V domácí extralize zbývá do konce základní části odehrát ještě necelá 3 dějství, ve Švýcarsku však už naplno začíná play off. Díky výhře v posledním kole dlouhodobé soutěže v Könizu jej dnes proti favorizovanému Langnau může rozehrát i Petr Kološ s Rychenbergem. Obránce do něj vstoupí pár dní po návratu z akce národního týmu – a je za to rád. Tréninky Rolfa Kerna, někdejšího reprezentanta a kouče Jany Christianové v Red Ants, ho totiž nudí. Po sezoně se tak vrátí zpátky do Česka.
Zápasy kvalifikace na mistrovství světa, které jsi hrál s reprezentací do soboty, v tvém případě hned střídá play off ve Švýcarsku. Nevadí ti, že jsi byl týden mimo tým a nemohl se s ním připravovat?
„Naopak. Byl jsem strašně rád, že jsem na kvalifikaci mohl být, protože jsem po dlouhé době měl zase pořádné tréninky. V Rychenbergu nestojí za nic…“
V čem jsou špatné?
(mluví rychle a rozhořčeně) „Jsou stejné. Každý trénink je stejný. Každý trénink už 6 měsíců je stejný! A je to nuda. Mě to prostě nebaví… Ty tréninky nemají tempo, je to hodně laxní. Já byl rád, že jsem tu kvalifikaci zvládl, měl jsem z toho trochu obavy, protože jsem vypadl z herní pohody, z rychlého tempa tréninku ve Vítkovicích. Tam jsme měli často souboje 1 na 1, což v Rychenbergu vůbec není…“
Když vypadají všechny tréninky stejně, co se na nich děje?
„Začínáme 10 minut rozchytáním gólmana, která jsou úplně stejné každý trénink, potom střelba na gólmana, nájezdy, pak 1, 2 cvičení na obranu a… jdeme domů.“
To, mírně řečeno, opravdu není mnoho…
🙂 „Není to mnoho. A ještě ta hra vypadá tak, že stojíme na půlce a učíme se defenzivu – klasický beton. Takže ani ta hra není moc rychlá, je to hodně pomalé, spíš stojaté, chybí tomu tempo.“
O švýcarské lize si Kološ po vlastní zkušenosti poopravil mínění.
Je docela zvláštní, že jste s tímhle došli do play off…
„Já se taky divím. 🙂 Kluci asi měli ambice na víc, ale já jsem rád, že jsme aspoň do play off postoupili a teď to kousneme. Začíná nová část sezony, může dojít na překvapení. Ale osobně tomu moc nedávám…“
Co na tyhle metody přípravy říkají ostatní? Jsou také zklamaní?
„No právě, že… Moc neznám tu švýcarskou naturelu, ale dokud já jsem jim nic neřekl, ani jim to nepřišlo. U nich je tohle normální věc… Ovšem co se bavím se dvěma Finy, kteří tam jsou také od léta (brankář Teemu Kortelainen a obránce Niklas Niiranen – pozn. aut.), mají na to stejný názor jako já. Říkají, že ty tréninky jsou nudné, jedny z nejhorších, co kdy měli. Ale ti Švýcaři to tak prostě asi mají… Jsem tam první rok a asi i poslední. J Ale jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Myslel jsem si o švýcarské lize, že je úplně na jiné úrovni, ale musím říct, že česká extraliga je daleko lepší.“
Herně, nebo i po stránce zázemí?
„Herně určitě. Zápasy jejich top čtyřky můžou být stejné, ale ty ostatní jsou podle mě v Česku kvalitnější. A co se se týká vybavení – nejsem zrovna v top týmu, takže ve Vítkovicích jsem měl daleko lepší podmínky.“
Pomohl ti klub alespoň sehnat práci?
„Jo, jo, co se týká práce, nemůžu říct ani bů. Jsem rád, že s mým šéfem vycházím výborně, mám pohodovou práci, kdykoliv řeknu, že nechci nebo přijedeme pozdě ze zápasu, jsem omluvený. Tohle je super.“
Elegán. I na hřišti zdobí českého obránce pohledný styl.
Co děláš za práci?
„Jsem taková pomocná síla v továrně, kde vyrábíme speciální kovové trubky do chemického a potravinářského průmyslu. Řežu, létají jiskry, vrtám, vždycky mi něco dají… Někdy taky dělám doručovatele, převážím zboží po Švýcarsku. Je to někdy makačka, ale v klidu, nestěžuju si.“
Jak ti jde manuální práce?
