Hráčky si ve Švédsku řekly jak o místo v sestavě, tak mimo ni, hodnotí Janovský. V Boleslavi chce dominovat s míčkem

Ženskou reprezentaci čeká poslední domácí prověrka před prosincovým šampionátem. V Mladé Boleslavi se utká s výběry Slovenska a Německa. Jak říká hlavní trenér Miroslav Janovský, tak po následujícím víkendu by měl rád zamotanou hlavu tím, jak kvalitně jeho svěřenkyně zahrají. V obsáhlém rozhovoru hodnotí také švédské turné a letní přípravu hráček.

Pane trenére, reprezentace žen odehrála tradiční švédské turné. Jak jej hodnotíte?
„Do Švédska jsme jeli za zápasy, které v rámci přípravy v České republice odehrát zkrátka nemůžeme. Pokud totiž chcete odehrát kvalitní utkání proti ženským týmům, tak je to možné pouze v rámci mezinárodních zápasů nebo právě v utkání se švédskými kluby. Švédské týmy navíc přistoupily k zápasům prestižně a byly v plné síle. Měli jsme před celým blokem zápasů stanovených několik cílů. Hráčkám jsme například na rovinu sdělili, že je to jedna z posledních možností, kde se můžou poprat o mistrovství světa – a to nejenom o místo ve dvacítce, ale také o místo v elitních formacích. Motivace reprezentantek proto byla na vysoké úrovni. Po celou dobu se rvaly o svoji šanci. Zápasy odjezdily a pracovaly velice kvalitně.“

Většina soupeřů působí v nejvyšší švédské soutěži. Jak velký rozdíl je pak mezi těmito celky a týmy, které působí níže?
„Rozdíl je primárně v dovednostní úrovni. Fyzická připravenost všech byla na opravdu vysoké úrovni a byli jsme proto nuceni hrát všechna utkání na hraně svých možností. A to i proti dvěma soupeřům z nižších soutěží. Ale právě kvalita dovedností – tedy techniky, schopnosti kombinovat – a k tomu organizace útočné hry závislá právě na úrovni dovedností – dělala největší rozdíl ve hře jednotlivých týmů.“

Náročné cestování, do toho zápas každý den. Bylo cílem vytvořit také tyto na jednu stranu extrémní podmínky, ale prakticky také podmínky, ve kterých se bude hrát světový šampionát?
„Na MS se vás nikdo neptá, jestli jste unavení, když v sobotu v devět večer dohrajete semifinále, v nohách máte navíc další čtyři zápasy a v neděli po obědě hraje o medaili. Nejnáročnější je vždy samotný přejezd do Švédska. Cestování už mezi městy a zápasy je již zanedbatelnou veličinou. Těžké zápasy v rychlém sledu nám navíc o hráčkách mnohé prozradí.“ (usmívá se)

Sám jste uvedl, že se jednalo o jednu z posledních akcí, na které Vás hráčky mohou přesvědčit o tom, že si zaslouží místenku v konečné nominaci. Byl někdo takový, kdo skutečně výrazně zvedl své šance?
„Přiznávám, že ano – a to jak směrem do sestavy, tak také mimo. Některé hráčky si po kvalitní letní přípravě řekly o místo v elitních formacích, jiné zase o šanci pomalu, ale jistě přicházejí. Do šampionátu ale zbývají téměř tři měsíce a během té doby musí všechny hráčky potvrdit výkonnost v klubu nebo při reprezentačních akcích.“

Nyní odbočme směrem k extralize. Z toho, co jste viděl na Czech Open, pak následně ve Švédsku, a na základě kondičních testů a deníků. Jak jsou hráčky připraveny na novou sezonu?
„Na Czech Open jsem viděl asi dvacet zápasů a přiznávám, že jsem byl z některých výkonů hráček a potažmo i týmů rozpačitý. Samotná soutěž ale může tento pohled skrze ‚letní přípravný‘ turnaj zvrátit. Především však nelze výkony na Czech Open přeceňovat. Je nutné odlišit dosažený výsledek od sportovní výkonnosti v rámci turnaje. A především je nutné reálně hodnotit dlouhodobý výkonnostní rozdíl mezi nejlepšími švédskými týmy a elitními kluby v České republice. Rozdíl především v ženské složce je ohromný. Pohled do tréninkových deníků přes léto je u některých hráček příjemný, u jiných tristní a hodně vypovídá o tom, proč pak nezvládají požadavky na mezinárodní výkonnost. A přiznejme si to – většinou trénujeme z pohledu mezinárodních požadavků na výkonnostní (to nemluvíme o vrcholovém) sport málo a často navíc nekvalitně. Samotné testování nás čeká v průběhu soustředění v Mladé Boleslavi a výsledky nám řeknou víc. Proto se také samozřejmě testování zúčastní všechny hráčky, které jsou do Boleslavi nominované.“

