Jak řešit situaci, když je míček za brankou? Otočit se do branky a mít tak celé hřiště za zády? Nebo číst pohyb protihráče za brankou pomocí chování hráčů před ní? Odpověď se snažili najít nejen reprezentační gólmanka Lenka Kubíčková z FBC Ostrava, ale i trenér juniorského národního týmu Jiří Kysel.
Florbalové hřiště je ohraničené mantinely, od kterých je zadní část brankové konstrukce dle pravidel ČFbU vzdálená 2,85 metru. Ve chvíli, kdy je míček za brankou (a situace to dovoluje), provádějí brankáři, jenž mají zájem předejít ohrožení branky, pohyb do prostoru za brankou. Jednou částí těla se brankář musí dotýkat brankoviště, ale i tak je v mnoha případech možné dosáhnout na míček, nebo rozhodit protihráče. Nutné je vhodné vyhodnocení situace.
Je-li útočník vedle brankové konstrukce, brankář zaujímá základní postoj u tyčky zhruba 45° od brankové čáry, která je blíže k soupeři s míčkem. Důležité je, aby měl stále míček pod zrakovou kontrolou, nebo alespoň četl hru a mohl provést případný zákrok.
Dříve se uvádělo, že není vhodné, aby se brankář otáčel směrem do branky, ale dle zkušeností platí, že pokud míček nevidím, nemůžu na něj reagovat. Záleží na pohledu…
Častým jevem bývá přihrávka zpoza branky do velkého brankoviště, brankář má možnost položením protilehlého předloktí na zem tuto případnou nahrávku blokovat. Výhody tohoto řešení: natočení trupu do prostoru za brankou umožňující zrakovou kontrolu, možnost chycení míčku do dlaně, která je natočena k míčku i zabránění vstřelení branky o trup brankáře, pokud je trup u tyčky.
Martin Beneš zamezuje přihrávce zpoza branky bližším předloktím.
Jsou však i brankáři, kteří pokládají bližší předloktí na palubovku pro zamezení přihrávky, viz ilustrační foto s Martinem Benešem.
Blokování přihrávek provádí několik brankářů i vysunutím celého těla mimo brankovou čáru. V tu chvíli (v případě oběhnutí branky hráče s míčkem) je však vzdálenější tyčka odkrytá, a pokud tam není obránce, gólman nemá většinou dost času pro přesunutí.
Jaké má brankář v tuto chvíli možnosti, jak zabránit přihrávce?
Nejčastější je snaha zabránit přihrávce před branku vzdálenější paží.
Vhledem k rychlosti hráčů snažících se zasunout míček zpoza branky je nepsané pravidlo, že jeden z obránců stojí u vzdálenější tyčky a brankář má na starost tu, která je bližší hráči s míčkem.
Neobvyklým způsobem zakončování zpoza branky je freestyle, kdy se hráč snaží míček dle pravidel nadzvednout a nezakončovat tak v úrovni palubovky, kterou má brankář nejčastěji krytou, ale kolem gólmanovy hlavy a ramen.
Jako nejvhodnější pro řešení této situace je správné postavení u tyčky a pohyb horních končetin do dráhy pohybu hokejky, kdy je snahou přerušit hráčovu kontrolu míčku. Jako velmi vhodné je také před samotným zápasem vědět, který z protihráčů tento typ zakončení ovládá.
Vlastimil Šolc, bývalý brankář FbŠ Bohemians.
A jaké možnosti má brankář, když míček skončí v síťce zvnějšku branky? „V situaci, kdy je míček v síťce zvnějšku branky, může brankář bouchnutím do síťky míček uvolnit, není to v rozporu s pravidly. Pokud však míček vyrazí mimo hřiště, následuje rozehrání z rohu pro útočící tým,“ říká Vlastimil Šolc, bývalý reprezentační brankář a nyní rozhodčí licence A. „Brankář nesmí držet míček přes síťku, v ten moment se jedná o zdržování hry, protože zabraňuje útočníkovi v možnosti získat míček a následuje volný úder pro útočící tým z rohu,“ dodává Šolc.