🙂 „Nejsem na to zvyklý, dělám to poprvé v životě. Ale nekazím! 🙂 Vždycky ze začátku se na to soustředím, dělám pomaleji, abych se vyvaroval chyb, a pak ten výrobní proces zrychluju. A někdy si ho i upravuju, aby byl ještě rychlejší, přece jen přes tu ekonomiku (Kološ ji v Česku vystudoval na vysoké škole – pozn. aut.) mám nějaké logistické myšlení… Myslím, že Kutil Tim by ze mě mohl být.“ 😀
Většinou to bývá tak, že klub shání práci přes člověka, který je jedním ze sponzorů nebo je v klubu jinak zainteresován. Byl to i tvůj případ?
„Jo, jo. Šéf firmy je u nás šéftrenérem mládeže, pomáhám mu i trénovat mladé kluky, kterým je 8, 10 let. A taky – přijde mi, že u toho týmu strašně chybí koncepce. Každá věková kategorie trénuje úplně jinak, hraje úplně jiný styl. Teď mají šikovné juniory, ale nemůžou je podle mě nijak zařadit do mužského týmu… Myslím, že pokud pro příští rok neseženou nějaké velké posily ze zahraničí, budou mít velké problémy.“
Ještě zpátky k vašemu trenérovi – zkoušeli jste s ním probrat, co se vám nelíbí? Třeba tobě by jako českému reprezentantovi mohl naslouchat…
„On má ten pocit, ví… Já tam ani moc nehraju, teď jsem centr ve 3. lajně. Dal mě tam, abych něco s těmi kluky předvedl. Ze začátku sezony jsem hrál pár zápasů na beku, jenže jsem nastupoval s klukem (Marc Huber – pozn. aut.), se kterým jsme si asi moc nerozuměli. A on je tam star… Takže mě uklidili někam jinam a on hraje. Ovšem chápu to.“
Bude se Petr Kološ radovat s Rychenbergem i proti Langnau?
Teď vás čeká v play off vítěz základní části Tigers Langnau, se kterým jste oba zápasy v sezoně prohráli. Vybavíš si, jak ty duely vypadaly?
„Ten první byl na začátku sezony. To byli všichni ještě plni optimismu a chtěli presovat. Tak jsme dostali 9:3… Po polovině to bylo 8:1, až pak jsme to zavřeli. Doma jsme s nimi hráli vyrovnanější zápas, prohráli jsme 2:5, ale měli jsme 2 nájezdy, které jsme nedali. Pro nás je Langnau podle mě daleko lepší soupeř než Wiler, za to jsem byl rád. Ovšem uvidíme… Tigers tu ligu zatím válcují, myslím, že když nepředvedeme nějaké heroické 4 zápasy, měli by si to pohlídat…“
Říkal jsi, že ve Švýcarsku po play off skončíš. Už máš rozmyšlené, kam povedou tvé další kroky?
„Vracím se do Česka. Jednám s Vítkovicemi, to je momentálně moje priorita. Ale jde mi také o práci. V tom našem kraji je to celkem bída a zůstat bez práce, to by bylo v dnešní době hodně špatné. Takže i to je pro mou budoucnost důležité hledisko. Pořád řešíme s přítelkyní, co a jak. Nebude to jen na mě, bude to naše společné rozhodnutí, už chceme společný život… Švýcarsko jsem si rozhodl sám, teď už to budeme řešit dohromady.“
Přivezeš si ze Švýcarska alespoň do začátků nějaké peníze?
„Jo, jo. Myslel jsem si, že si vydělám víc, ale nakonec tam šetřím, co se dá. Škudlím na jídle, protože tam je drahé. 🙂 Takže nějaké ty úspory mám. Jsem za to rád, že jsem si vyzkoušel ten rok, naučil jsem se trochu mluvit anglicky, pro mě určitě jen dobře.“
Petr Kološ
Pokud by to zaměstnání vyžadovalo, je i taková varianta, že bys mu obětoval florbal úplně?
„Myslím, že ne. Jedině, kdybych si našel vyloženě takovou práci, která by mi to neumožnila. Ale tím, že teď budu bojovat o mistrovství světa a chci se tam určitě dostat, ještě budu pokračovat. Některé kluby mi nabízejí i nějakou práci, pokud tam budu hrát, takže spíš díky florbalu se mi můžou k tomu otevřít vrátka.“
A v jakém oboru hledáš?
„Ekonomie, finance, logistika.“
Což jsou poměrně běžná odvětví. Že by se v nich v Ostravě pro tebe nic nenašlo?
„Pár míst tam je, ale chtějí praxi. A já před rokem vystudoval školu, teď jsem si udělal nějakou praxi v zahraničí, ale zase ne v oboru…“ 🙂
Dokážeš si tedy představit, že bys nebyl v Ostravě, ale dejme tomu v Praze?
„Záleží na tom, jak to bude mít přítelkyně, kde bude práce pro ní… Už to není jen na mě. Ale dokážeme si představit cokoliv.“
Autor: admin