Reprezentační hráčky zaznamenaly také několik zajímavých přesunů: Nikola Příleská odešla do Vítkovic společně s Hanou Koníčkovou, Veronika Zittová do Panthers, posílila Ostrava a naopak v české nejvyšší soutěži zůstala Martina Řepková. Jak tyto změny hodnotíte?
„Martině Řepkové by zahraniční zkušenost časem určitě prospěla. Rozhodně bych ale preferoval, aby zamířila na sever. Hana Koníčková šla do určitého risku spojeného v mixu individuální přípravy a dojíždění do Vítkovic z Liberce. Individuálně se dokáže připravit, což dle výstupů tréninkových analýz potvrdila, a věřím, že ji dojíždění na sever Moravy nevezme příliš sil, energie a chuti. Pro Nikolu Příleskou přesun znamená další možnost posunu ve výkonnosti, což se bohužel nedá říct o kroku Veroniky Zittové. Z mého pohledu je bohužel nepříjemnou zprávou, že máme v zahraničí v současné době pouze dvě reprezentantky. Vzhledem k aktuální kvalitě české soutěže to není příliš dobrá zpráva pro reprezentaci. Přesto doufám, že české prostředí dokáže zbývající hráčky dostatečně připravit na vrchol tohoto dvouletého cyklu, tedy prosincové mistrovství světa.”

Reprezentaci čeká vzájemné měření sil se Slovenskem a Německem a poté už jen Euro Floorball Tour opět ve Švédsku. Chcete mít po víkendu v Mladé Boleslavi jasno o finální nominaci?
„Myslím si, že se opět přiblížíme k rozhodování, především na pozicích v nominaci osmnácté až dvacáté hráčky. Ostatně největší debaty se před každou akcí vedou o hráčkách, které jsou na hraně nominace.“

Na co se zaměříte z herního hlediska?
„Proti Slovensku a Německu chceme dominovat při hře s míčkem, chceme se zaměřit na určité herní kombinace na polovině soupeře, budeme se chtít při hře s míčkem vyvarovat fatálních chyb, které by vedly ke zbytečným rychlým protiútokům soupeře.“

Když budeme mluvit především o Slovensku, tak je dobře známo, že jeho florbalistky těží z působení v české nejvyšší soutěži a především jejich elitní „česká“ formace dokáže dostat soupeře pod tlak. Nyní navíc přišly další nesmírně kvalitní hráčky. Je to tak, že společně se slovenským florbalem určitým způsobem roste také ten český, když české hráčky musí bojovat o pozice s hráčkami typu Ferenčíkové, dvojčat Hudákových nebo Košturiakové, které svou kvalitu jednoznačně mají?
„Slovenské hráčky jsou v postavení českých hráček, které zamíří do Švédska nebo Finska. V cizím prostředí cítí zvýšenou motivaci, chtějí se v zahraničí prosadit, často i usadit, proto na sobě víc a intenzivněji pracují. To je jeden z důvodů, proč si myslím, že by české hráčky měly víc odcházet do zahraničí.“

Sám jste uvedl, že máte jasno o šestnácti jménech. Dá se říct, o jakých postech jasno není? Poměrně logicky se nabízí jen post brankáře, kde o dvě místa bojuje trojice Christianová, Ranochová a Příleská.
„ …ještě nesmíme zapomínat na Lenku Kubíčkovou, kterou máme připravenou v záloze. Představu máme a brankářky naši představu znají.“

S čím budete po víkendu v Mladé Boleslavi spokojen?
„Dvě vítězství, těžká hlava z rozhodování, kdo na šampionát pojede, protože nás všechny hráčky přesvědčí o tom, že na nominaci mají. A žádné zranění před startem extraligové sezony.“

Program zápasů:

Pátek 8. září:

17:00 Česko – Slovensko

Sobota 9. září:

16:00 Česko – Německo

Neděle 10. září:

11:00 Slovensko – Německo

Všechny zápasy ženského turnaje vysílá TVCom.

Autor: Michal Dannhofer