Po sedmnácti letech působení ve florbale končí jedno z největších jmen v historii mladoboleslavského klubu. V nejvyšší české soutěži vstřelil v dresu Mladé Boleslavi 247 branek. Mimo úspěchů v Boleslavi se zúčastnil také dvou mistrovství světa, z jednoho má bronzovou medaili.
Stejně jako u mnohých jiných florbalistů nebyl florbal jeho prvním sportem. Až do mladšího dorostu hrál hokej, se kterým se poté rozhodl skončit. K florbalu ho dostal jeho kamarád Pavel Bouška. A florbal ho začal hned od začátku bavit.
„Při tréninku se hodil míček a dvě hodiny v kuse jsme hráli tři na tři. Všechno to byla strašná zábava.“
Jedním z vrcholů jeho kariéry byla účast na domácím světovém šampionátu v roce 2008.
„Bylo to hrozně nečekané. Před šampionátem bylo soustředění v Liberci a tam mi trenér Skružný oznámil, že na závěrečný přípravný turnaj do Finska nepojedu. Říkám: ‚Jasně.‘ Tak nějak jsem s tím počítal,“ říká Ondřej Fojta v rozhovoru na stránkách Mladé Boleslavi.
„Ale český tým tam hrozně vybouchnul a navíc na mistrovství nejel Petr Kožušník. Já byl první náhradník a takhle jsem se dostal na mistrovství. Byl to zážitek na celý život,“ dodává.
Třiatřicetiletý bývalý hráč Boleslavi stál u přeměny klubu a příchodu výrazných posil. S klubem také slavil první trofej – Pohár České pojištovny v roce 2014.
„Začalo to nejdříve Kubou Korábem, byl u nás i Štěpán Slaný. Celkově se začali vybírat ti správní hráči. Později to byli Radim Křenek, Petr Salát, bráchové Chrousti, Karas (Jiří Curney). Vždycky se tým vhodně doplnil, aby byl lepší než o sezonu dřív. Začalo to být super po všech stránkách – cesty na zápasy, jídlo, ubytování.“
Na zlato v ligové soutěži s týmem ale nedosáhl a především letošní prohrané finále, ačkoliv během sezóny tolik nenastupoval, jej podle jeho slov bude mrzet ještě dlouho.
„My věděli, že nejde, abychom vyhráli 22 zápasů v základní části, dalších devět v řadě v play off a zvedli jsme to nad hlavu. Kluci z Tatranu si na nás za stavu 2:2 věřili, ale pak jsme je sfouknuli 7:1, Naty to trefil v prodloužení šestého semifinále. Cítím to tak, že letošní finále jsme prostě měli vyhrát,“ rozvedl Ondřej Fojta své pocity o poslední sezóně.
Vítězství s Mladou Boleslaví v Superlize se ale na hřišti již nedočká, po třinácti sezónách v nejvyšší soutěži se rozhodl ukončit kariéru. Hlavním důvodem byly přetrvávající problémy se zády a časové vytížení.
„Zaprvé, moje záda: už nikdy nebudou stoprocentní. Bál jsem se, že přijde zápas, kdy si s nimi hnu a budu nějakou část sezony mimo. A zadruhé jsem si říkal, jestli mi to všechno stojí za to. Vůbec to nesouvisí s mým vytížením na hřišti. Jasně, rád jsem si zahrál, ale uměl jsem si užít zápas i ze střídačky. Už před poslední sezonou jsem přemýšlel, co dál. Ale když jsem viděl ten tým, říkal jsem si: Kdy jindy vyhrát, když ne teď? Jenže to nedopadlo a už se mi nechce obětovat veškerý volný čas, všechna odpoledne, večery a víkendy florbalu.“
Autor: Ondřej Sluka
Fojtis, tohle je brzy… 🙂
Dopadne to stejně jako u Boušky. Marketingově to prodáme, dres pod střechu dáme a do roka ho zpátky na hřišti máme