Manažer a tahoun České Lípy Štěpán Slaný může být v úvodu nové sezony spokojený. Nováček Superligy má ze čtyř zápasů čtyři body a v pondělí v dramatickém televizním utkání vybojoval před více než tisícovkou diváků proti Liberci bod. Spokojenost a dobrá nálada je na matadorovi českolipského týmu vidět!
Po zápase byl rád, že na zimním stadionu byla fantastická atmosféra, kterou vytvořilo 1322 diváků. A tak v rozhovoru pro Florbal.cz zhodnotil úvod nové superligové sezony z pohledu České Lípy, pozastavil se nad smyslem prodloužení tři na tři a zapřemýšlel nad dalším soupeřem Severočechů, kterým bude Ústí.
V pondělí jste přilákali do ochozů skvělou návštěvu. Jak jste spokojeni a co vše jste museli vynaložit na organizaci takového zápasu?
„Nic enormně zvláštního, my narážíme na kapacitu naší haly, která není pro diváka zcela ideální, přesun na zimák se tak odrazí v přímé úměře na návštěvě. Do toho jsme rozdali po školách deset tisíc volných vstupenek a zbytek propagace jelo přes naše sociální sítě, které máme na Lípu velmi slušné. To se týká návštěvy. Horší to je pak s povrchem a teplotou na stadiónu. Ten není zatím vytápěný a izolační povrch se musel dovézt z Jaroměře. Bohužel není zcela kvalitní, ale byl jediný volný, tou dobou se totiž hrál florbal v arénách jak v Pardubicích, tak Liberci. Tento zápas nás tak vyšel na 170 tisíc korun. Naším cílem bylo opět upozornit na stav sportovní haly v České Lípě a myslím, že se to podařilo a věci se začnou hýbat trochu rychleji. Každej říká tu otřepanou formulku, že má nejlepší fanoušky, ale jeďte se podívat do Lípy.“
Po výsledkové stránce jste nakonec dotáhli duel do prodloužení a vy sám jste táhl tým třemi body. Jak zpětně hodnotíte duel s Libercem?
„Bodík je dobrej, kdyby byly dva, tak je to ještě lepší. V zápase jsme tahali dost dlouho za kratší konec, takže za výsledek můžeme být celkem rádi. To prodloužení tři na tři je takový divný, já to nechci moc kritizovat, ale místo toho, aby se jezdilo nahoru dolů a rozvěšel jsem soupeře po plexisklech, tak se nejezdí vůbec a čeká se.“
A co konkrétně váš výkon?
„Já jsem takovej dieslovej motor bez turba. Rozjíždí se pomalu a až se rozjede, tak to celkem jede. Začátek sezóny zatím z mé strany nic moc. První zápas v Ostravě jsem byl raději na svatbě kámoše a kluci vyhráli, pak jsem již hrál a fakt to nebyla žádná sláva. Takže jsem rád za tenhle zápas, že mi dodá trochu motivace v tom, že bych mohl porazit kámoše Marka Vávru v kanadě nebo trestech. Zatím vede na všech frontách. Věk nezastavíš a moje pojetí florbalu s prvky (ne)nápadné brutality má asi někde limity. Buď mi definitivně odejdou kolena nebo mi bude čtyřicet. Věk přibývá, rychlost ubývá, asi u toho budu muset začít přemýšlet.“
Po čtyřech zápasech máte na kontě 4 body. Může to třeba být odpověď pochybovačům, že do Superligy opravdu patříte?
„Čekal jsem o dva více. Já měl ale celou dobu za to, že nám všichni fandili a postup do Superligy přáli. Minimálně mi to všichni říkali a zatím nepřišel nikdo, kdo by mi to řekl do očí. Honza Barák mi dokonce nedávno posílal na Facebooku srdíčko, tím se dost vysvětluje – i v Praze nám to přáli. Lípa si nejvyšší soutěž zaslouží, léta jsme o ni bojovali. A jestli spadneme, nebo se udržíme, to je věc druhá. My si ji budeme užívat a Kuba Jirsa třeba už lítá v oblacích. Letos to na titul nebude, ale za pár let třeba ano. Česká Lípa je ideální město pro florbal, jsme tu sport číslo jedna a lze zde vybudovat něco, co jednou třeba dokáže konkurovat těm nejlepším. Teď mě nenapadá s kým se mám a chci srovnávat.“
Teď vás čeká Ústí. Dá se říci, že to pro vás bude hodně důležité utkání, vzhledem k tomu, že se jedná o dalšího nováčka? Jak se chystáte na tento zápas?
„Takoví šikovní florbaloví skautíci, že si o nich vlastně nemyslím nic špatnýho, což nevěstí u mě před zápasem nic dobrého. Mám je celkem rád, stejně jako oni mě. Já jsem taky trochu Ústečák, hrál jsem tam ligu, ale to kluci byli ještě na houbách. Spal jsem u Pražiho doma, byla to taková roztomilá tříletá koulička, která po prohraném zápase brečela (takže skoro pokaždé), měl povlečení s autíčkama, co si pamatuju. Nejprve musím ale v pátek do Vystřelenýho oka, kde děláme benefici pro český Banát, otevřeli jsme tam horolezecký resort a chceme přidat pár dalších cest, tak přijďte! Ráno se pak sbalím a pojedu si do Ústí ulovit bobříka vítězství. Pak plánujeme s áčkem první oficiální sněm v naší klubovně, na který všechny mé spoluhráče oficiálně touto cestou zvu.“
Autor: Gustav Ondrejčík