Pohledy z praxe a z teorie
Lenka Kubíčková, FBC ČPP Remedicum Ostrava a reprezentace ČR
„Asi jako spousta gólmanů, ani já nemám tuhle herní situaci zrovna v lásce. Pokud se soupeř dostane s míčkem za bránu, je mou prioritou zabránit nahrávce kolem tyčky a samozřejmě i gólu zasunutím zpoza brány. Nahrávku se snažím zachytit nataženou rukou a případně také maskou a tělem mírně vykloněným zpoza tyčky. Vzhledem k mé malé postavě nepokryju nohama celou brankovou čáru, takže si musím dávat velký pozor na objetí brány a zmiňovaný pokus o skórování zasunutím kolem tyčky. V takovém případě se rychle přesouvám odrazem z rukou a nataženou nohu posouvám ke druhé tyčce, případně i přes ni, abych chytila nahrávku. V těchto situacích je nutná spolupráce s obránkyněmi, od kterých očekávám jištění mnou nepokryté tyčky (a samozřejmě nejlépe i té pokryté 🙂 ). A hlavně je důležité dobře se ‚nalepit‘ na tyčku, ať míček neproklouzne nějakou skulinou, nebo odrazem o vlastní tělo. Ale kdo někdy takový gól nedostal, že? 🙂 Když to jde, snažím se zachytit míček za bránou, ještě než se k němu dostane soupeř, případně mu ho nějakým způsobem vzít. Sbírání míčku zezadu ze síťky či ve skrumáži hokejek už je i mezi ženami (alespoň v extralize) naštěstí vcelku běžné. Dřív jsem poměrně často zachytávala nahrávky zpoza brány nohou, a to i v docela velké vzdálenosti od tyčky (tělo je otočené zády do hřiště a zcela mimo bránu), ale to se dalo uplatnit spíše v nižších soutěžích. Dnes už je to příliš riskantní, protože útočnice se většinou dívají a umějí to potrestat. Otáčení do branky se snažím minimalizovat, ale občas si tím ‚pomůžu‘, pokud vůbec nevím, co se za mnou děje.“
Jiří Kysel, trenér juniorské reprezentace ČR a metodik
„Z mého pohledu by měl brankář sledovat dění za sebou v pozici zády k brance otáčením hlavy a částečně trupu. Je připravený u tyčky, zpravidla se o ni opírá a předloktí vzdálenější ruky pokládá na zem pro zamezení přihrávky do předbrankového prostoru. Neměl by se učit otáčet celým tělem do branky (zády do brankoviště).“
Autor: Jakub Koráb
Většinou tady čtu dobré články s názory, které jsou dobré. Ovšem tady bych řekl, že je prezentován „jakýsi“ standard ČR v chování brankáře a z vlastní zkušenosti vím, že tohle není dobré řešení pokládat předloktí na zem.
A proč si myslím? Předloktí má plus mínus 30 cm, což není moc. Ohnout se a položit loket na zem = změna golmanského postavení a pohled na míček z úplně jiné perspektivy než je u brankáře obvyklé. Za ten prostor, který loktem pokryju, změnu golmanského postavení, kdy po přihrávce zabírám max 25% branky a ještě jsem dezorientovaný z důvodu rychlé změny z vertikálního pohledu na hru na horizontální(myslím tím pohled očí) zrovna mi jednoznačně nestojí za to.
Tuhle situaci řeším sednutím na zadek k tyčce, nataženou nohou v ose brankové čáry směrem ke křížku pro buly v roku hřiště a druhou srkčenou. Skrčená noha má případné dvě funkce. Primárně je to noha odrazová při přenesení hry k druhé tyčce. Sekundárně jí lze velmi rychle vystřelit do vzduchu v případě, že hráč chce přihrát přes položenou nohu vzduchem.
Mě tohle funguje. Protihráči nepřihrávají do brankoviště kolem tyček, protože na to prostě nemají prostor. Všechno musí točit po mantinelu, což mi dává dostatek času na dostat se do základního postavení.
Bohužel takto mohou zabraňovat přihrávkám jen pohybliví brankáři. Ti nepohybliví si budou muset pomáhat dle zmíněného návodu ve článku.
Osobně při hře za brankou pokládám bližší předloktí již od mládežnických kategorií a vždy to bylo účelné … Dezorientovaný jsem, stejně jako brankáři s kterými jsem měl možnost tuto problematiku konzultovat, nikdy nebyl.
Vámi popisovanou činnost jsem několikrát provedl, ale jednalo se o konkrétní situaci, kterou nelze brát jako standardní hru za brankou.
Když bude brankář klečet v prodloužení brankové čáry, jak uvádíte, tak má velmi daleko k druhé tyčce, kam se protihráč může případně snažit zakončit a i branka je v případě nezastavení přihrávky celá odkrytá.
Zatímco, pokud bude brankář klečet na brankové čáře a jen trupem/předloktím bude mimo branku, tak ač né největší, tak určitý prostor v brance zabírá a když projde přihrávka, tak má pokrytou bližší tyčku, což Vy mít nebudete … A samozřejmě i přesun k druhé tyčce bude vzhledem k překonávané vzdálenosti rychlejší.
V případě, že Vám dané řešení herní situace vychází, tak doporučuju provádět (v případě, že Vám popsané řešení viz příspěvek nevyhovuje ), co Vám vychází, ale rozhodně to nelze brát jako vhodné řešení pro všechny brankáře …
Za reakci a „dobré články s názory, které jsou dobré“ děkujeme …
Zdravím…mam dotaz pro brankáře… Je správný aby vám obránce blokoval střely? Mám s tím protize, chtějí pomocí ale mě tím děsně stěžují práci a z lavičky a tribun to vypadá na děsně laciný góly… Má tedy obránce blokovat střely a vlastně clonit mě ve výhledu a nebo mě neclonit? Díky řadu. PS:jde jen o Ligu neregistrovaných. 🙂 díky.