reprezentaci, tak ještě nechávám vše běžet. Kontaktoval jsem už JACT Management, mám nějakou nabídku ze Švýcarska, uvidím, jestli by přišla nabídka ze Švédska. A když nic, tak je i možnost návratu domů. Kde zakotvím, to ještě uvidím…“

Autor: Tomáš Rambousek