Herbadent se po čtyřech letech vrátil na český ženský florbalový trůn, když dokázal v Superfinále porazit Vítkovice 6:2. Trenérka vítězek Markéta Šteglová se pro Florbal.cz rozpovídala nejen o finálovém utkání, ale především o filosofii svého klubu, kterou se snaží nastavit, a přiznala, že je fajn, že úspěchy přichází prakticky okamžitě.
Markéta Šteglová je nesmírně zkušenou trenérkou, přesto bylo vidět, že tento titul je pro ni nesmírně cenný. „Je to moc fajn, úplně tomu nemůžu uvěřit, ale – ačkoliv to třeba vyzní divně – mám mnohem lepší pocit z toho, že jsme hrály s velkým nasazením a obětavostí,“ hodnotila Superfinále.
Její tým se na trůn vrátil po čtyřech letech, naposledy přemohl v O2 Aréně Vítkovice. „Mezitím jsme byly dvakrát ve finále, kdy jsme prohrály, takže jsme sice z toho trůnu sestoupily, ale pořád jsme byly na dosah a tím, jak jsme musely řešit nějaké přesuny, tak jsme začaly se vším o něco později. Nicméně některé hráčky, které za nás nastoupily v tomto Superfinále, už jsou naše odchovankyně a věřím, že takový trend bude pokračovat,“ hledí do budoucna.
Z tohoto pohledu není bez zajímavosti, že se stejné celky utkaly také ve finále 1. ligy juniorek. „Snažíme se pracovat s mládeží dlouhodobě, první odchovankyně už máme i v áčku, takže ovoce to přináší. Za to děkujeme našim trenérům mládeže. Juniorkám se věnuje Dominika, a tak je hlavně na ní ten důležitý krok mezi přechodem juniorek do áčka. A zatím to funguje,“ pochvaluje si. „Je to naše filosofie také do budoucna, chceme stavět především na odchovankyních, než se věnovat skautingu, který nám upřímně příliš nejde a nejsme v něm úplně dobří, což na druhou stranu neznamená, že jej zatracujeme,“ nechává nahlédnout do uvažování Herbadentu.
Poté se řeč vrátila opět k rozhodujícímu utkání. Herbadent totiž ve dvou posledních Superfinále vstřelil jedinou branku. Pracovaly s tímto faktem nějak trenérky? „To ne, pracovaly jsme s tím, aby holky dokázaly prodat to, co v sezoně nabraly, aby byly odvážné a nesvazovalo je to, že se jedná o jediné a rozhodující utkání,“ odkryla finálovou taktiku.
Pražanky odehrály utkání výborně takticky, Vítkovice pustily do souvislejšího tlaku prakticky jen dvakrát. „To také, ale ve druhé třetině jsme měly brejk tří hráček, kdyby tehdy skórovaly, tak to mohlo vypadat jinak. Potom jsme to ubojovaly,“ ulevilo se Markétě Šteglové.
Na začátku poslední části selhala vítkovická Romana Kiecková. Byl to z pohledu Šteglové rozhodující moment utkání? „Těžko říct, jestli šance Kieckové byla klíčová. Za mě ano, protože by Vítkovice vyrovnaly a my bychom mohly být o něco dole,“ polemizovala. „Na druhou stranu jsem si v poslední době všimla, že pro nás je poslední dobou vedení spíše na obtíž, my asi raději dotahujeme,“ odlehčila při rekapitulaci sezony.
Tu nakonec může hodnotit jako úspěšnou, byť ještě pět minut před koncem sedmého semifinále s Chodovem prohrával její tým 1:3 a byl na pokraji vyřazení. „To je o tom, co považujete za úspěšnou sezonu. Pokud bychom prohrály s Chodovem, tak nechci říct, že by byla úspěšná, ale jde o dlouhodobé cíle. V Herbadentu máme za cíl vychovávat hráčky, sportovkyně. Zkrátka vést hráčky k tomu, že když chci dělat vrcholový sport a využívat podmínek, které mi jsou poskytovány, tak pro to musím něco udělat… No a fakt, že to už nyní přináší úspěchy, je fajn,“ zakončila Markéta Šteglová.
Autor: Michal Dannhofer
